Sobotka ale poslance ujišťoval, že na jednání špiček států zemí EU žádné takové rozhodnutí nepadne, protože se proti tomu podle něj vytvoří širší koalice států, které s trvalým přerozdělovacím mechanismem nesouhlasí.
„A kdo bude součástí takové koalice?“ ptal se Sobotky předseda opoziční ODS Petr Fiala. Jasné odpovědi premiéra se ale nedočkal, stejně jako šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch, jehož zajímalo, zda by se v opačném případě Česká republika zachovala stejně jako Slovensko, které se na rozdíl od české vlády rozhodlo u Evropského soudního dvoru bránit už proti první fázi rozdělování migrantů, když byly Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko přehlasovány.
Chovanec jenom říká „kvóty nechceme“, kritizovala Zielenková
Naopak Kristýnu Zielenkovou, poslankyni za hnutí ANO, zajímalo, zda má Sobotka a česká vláda připraven „plán B“, kdyby se odpor proti trvalému přerozdělovacímu mechanismu ukázal jako neudržitelný a Česko bylo znovu na straně zemí, jež budou přehlasovány. „To jsem tady neslyšela. Dostáváme se do smyčky, ve které jsme už byli před několika měsíci,“ vyčetla vládě odpor proti přerozdělovacím kvótám.
Zaměřila se na ministra vnitra Milana Chovance, který je podle Zielenkové na každou otázku - i na to, co koupil manželce k Vánocům - připraven odpovídat jednotvárně: „Kvóty nechceme.“
„Na trvalý přerozdělovací mechanismus tlačí zejména Německo a Švédsko, ale opozice v této věci bude širší,“ ujišťoval poslance Sobotka. „Žádný trvalý přerozdělovací mechanismus nezastaví migrační vlnu,“ řekl ve Sněmovně.
Budeme se ptát, kam zmizely peníze Řecku na ochranu hranic
Premiér poslancům také řekl, že je „zvláštní“, na co se ho ptají, protože debata na jednání špiček EU bude podle něj o jiných věcech. Například o posílení ochrany vnějších hranic Evropské unie a vytvoření seznamu takzvaných bezpečných zemí, do nichž budou země EU uprchlíky vracet, pokud se z nich pokusí dostat do schengenského prostoru. „Nechte na mě, na co se vás budu ptát,“ ohradil se předseda ODS Petr Fiala.
„Je zajímavé, co se stalo s penězi, které šly do Řecka na zabezpečení vnější schengenské hranice,“ řekl český premiér. ČR se na to podle něj na summitu bude ptát, protože je podle Sobotky vysoce pravděpodobné, že tyto peníze nebyly využity efektivně.
Premiér také na jednání výboru pro evropské záležitosti odmítl, že by řešením situace v Sýrii byla pozemní intervence zemí Západu. Bez skryté podpory některých arabských zemí by totiž podle Sobotky nebylo možné, aby fungoval takzvaný Islámský stát v části Sýrie a Iráku.
Česká vláda připravuje další pomoc Kurdům, řekl premiér
Premiér řekl, že Česká republika je aktivní součástí koalice proti Islámskému státu a vláda připravuje další, už třetí pomoc Kurdům, kterým už dříve poslala zbraně a náboje. Bez odpovědi nechal Sobotka otázku poslance Černocha, jak je tedy možné, že když my Kurdům pomáháme, jiná členská země NATO - Turecko - s nimi bojuje.
Sobotka také poslancům řekl, že vláda bude jednat o navýšení rozvojové a humanitární pomoci do oblasti Blízkého východu. Ta je zatím poměrně zanedbatelná - Česko na ní dává jen 0,11 procenta HDP, řádově pouze jednotky milionů korun.