V metropoli možná ani žádný obřad neuvidíte. Pozůstalí totiž od něčeho takového stále častěji ustupují. A to ve více než polovině případů.
"Takových kremací organizujeme nejvíc," potvrzuje Jaroslava Farkačová z pražského ústavu Tranquillitas, který má vlastní krematorium na Vinohradech.
"V září jsme uspořádali přes 170 pohřbů, z nich přes sto bez obřadu," uvádí Farkačová.
Stále více lidí se také rozhoduje své blízké spálit. Farkačová například poukazuje na to, že při jejich obřadech spočinuli nebožtíci v zemi jen v pouhých dvou případech. Pohřeb žehem je v České republice zdaleka nejrozšířenější. Předseda Sdružení pohřebnictví Julius Mlčoch dokonce tvrdí, že v počtu kremací na tisíc obyvatel je Česko dokonce na druhém místě ve světě, hned za Japonskem.
"Až v 85 procentech se u nás dělají kremace. Obliba zpopelňování u nás postupně narůstá od roku 1919, kdy byl tento způsob pohřbívání legalizován," říká Mlčoch.
Podle zkušeností pohřebních firem jsou při rozhodování, jaký uspořádat pohřeb, nejdůležitější peníze. Prosté zpopelnění stojí v Praze kolem devíti tisíc korun, na venkově je to zhruba o tisíc korun méně. Stát přispívá pěti tisíci korunami.
Oproti tomu kremace s obřadem přijde asi na 14 tisíc korun. Podnikatelé v oboru však nabízejí i luxusní pohřby v ceně okolo 150 tisíc. Nabídnout mohou i balzamování.
Stačí se však podívat na Moravu, kde je situace poněkud jiná. Například majitel pohřebního ústavu v Rosicích Stanislav Trávníček pořádá na padesát pohřbů měsíčně. "Kolem 15 zesnulých ukládáme do země. Žádný pohřeb se samozřejmě neodejde bez řádného rozloučení," říká Trávníček.
Jak je to možné? On sám říká, že je to tradicí, která se na Moravě dodržuje ve velké míře. Čím více na východ, tím je tato tradice silnější. Například na Hodonínsku lidé kopou hroby až v polovině případů. Na Moravě se také nesetkávají zdaleka s takovým nezájmem o urny s popelem jako v Čechách. Například v Praze si pozůstalí nevyzvednou každou pátou urnu.
