Poslanci, kteří odešli ze sálu, měli nejspíš žaludeční koliku, řekl Zeman

Poslanci, kteří odešli ze sálu, měli nejspíš žaludeční koliku, řekl Zeman | foto: PSCR

Podám stížnost kvůli H-Systemu, naznačil Zeman. Udělat to však nemůže

  • 279
Prezident Miloš Zeman v úterý prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka oznámil, že pokud postižení podají ústavní stížnost v kauze H-System, připojí se k ní zvláštním podáním. Ústavní právníci, které iDNES.cz oslovil, se však shodují, že prezident ústavní stížnost podat nemůže.

Pokud by Zeman podal stížnost na základě principu „amicus curiae – brief“, jednalo by se podle ústavních právníků o doporučení soudu nebo o vyjádření stanoviska, které pro soud není závazné. Hlava státu by však mohla požádat o revizi insolvenčního zákona z hlediska ústavnosti.

31.července 2018 v 15:41, příspěvek archivován: 31.července 2018 v 19:10

3/3 Prezident republiky je připraven v případě podání ústavní stížnosti ve věci H-System se k této stížnosti připojit svým samostatným podáním na základě principu amicus curiae – brief.

Ústavní právník Aleš Gerloch iDNES.cz řekl, že se ještě nikdy nestalo, aby hlava státu zvolila takový postup. Principu „amicus curiae - brief“ podle něj většinou využívají právníci a odborníci, aby se touto cestou ke sporu vyjádřili a zformulovali svůj odborný postoj k dané věci.

„Je otázkou, jestli to soud připustí a přihlédne k tomu. Většinou se to používá tak, že právník nebo expert napíše vyjádření k nějaké věci, která je u Ústavního soudu. V posledních letech se to rozšířilo, ale ještě nikdy to nevyužila hlava státu,“ uvedl Gerloch. Stanovisko prezidenta podle něj pro soud není závazné. Pouze k němu může přihlédnout.

Stejného názoru je i ústavní právník Jan Kudrna. „Je to pouze vyjádření osobního stanoviska k dané věci, není to návrh řízení před ústavním soudem,“ shrnul Kudrna.

Podle Gerlocha by hlava státu by mohla podat žádost o přezkum insolvenčního zákona, jestli je v pořádku z hlediska ústavy. „Může podávat návrh na přezkoumání ústavnosti zákonů nebo jednotlivých ustanovení zákonů. Ale ty by se nevztáhly na aktuální případ. Ledaže by Ústavní soud ta ustanovení zrušil a zároveň zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ uvedl Gerloch. 

S tím souhlasí i právník Pavel Hasenkopf. „Mohl by podat návrh na zrušení nějakého zákonného ustanovení, pokud by se našlo takové, které je protiústavní a vedlo k patálii s H-Systémem,“ konstatoval Hasenkopf.

Kněžínek: Plošné odškodnění není možné

Předseda Nejvyyšího soudu Pavel Šámal v úterý také zmínil, že by poškozené v kauze H-System mohl odškodnit stát. Nicméně ministerstvo spravedlnosti je jiného názoru. 

„Platná právní úprava nedává státu žádný prostor pro plošné odškodnění takto poškozených,“ sdělil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Zmínil však, že je možné podávat individuální žádosti, jimiž se bude resort spravedlnosti objektivně zabývat.

„Jedná se přitom o škodu, která jim vznikla konkrétním nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jež se týká kauzy H-Systém,“ upřesnil Kněžínek. Dodal, že v jednotlivých případech se také bude zkoumat, zda již nárok není promlčený. 

Rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze H-System, podle něhož se má zhruba šedesát rodin vystěhovat ze svých domovů, vyvolalo velký zájem médií. Komentovali ho politici napříč politickým spektrem a do jednání se zapojil také premiér Andrej Babiš (ANO).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video