Epidemiolog Rastislav Maďar v diskusním pořadu Rozstřel. (6. února 2020)

Epidemiolog Rastislav Maďar v diskusním pořadu Rozstřel. (6. února 2020) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Promoření je přirozenější než držet lidi v přísné karanténě, říká epidemiolog

  • 1057
Epidemiolog a člen poradní skupiny COVID Rastislav Maďar v rozhovoru pro MF DNES říká, že promořování v populaci probíhá takřka neustále, protože existuje řetězec bezpříznakových nákaz. „Už jsem navrhoval, aby se používal výraz přirozená imunizace populace,“ vymezuje se epidemiolog proti pojmu, který podle něj lidi zbytečně děsí.

Je promoření společnosti správné rozhodnutí?
Je to přirozenější forma než držet populaci v přísné karanténě. Stejně máme v populaci řetězec bezpříznakových nákaz, o kterém vlastně nevíme. Takže promořování probíhá neustále. Bude se dít i poté, co začneme uvolňovat karanténní opatření. Musíme ale dělat všechno proto, abychom ochránili zranitelnou část populace.

Už jsem navrhoval obecně i kolegům, aby se používal výraz přirozená imunizace populace. Přeci jen dochází k přirozenému vytvoření protilátek bez toho, aby to někoho zasáhlo nějak zdravotně.

Co je tedy cílem přirozené imunizace populace?
Dosáhnout určité kolektivní imunity, která může být 60 až 70 procent. A když tolik lidí nemoc prodělá s tím, že buď nemají vůbec žádné příznaky nebo jenom mírné, tak to potom chrání i zbytek populace. Přesto se musíme snažit, aby promořeny nebyly imunitně oslabené osoby. 

Když už děti pustíme do školek a škol, bude docházet k promořování mezi nimi a jejich rodiči. Rodiny jen nesmí jít k prarodičům, aby je neohrozily.

Jak dlouho se bude společnost promořovat?
To ještě nevíme. To má ukázat studie, která je nyní plánovana v Praze a na Olomoucku. Zjistí se, kolik máme bezpříznakových pacientů v populaci v tisících šetření. Na základě toho budeme moct zpřesnit epidemiologické modely, které se vytváří, a tím pádem i nějaké předpovědi do budoucna. A současně budeme moct lépe odhadnout, za jak dlouhou dobu a jak moc se společnost promoří. Protože někde se ten interval pohybuje až do 40 procent.

Jak chcete dosáhnout toho, aby nákaza nedostala k seniorům?
Jsou dvě skupiny seniorů: běžní senioři, kteří jsou doma, nejsou odkázáni na pomoc okolí a jsou soběstační. Těmto lidem stačí, když dodrží odstup dva, tři metry od okolních lidí. To podle mě na pár měsíců mohou vydržet úplně v pohodě. Když potřebují jet výtahem, ať jdou třeba raději po schodech nebo počkají na další, nebo ať chodí ven, když tam není moc lidí. Prostě ať si drží od ostatních lidí odstup, k tomu ať mají roušku a vydezinfikují si ruce poté, co se vrátí z procházky. To je extrémně jednoduché.

A jak chcete chránit seniory v domovech důchodců?
To je druhá skupina, kterou musíme hlídat trochu komplikovaněji. Jsou to lidé v domovech pro seniory nebo léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Tito si sami odstup nemohou udržet, protože jsou závislí na druhých, kteří jim musí pomoci se základními potřebami. 

Tyto lidi musíme chránit tím, že personál nebude chodit s příznaky nákazy do práce a bude požívat ochranné pomůcky. Protože i když se tito senioři a pacienti nemají kde nakazit, personál k nim může virus zavléct. Ochránit tuto skupinu je klíčová věc, která by teď měla nastat. Pokud se to podaří, tak potom můžeme postupně pouštět děti do školek a otevírat větší provozovny. Především je nutné, aby byl dodržován odstup.

Rastislav Maďar

Lékař Rastislav Maďar je odborníkem na cestovní medicínu a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD.

Jaký názor máte na postupné uvolňování nařízení, tedy otevírání obchodů a podobně?
Obchody a služby budeme uvolňovat po částech. Takže jestli se ve čtvrtek otevřou některé obchody, další vlna otevírání by měla přijít za dva týdny. Další zase za dva týdny... Chceme totiž vyhodnocovat, co opatření a otevírání přinesou.

Samozřejmě větší provozovny se dostanou na řadu až někde úplně naposled. To se týká i kulturních akcích nebo plošného mezinárodního cestování, které zůstane až úplně na závěr.

Proč má z epidemiologického hlediska otevřít jako první třeba papírnictví a obuv?
Hlavním kritériem je, aby tam nedocházelo k dlouhému kontaktu mezi lidmi.

A co třeba kadeřnictví?
Chápu, že společnost kadeřnictví už velmi potřebuje. Samozřejmě bude povolené také, ale musíme to naplánovat krok po kroku. Musíme nastavit jasná pravidla, třeba že kadeřnice nesmí odbíhat od jedné klientky ke druhé, jaké mají být odstupy, kolik do provozovny bude smět lidí najednou, a podobně. Samozřejmě všechno, co se použije, včetně hřebenu, bude nutné dezinfikovat. Navíc v tomto případě je dotek s člověkem, což je jiné, než když v papírnictví podáte jen nějaké předměty. Nyní se teprve bude muset naplánovat, jak to bude vypadat.

Takže než otevřou některé služby nebo hospody, bude to trvat ještě hodně týdnů?
Já bych si přál, aby tyto služby byly otevřeny v další vlně. Jen musíme opravdu přesně definovat pravidla. Pan ministr (zdravotnictví Adam Vojtěch, pozn. red.) velmi podporuje, aby vznikla kritéria na dlouhou dobu dopředu. K tomu je vytvořena i speciální pracovní skupina. Budeme dělat takovou mapu, co by mohlo nastat. Tu chceme zveřejnit asi po Velikonocích. S tím, že když se ukáže, že po dvou týdnech třeba něco nenadělalo dobrotu, tak to vrátíme zpátky. Současně je však nutné zdůraznit, že pokud se lidé nebudou chovat zodpovědně, může to kdykoliv bouchnout. 

Největší nesmysl o koronaviru? Že jde o únik biozbraně, řekl epidemiolog:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video