MUDr. Adam Kulhánek, Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN v Praze | foto: František Vlček, MAFRA

Ubylo infarktů a odborníci tvrdí, že díky protikuřáckému zákonu

  • 578
Minus tři cigarety pro zdraví. Tak by se dal jednoduše shrnout přínos protikuřáckého zákona po prvním roce. Vyplývá to z výzkumu, který si adiktolog Adam Kulhánek udělal mezi svými pacienty na pražské klinice u Apolináře. Nedali si je buď kvůli zákazu kouření v hospodách, nebo se rozhodli pro nižší dávky.

Češi meziročně snížili spotřebu cigaret. Spíš bych čekal, že se hrdí kuřáci po přijetí zákona proti zákazu ještě víc zatvrdí.
Nám vyšlo, že pacienti sledovaní v průzkumu snížili ve sledovaném období spotřebu o dvě cigarety za den a ti motivovanější dokonce o tři za den. Průměrně šlo o snížení z patnácti na 12,9 cigarety. Ale ten rozptyl byl velký, někdo kouřil předtím dvacet cigaret, jiný sedm. Nikdo ze sledovaného souboru nepřestal kouřit úplně.

Možná lidé opravdu chtějí kouřit méně, anebo prostě pobývali v hospodě a svoji denní dávku cigaret nestihli.
My hovoříme o takzvaném kompenzačním kouření. Oni nevykouří tolik cigaret v průběhu celého dne, ale jednorázově. Například jdou před hospodu a místo jedné cigarety tam vykouří rovnou dvě nebo tři. Ale nechodí kouřit tak často. Celkově si nedají tolik cigaret jako dříve. Roli hraje i roční období, ale my jsme kuřáky sledovali od loňského dubna do října, když bylo ještě hezky.

Myslíte, že lidé z vašeho vzorku vykouří za další rok zase o dvě až tři cigarety méně?
To je otázka. Podle zkušeností ze zahraničí se opatření projeví nejčastěji do dvou let po zavedení nového zákona. My bychom rádi na tuto studii navázali a zopakovali ji znovu s větším vzorkem lidí.

Adam Kulhánek

MUDr. Adam Kulhánek, Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN v Praze

  • vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy
  • pracuje na pražské klinice adiktologie u Apolináře.
  • věnuje se vědeckým výzkumům, jak na lidi působí kouření
  • zpracoval anketu mezi pacienty k prvnímu roku protikuřáckého zákona.

Prospěje vůbec zdraví kuřáka, když si odepře tři cigarety denně?
Není to tak významné zlepšení, ale minimálně se sníží riziko. Kdyby to někdo ze dvou cigaret za den stáhl na nulu, tak by to hodně pomohlo, ale nikoho takového jsme v průzkumu neměli. Ale už jedna cigareta má významné následky na zdraví.

Pozorujete na vaší klinice, že by přicházelo víc lidí, aby odvykli kouření?
Žádostí bylo nejvíc těsně po zavedení protikuřáckého zákona, řekněme, několik málo týdnů potom. Následně se to vrátilo do původních kolejí. Kuřáci však mají celkově lepší podmínky pro odvykání, už nejsou tolik vystaveni svodům. Když dnes odvykám a jdu s kamarády do hospody, tak mě nemohou v lokále hecovat, abych si dal cigaretu. Mění se prostředí.

Jak je to s pasivním kouřením? Dá se určit, o kolik zlepší protikuřácký zákon zdraví lidí?
Tady se rizika významně snížila. Pasivní kouření je hlavním důvodem, proč se podobné zákony přijímají. Víme, že lidé vystavení dlouhodobě kouři mají podobné problémy jako sami kuřáci. Nejhorší je to u malých dětí nebo u personálu pracujícího v zakouřených hospodách. Když číšníci a servírky běhali s obědy a měli rychlou směnu, tak kouř vdechovali ještě hlouběji. Jde i o ochranu kuřáků, protože ti vlastně kouřili dvakrát. Vdechovali aktivně svůj kouř a ještě pasivně kouř těch ostatních. Dokonce existuje i terciární kouření, v angličtině se mu říká Third Hand Smoking (kouření z třetí ruky – pozn. red.). V místnosti totiž zůstávají chemické látky i dlouho poté, co už se tam přestalo kouřit.

Zákaz kouření v Česku je jeden z nejpřísnějších v Evropě

Máte od kolegů léčících nemoci z kouření zprávy, že by se jim vyprazdňovaly ordinace? Jak se vlastně zákon projevil na zdraví lidí?
Nejrychleji se zlepšení projeví na srdci a cévách – dokonce už za den nebo za dva. Nedávno zveřejnil svá data Ústav zdravotnických informací a statistiky a prokázal, že bylo méně infarktů. Dávali to do souvislosti s nekuřáckým zákonem. U rakovin to však zatím do souvislosti dávat nemůžeme. Na to bychom potřebovali minimálně deset let sledování. Teď to nepoznáme.

Přibývá pokut za kouření na zastávkách

Nejpřísněji trestají v Brně

Ilustrační snímek

Mě zaujalo, že vám lidé v průzkumu přiznali, že asi 0,8 cigarety denně pořád vykouří v hospodě. Tím přece říkají, že porušují zákon.
To je otázka. To číslo není statisticky významné. Mohlo by znamenat i to, že někdo něco v dotazníku špatně zaškrtl. Víme však, že se zákon porušuje, a tak je možné, že mohl odpovídat někdo, kdo chodívá do kuřáckého klubu.

Lze jít ještě dál a zákon nějak zpřísnit?
V tuto chvíli patří náš zákon k nejpřísnějším v Evropě. Možná proto je tolik lidí naštvaných. Šlo to z extrému do extrému, protože u nás existovala velká benevolence. Přesto bych navrhl současný zákon ponechat ve stávajícím znění. Jen bych přidal zákaz kouření v autě, pokud vezete dítě do osmnácti let. Osvědčilo se to ve Velké Británii a zavádí se to nově i v Rakousku. Většinu lidí napadne, že když jedou v autě s dítětem, tak si nezapálí, ale neplatí to u všech. Auto představuje opravdu malý stísněný prostor, který se nevyvětrá ani po otevření okénka nebo klimatizací. Děti postižené pasivním kouřením pak trpí záněty středního ucha, porušenou imunitou a různými dýchacími problémy.

Vy byste byl nejspíš jednoznačně proti „Bendovu zákonu“, který chtěl povolit kuřárny.
Ten zákon je napsaný tak, že by téměř všechno vrátil do původní podoby. Povolil by kouření v barech do 80 metrů čtverečních. Jenomže to je hrozně velký prostor. Zjednodušeně to odpovídá bytu 3+1. Velká část provozoven, kde se nepodává jídlo, by se stala kuřáckými.

Ve světě není běžné tolerovat pití a kouření tolik jako v Česku

Když odbočím od kouření, co říkáte nápadu politiků prolomit nulovou toleranci alkoholu v krvi u vodáků a cyklistů?
Nedokážu posoudit, jaké dokážou napáchat škody vodáci pod vlivem alkoholu, u cyklistů si to však už dokážu představit, zvlášť když se budou pohybovat v běžném silničním provozu, nikoli na cyklostezce. V České republice vládne velmi tolerantní postoj k alkoholu i tabáku. To prostě není ve světě běžné, aby kouření a pití bylo tak akceptované.

Experti: zrušit u cyklistů nulovou toleranci alkoholu by byla chyba

Ilustrační foto

Myslíte to tak, že ten, kdo vypije deset piv, je u kamarádů za hrdinu, a ten, kdo je nedá, tak se mu smějí?
Třeba. A vidíte to i na sloganech, že pivo je náš národní nápoj. Nezřízené pití je tady běžné.

To se nejspíš nezmění ani v příští generaci, protože pití je součástí naší národní kultury.
Je u nás skutečně zakořeněné, ale musí se s tím pracovat. Většina lidí neví, že alkohol způsobuje až osm druhů rakoviny. Nebezpečná je i kombinace alkoholu a běžných léků, jako je třeba ibalgin. Vážný problém s alkoholem má u nás 700 tisíc lidí. Z kouření už se stal strašák. Tam všichni vědí, co dokáže napáchat.

Jenže asi tak půl milionu lidí, kteří mají problém s alkoholem, o tom ještě neví.
Přesně tak. Lidé si neuvědomují problém, dokud alkohol nevysadí a nedostaví se u nich abstinenční příznaky. U tabáku se závislost rozvíjí rychle. Jsou lidé, kteří mají štěstí a kouření se zbaví sami snadno, ze dne na den a doživotně. Závislost na alkoholu se naopak vyvíjí několik let. Té se člověk zbaví sám jen obtížně.

Existují nějaké výzkumy škodlivosti kouře venku? Loni jsme dělali se specializovanou firmou pokus, jak lidi bydlící nad hospodou obtěžuje dým kuřáků stojících na chodníku. Firma naměřila 304 pachových jednotek v prvním patře, limit byl překročen šedesátkrát.
Já o takovém výzkumu nevím, ale inhalování kouře venku je méně rizikové než vevnitř. Kouř se naředí vzduchem a pro dospělého člověka je akceptovatelnější než třeba pro dítě.

Vy jste sám někdy kouřil?
Cigarety jsem vyzkoušel, ale nerozvinulo se to do pravidelného kouření. To bych jinak nemohl svou práci dělat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video