Ročně přibude v Česku 67 tisíc nových onemocnění a 28 tisíc lidí následkům onemocnění podlehne.
Česko je první v Evropě i na světě ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku u mužů a na pátém místě v Evropě a devátém ve světě u žen. V mezinárodním srovnání ve výskytu onkologických onemocnění je v přepočtu na 100 tisíc mužů šesté v Evropě a deváté na světě a na 100 tisíc žen desáté v Evropě a patnácté na světě.
"Tak velké množství pacientů vyžaduje dobrou organizaci léčby," shrnul profesor Vorlíček. Česká onkologická společnost proto stanovila před čtyřmi lety síť 18 komplexních onkologických center. Do té doby se rakovina léčila ve dvou stovkách nemocnic po celé republice.
Soustředěním péče do center se podařilo zavést do Česka moderní biologickou léčbu, která je cílena přímo do nádorové buňky. Je ale extrémně drahá, pro jednoho pacienta stojí od několika set tisíc do milionu korun na rok, k dispozici je pouze ve specializovaných centrech.
Po auditu zbylo 13 center
Ve druhé polovině loňského roku provedlo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou onkologickou společností v centrech audity, přídomek komplexní jich obhájilo třináct. Audity prověřily technickou, odbornou i organizační úroveň, léčebné kapacity i personální obsazení. Nehodnotily tedy úspěšnost léčby. V EU je obvykle jedno komplexní centrum na milion obyvatel a Česko jich na deset milionů obyvatel má třináct, připomněl Vorlíček. - čtěte Onkologická centra přežijí, šesti Julínek sebere název "komplexní"
Omezení sítě však vyvolalo v postižených centrech nesouhlas, titul získalo zpět jen zlínské centrum. Audit kritizovala vědecká rada České lékařské komory. Podle jejího předsedy Aleše Hermana by ministryně Daniela Filipiová měla audity zopakovat. Audit má trvat půl roku, nikoli několik desítek minut, jak to podle děkana třetí lékařské fakulty Univerzity Karlovy docenta Bohuslava Svobody bylo například ve vinohradském centru. Kritici také postrádají jasná kritéria hodnocení a zveřejnění výsledků.
Kde hledat informace |
Pokud některé centrum ze sítě vypadlo, neznamená to podle Vorlíčka, že léčí špatně a že tam pacienti více umírají. Chybí jim některé vybavení, například centra v pražské Všeobecné fakultní nemocnici a ve Fakultní nemocnici Brno neměla lineární urychlovače, bez kterých nelze poskytovat onkologickou léčbu v plné šíři. Až si vybavení doplní, mohou o přídomek komplexní znovu požádat, vysvětlil Vorlíček.
Onkologická společnost sleduje využití drahých léků v centrech, má souhrnná data ke konci roku 2008. Z nich vyplývá, že biologickou léčbu dostávají pacienti, kteří z ní mohou mít užitek. Léky jsou totiž účinné jen u některých diagnóz, v celkovém počtu jen asi u každého desátého.
Aby se pacient dostal k této specializované péči, měl by podle Vorlíčka především popsat své potíže praktickému lékaři. Ten ho vyšetří a pošle ke specialistovi. Podle typu potíží to může být například chirurg, gynekolog či urolog.
Pokud praktik potíže nebude považovat za závažné a pacient je bude mít dál, měl by se obrátit přímo na odborníka. Pokud vyšetřením zjistí rakovinu, vyhodnotí, zda je pro pacienta vhodná léčba v běžném centru, nebo potřebuje péči specialistů v komplexním centru.
"Důležité je, aby se každý člověk sám aktivně staral o své zdraví, vyhledával si správné informace, radil se s ošetřujícím lékařem a ověřoval si informace z více zdrojů," upozornil Vorlíček.
