Kocábovi k 18. lednu vyjádřilo svou podporu 35 lidí, informuje Týden.cz. "Mám ostych se o to zajímat, sám jsem na to koukal jako opařený," odpověděl Kocáb na dotaz serveru, v čí hlavě se zrodil nápad nominovat ho na Nobelovu cenu.
V nominačním dopise stojí, že "hlavním důvodem, který se stal podnětem pro řadu lidskoprávních aktivistů nominovat Michaela Kocába na Nobelovu cenu za mír, nehledě pouze na jeho zásluhy v české politické historii, je jeho role v upozorňování na tragickou situaci obyvatel severního Kavkazu a zacházení s uprchlíky z této oblasti v zemích Evropské unie".
Dopis podle Týdne.cz podepsal například předseda Českomoravské psychologické společnosti Jan Šturma, hudebník Klaudius Kryšpín, ze zahraničních osobností pak předsedkyně Nadace Anny Politkovské a Asociace Židů z bývalého SSSR Victoria Poupková a zástupkyně ředitele moskevské pobočky organizace Human Rights Watch Taťjana Lokšinová.
Kocába podpořila i předsedkyně výboru Občanské pomoci Světlana Gannuškinová, podle níž by udělení Nobelovy ceny za mír Kocábovi bylo "správným krokem a pomohlo by rozšířit mezi budoucí generace myšlenky, hodnoty a způsob života, které se vytvářely tvrdou prací nejlepších lidí lidstva a u kterých nyní riskujeme, že je ztratíme".
Kocáb zastával funkci ministra pro menšiny od ledna 2009 do března následujícího roku, kdy ho nominovala tehdy ještě parlamentní Strana zelených. Od loňského dubna pak pět měsíců působil ještě jako vládní zmocněnec pro lidská práva, v září ho ale premiér Petr Nečas odvolal.
Od té doby je pozice neobsazena (viz Menšinám chybí zmocněnec. Už si stěžovaly i u prezidenta Klause).
Nobelovu cenu za mír uděluje pětičlenná porota, kterou vybere norský parlament. Jména nominovaných zůstávají tajná po dobu 50 let, každý rok zveřejňuje komise pouze jejich počet.
