ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Přírodní antibiotikum? Peří ptáků ukrývá speciální imunitní systém

  • 6
Ptáci mají v peří svoji vlastní armádu, která je brání před přemnožením nebezpečných bakterií. Okolo čtvrtiny druhů mikroorganismů, které přežívají v jejich peří, dokáže „vyrábět“ látky podobné antibiotikům. Zjistili to podle MF DNES vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Jak přesně tento mechanismus funguje a za jakých podmínek například bakterie začnou tyto antibiotické látky vyrábět, to budou vědci ještě muset zjistit. Princip je zřejmě velmi podobný tomu, co se děje u člověka, který využívá antibiotika k léčbě infekce, která způsobuje například angínu.

„Usuzujeme, že dokážou bojovat proti bakteriím, které nejsou prospěšné, a udržovat mikroflóru v peří v optimální rovnováze,“ říká Veronika Gvoždíková Javůrková, která se na výzkumu podílela. Ptáci si tak chrání svůj vlastní životní prostor proti vetřelcům. Doposud se přitom předpokládalo, že v ptačím peří žijí pouze parazitické bakterie, které rozkládají ptačí peří a z nichž ptáci nemají žádný užitek.

„Říkala jsem si, že je to velmi okleštěný pohled, že to tak nemůže být,“ říká vědkyně. Inspirovala se přitom pokrokem, který v posledních letech udělal výzkum lidského imunitního systému. „Víme přece, že u savců včetně člověka mikroorganismy žijící na pokožce jsou zásadní součástí imunitního systému,“ vysvětluje Gvoždíková Javůrková. Výzkum její předpoklad potvrdil.

Pět dní a peří je pryč

Hranici poznání vědeckému týmu z Vysočiny umožnily posunout především možnosti čtení DNA. Metodami, kterými se mikroorganismy žijící v peří ptáků zkoumaly dříve, se jich totiž dala odhalit a popsat zhruba jen desetina.

Vzorky odebrané z ptáků se nechávaly růst v laboratorních podmínkách a pak se analyzovaly. „Jenže když do kultivačního média v Petriho misce přidali keratin z peří, logicky jim v něm vyrostly jen ty mikroorganismy, které jsou schopné keratin rozkládat,“ vysvětluje problém Veronika Gvoždíková Javůrková. Usoudili z toho, že ptačí peří hostí jen tyto mikroorganismy. Jenže kdyby to bylo tak jednoduché, čas od času bychom se museli setkávat s ptáky, kteří kvůli přemnožení bakterií o peří přišli.

„Když se do misky, ve které pěstujete tyto mikroorganismy, přidá peříčko, během pěti dní z něj zbude jen osten,“ vysvětluje vědkyně. Její výzkum prokázal, že život mikroorganismů v peří ptáků je mnohem bohatší, než se původně myslelo. 

Výzkum se zaměřil na pět druhů ptáků, kteří běžně žijí v české přírodě. Vědci ptáky odchytávali do sítí v různých regionech, odebírali z nich vzorky a ty pak analyzovali.

Zjistili, že každý z ptačích druhů má tento rovnovážný systém nastavený jinak, a to i co se týče počtu bakterií, které v jeho peří přežívají, bez ohledu na region, kde byli ptáci odchyceni. Nedá se tedy vysvětlit jen tím, že mikroorganismy se do peří dostanou z prostředí, kde pták žije. Jednou z možností je, že si ptáci základ pro kolonie mikroorganismů, které jejich peří obývají, vytvářejí sami a do peří si ho roznášejí spolu s výměšky ze své vylučovací žlázy, když si „čistí“ peří.

Ptáci vytvořili na španělské obloze magické obrazce:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video