V archivech jsou dokonce důkazy o tom, že kvůli brutálním útokům na lidi byli někteří jeho podřízení vyšetřováni a jeden trestně stíhán.
A v souvislosti s nimi se tam dokonce několikrát objevuje přímo i Přibylovo jméno. Sám Přibyl pro ČTK tvrdil, že jeho podřízení jednali v rozporu s jeho rozkazy.
Archivní dokumenty, jejichž ověřené kopie má MF DNES k dispozici, jeho tvrzení nepotvrzují.
Přibylovy mlátičky
První incident se stal v lednu 1989, kdy si lidé v ulicích Prahy připomínali tragickou smrt Jana Palacha, což komunistický režim přísně zakázal.
Demonstranty měl rozehnat speciální pohotovostní pluk policistů v bílých přilbách, kterým se podle tehdejšího komunistického generálního tajemníka Milouše Jakeše přezdívalo Jakešovo gestapo.
Jedním z velitelů byl Přibyl. Úkolem třetí roty, které velel, bylo přehradit Václavské náměstí, postupovat směrem dolů a demonstranty vytlačovat. Z bočních ulic měla zasahovat druhá a první rota. Kdo neutekl, riskoval rozbitou hlavu.
U sochy svatého Václava zaútočili na inženýra Zdeňka Šubra čtyři muži. Šubr vyvázl se zraněním.
"Uvedl, že byl fyzicky napaden skupinou asi 4 příslušníků SNB, kteří měli na hlavách bílé přilby, v rukou měli bílé obušky a ochranné štíty, věkově se jednalo o velmi mladé příslušníky SNB a domnívá se, že jednoho příslušníka by poznal, neboť má bydlet na okrese Klatovy," píše se ve zprávě náčelníka inspekce, který Šubra vyslechl.
Další vyšetřování se odvíjelo tak, že velitel pohotovostního pluku nechal vypracovat seznam příslušníků, kteří mají bydliště v okrese Klatovy. Všichni, kteří se na seznamu ocitli, byli Přibylovi podřízení.
Smutný 28. říjen
Jindřich Marek, který si chtěl před patnácti lety v ulicích Prahy připomenout výročí vzniku republiky 28. října (což bylo také komunisty zakázáno) skončil zraněn po brutálním pěstním útoku příslušníka policie.
Z útoku byl obviněn nadstrážmistr Robert Urda, v té době rovněž příslušník třetí roty, tedy Přibylův podřízený. Přibylova jednotka zasahovala v daném místě, on sám velel osmapadesáti frekventantům včetně Urdy.
Vyšetřovatel inspekce ministra vnitra, který v roce 1990 případ prošetřoval, zahájil proti Urdovi trestní stíhání a současně požadoval od velitele pohotovostního pluku informaci, kdo je za útok odpovědný.
"Ve zprávě uveďte, kdo této jednotce velel a kdo byli velitelé jednotlivých úseků v kordonu, který vytlačoval dav demonstrantů v ulici Křižovnické," psal náčelník Inspekce ministra vnitra Jiří Prskavec. Jak případ skončil, není z archivu jasné, ale nejspíš se na něj v revolučním zmatku zapomnělo.
Foťák ve Vltavě
Přibylovi mlátiči však byli podezřelí, že se dopustili ještě jednoho incidentu. Francouzští novináři si totiž stěžovali na brutální zásah, při němž na ně (rovněž 28. října 1989) zaútočili policisté a připravili je o fotoaparát.
"Čtyři dosud nezjištění příslušníci SNB bezdůvodně napadli dva francouzské novináře a jednomu z nich násilím odebrali fotoaparát a hodili ho do Vltavy," píše se ve zprávě inspekce z roku 1990.
Zda to však byli skutečně Přibylovi podřízení, kteří zasahovali poblíž nábřeží, se nepodařilo zjistit. Pověřený velitel pohotovostního pluku František Jüttner totiž napsal: "Provedeným šetřením bylo zjištěno, že dne 28. 10. 1989 příslušníci pohotovostního pluku na místě nezasahovali."
