Recept na co nejspravedlivější přijímací zkoušky našli odborníci z pražské matematicko-fyzikální fakulty. A používají ho už několik let.
Univerzita Karlova jim dala za pravdu a ostatním fakultám tento postup ve své nejnovější výroční zprávě doporučila. Není tedy vyloučeno, že za rok se tak bude zkoušet na dalších fakultách.
Vypůjčené posluchárny
Je to poněkud náročné na organizaci. Na matematicko-fyzikální fakultě bylo v pondělí, v den přijímaček, pořádně rušno.
"Abychom mohli všech patnáct set uchazečů o studium vyzkoušet v jediném termínu, musíme si vždycky vypůjčit posluchárny od jiných fakult - přírodovědecké a lékařské.
Jindy zase půjčujeme místnosti my jim. Jediný termín zkoušky nám umožňuje zadat všem studentům stejnou písemku. A o to nám jde," vysvětluje proděkan pro studijní záležitosti matematicko-fyzikální fakulty Jiří Anděl.
"Namíchat" dvě naprosto stejně obtížné varianty písemného testu není v lidských silách. I když se o to školy snaží, vždycky se najde uchazeč, který bude tvrdit, že by druhou verzi testu zvládl lépe než tu, která na něj při zkoušce připadla. Na matematicko-fyzikální fakultě jsou takové stížnosti předem vyloučeny.
Ze zhruba dvou tisíc uchazečů o studium škola letos přijala bez zkoušek čtvrtinu z nich. Ze zbylých si vybírá. A stojí o ty nejlepší. Právě proto tu studenti nevyplňují testy jako jinde, ale píšou klasickou písemku.
Učitele zajímá nejen výsledek příkladů, k němuž došli, ale hlavně použitý postup. I ten se boduje. "Nestaráme se o to, zda se student dokázal nabiflovat všechny vzorečky zpaměti. Ty si může najít v tabulkách. Chceme se dozvědět, jak uvažuje a pracuje," vysvětluje jeden z pedagogů Karel Zvára. Povoleny jsou tu všechny pomůcky s výjimkou mobilního telefonu.
Nikdo neopravuje sám
"Podstupujeme jediné riziko: píšou-li všichni v každém předmětu stejnou písemku, mohou snáz opisovat. Pokud to někdo udělá a na školu nepatří, ukáže se to hned během prvního semestru, kdy propadne. Takže to zase takový problém není," říká proděkan Anděl.
Právě on hraje při přijímačkách hlavní roli. Na jeho stůl svážejí zvláštní poslové hotové písemky ze všech poslucháren. Po poledni je jich už pořádná hromada. Referentky studijního oddělení musí všechny písemky rozebrat: od všech je třeba oddělit úvodní list s údaji o uchazečích.
Písemky označené už jen číslem proděkan roznáší do učeben, které mezitím obsadili kantoři. Ve třídě jich je kolem pětadvaceti. Rozdělí se do čtyř skupin. Každá z nich pak opravuje jen jediný - stále stejný příklad. Po celé odpoledne a ještě následující den.
Písemné práce jednoho uchazeče tak projdou nejméně čtyřiadvaceti rukama "kontrolorů". A to je další způsob, jak předem omezit případnou korupci. S žádným učitelem se předem nedá dohodnout, aby na opravu písemky osobně dohlédl a třeba uchazeči "vypomohl".
Revoluční přístup školy studenti oceňují. "Jako první jsem dělal přijímačky na České vysoké učení technické. Nic takového jsem tam nezažil. Pomůcky jsme si přinést nesměli, navíc tam každá skupina dostala jinou variantu testu. Je to tu mnohem lepší," podotýká čerstvý maturant Jindřich Janda z Dobříše.
