Podle nich recidivisté loni spáchali téměř každý druhý trestný čin. Přesněji, 42,8 procent.
I proto ministr vnitra Stanislav Gross prohlásil, že začne vyjednávat s lidovci o jejich návrhu "třikrát a dost". Jde o přísnější trestání recidivistů, kteří by za opakované násilí dostávali doživotní vězení.
Gross má o lidoveckém plánu i jisté pochybnosti: "Když bude recidivista vědět, že už nemá co ztratit, bude mu jedno, zda zabije jednoho člověka nebo deset." V Kalifornii, kde heslo "třikrát a dost" razí už od roku 1994, nicméně klesla kriminalita o polovinu.
Česká policejní statistika za loňský rok vypadá na první pohled příznivě. Počet trestných činů, které policie vyšetřovala, byl nejnižší za posledních deset let. Bylo jich 349 tisíc. V porovnání s rokem 2002 tak zločinnost klesla o čtyři procenta.
Jenže deliktů, s nimiž se setkává nejčastěji obyčejný člověk, neubývá. Naopak. Kapesních krádeží a vykradených aut loni přibylo. Současně se snížil počet objasněných případů.
"Podstatnou část kriminality spojené s auty mají na svědomí zloději z jiných měst. Odjedou mimo okres dříve, než se o případu dozvíme," vysvětlil olomoucký policejní ředitel Jaroslav Skříčil, proč jeho lidé loni objasnili jen 92 z 980 vloupání do aut.
Vedení policie ostatně pozitivní celkovou statistiku nepřeceňuje. "Nerad bych hovořil o nějakém výrazném snížení. Jde spíše o stagnaci, která trvá už tři roky," prohlásil v České televizi policejní prezident Jiří Kolář.
Policisté umějí chytat vrahy, zloděje ne
Zločinnost v Česku byla loni nejnižší za posledních deset let. Alespoň podle policejních statistik. S "obyčejnými" zloději však policie stále prohrává.
Vysvědčení ve školách se rozdává až na konci ledna, policie má to své hotové už dnes. V kolonce násilné trestné činy má napsánu dvojku, u majetkových - tedy krádeží či vloupání čtyřku a ještě s minusem.
Když jde o vraždy, jsou kriminalisté nebývale úspěšní. Osm z deseti vrahů dopadnou. Když však jde o kapesní krádež nebo vloupání do bytu, šance, že bude zloděj potrestán, rapidně klesá. A přitom majetkových trestných činů, do nichž se krádeže počítají, je zdaleka nejvíce. Loni to bylo sedmdesát procent všech deliktů.
Pro názornost příklad z Olomouce. Loni poškození ohlásili místním policistům 222 kapesních krádeží, vyšetřit se podařilo devatenáct. Ale ne procent, nýbrž případů. "S objasněností těchto trestných činů nemůžeme být spokojeni," přiznal ministr Gross a hned dodal, že už hledá lék.
"Musíme dostat víc policistů do ulic. Například v Praze po reorganizaci bude přímý policejní výkon posílen o 814 příslušníků." Jenže policistům práci mnohdy komplikují také zákony.
Například podle novely trestního zákona soud může poslat do vazby zloděje, jen když je podezřelý z činu, u něhož je dolní hranice trestu tři roky. A u krádeží jsou to pouze dva roky. "Stane se, že sice zloděje chytíme, ale musíme ho vzápětí pustit a on krade vesele dál," řekl včera plzeňský policejní ředitel Jiří Houba.
Podle policejních analytiků je povzbudivé, že loni klesl počet vykradených bytů a loupežných přepadení. "Jde přitom o kategorie, které lidé zpravidla policii hlásí," podotkl ministr Gross.
Rok vyděračů
Neméně podstatnou roli hraje nasazení a chuť policistů. Loňský rok přinesl nebývalý rozmach nové kriminality - vydírání státu. Poté, co policie nechala shodit z vrtulníku takzvanému olomouckému vyděrači miliony, neuplynul týden, aby se neobjevil nový případ. Všechny vyděrače (kromě toho olomouckého) kriminalisté pochytali.
Náměstek policejního prezidenta Jaroslava Macháně to už dříve vysvětloval tím, že vlna vyděračů vyšetřovací týmy vytrénovala. "Nasazení na takových případech je obrovské. Podobně jako při vyšetřování vražd se nehledí na víkendy a manželku člověk vidí jednou za týden," připomíná jeden z detektivů, jenž se na objasňování vyděračských her podílel.
Zločiny, při nichž pachatelé použili násilí, však představují jen šest procent všech trestných činů. "Nejsme národ vrahů," komentoval to minulý týden policejní prezident Jiří Kolář.
