Prezident Miloš Zeman bude jmenovat profesory i na podzim. | foto: Dan Materna, MAFRA

Zeman jmenuje profesory i na podzim. Vysoké školy novelu odmítly

  • 8
Profesory bude i na podzim jmenovat prezident Miloš Zeman. Ten prosazoval, aby pravomoc přešla na ministra školství, o tom však zřejmě rozhodne až příští vláda. Příslušnou novelou navíc ve čtvrtek odmítla i Rada vysokých škol. Ke změně mělo dojít poté, co prezident odmítl jmenovat profesorem Martina C. Putnu.

Ministerstvo školství chtělo změnu prosadit poté, co ji Zeman navrhl 22. května tehdejšímu ministrovi Petru Fialovi. Prezident se s ministrem na této schůzce domluvil, že sice Putnu jmenuje profesorem, ale dekret mu předá právě Fiala (více čtěte zde).

Putna nakonec dostal v Karolinu jmenovací dekret profesora sociální a kulturní antropologie 25. června, dva týdny po ostatních (více čtěte zde).

Ministerstvo kvůli jmenování profesorů připravilo novelu zákona o vysokých školách (kromě toho je přichystaná i velká novela zákona, která zevrubně řeší fungování vysokých škol). Ministr školství Dalibor Štys se ale v srpnu dohodl s premiérem Jiřím Rusnokem, že kvůli neexistenci Sněmovny ji zatím nebude předkládat.

Vysoké školy považují návrh za nesystémový

Rada vysokých škol navíc považuje návrh novely za nesystémový a nezdůvodněný. "Jmenování a postavení profesorů je nutno řešit v kontextu celého zákona o vysokých školách. Na tomto řešení je rada připravena se aktivně podílet," uvádí se ve stanovisku, které rada zaslala ministru školství.

"Je potřeba to řešit systémově. Myslíme si, že to vyžaduje opravdu seriózní diskusi v kontextu celého vysokoškolského zákona. Očekáváme, že o těchto věcech budeme jednat s novou politickou reprezentací, která vzejde z voleb," řekl iDNES.cz předseda rady Jakub Fischer.

Zatím nepanuje úplná shoda v tom, kdo by měl profesory v budoucnu jmenovat. "Jsou minimálně tři možnosti - rektor, ministr školství, prezident. Má to ale spoustu podvariant týkající se toho, jestli orgán, který jmenuje, jmenovat musí nebo může. Pokud se může rozhodnout nejmenovat, tak by mělo být v zákoně upraveno, kdy a za jakých podmínek se může rozhodnout nejmenovat," doplnil Fischer.

V zápise z jednání legislativní komise rady, kterou má iDNES.cz k dispozici, zástupci vysokých škol například uvádějí, že účast prezidenta na jmenovací proceduře je symbolickým projevem zájmu státu o oblast vzdělávání. Tato pravomoc by se prý také neměla měnit jen kvůli tomu, že ji stávající prezident nechce vykonávat.

"Rozdíl v symbolice mezi prezidentem a ministrem školství je poměrně významný. Pokud ale má mít prezident rozhodovací pravomoc a říkat toho ano, toho ne, tak je potřeba to lépe upravit," dodává Fischer. 

Zeman tvrdil, že důvodů, proč Putnu nechtěl jmenovat, je více. Zmínil však jen jeho transparent "Katolické buzny zdraví Bátoru", se kterým Putna přišel na předloňský průvod Prague Pride. Literární historik tím reagoval na tehdejšího vysokého úředníka ministerstva školství a předsedu hnutí D.O.S.T. Ladislava Bátoru, který akci kritizoval.

Profesory po profesorském řízení navrhují vědecké rady univerzit, kandidáty předkládá prezidentovi ke jmenování ministr školství. Dekrety se obvykle předávají dvakrát ročně. Fiala původně ve velké novele zvažoval, že by tato pravomoc přešla na rektory vysokých škol, nakonec se ale od toho upustilo.

Putna převzal jmenovací dekret se zpožděním (25. června 2013)

25. června 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video