Včera jsem před 18 hodinou naměřil v Praze v vilové části na zahradě 48°C. To jsou teploty už srovnatelné s kalifornským Údolí smrti.

lehnout si holými zády na vychlazený náhrobek by nemuselo být špatné, ale tak to nejspíš nemysleli

Je fakt, ze ta zelen dela opravdu hodne, prakticky porad ve stinu... Skoda, ze mesto nema plan, jak do ulic vratit stromy tam kde to jde... IS jdou prelozit...

Hrozně ráda chodím od dětství po hřbitovech. Už v dětství mě tam vodila tetička Mariánka v městečku, kde jsem trávila prázdniny.

Strávili jsme tam vždy několik hodin, tetička nabírala vodu a nosili jsme ji nebožtíkům, aby to měli pěkné a kytky jim neuvadly.

Zvedala jsem vázy spadlé při větru, zapalovali jsme zhaslé svíčky a zalévaly.

Něco mi z těch dob zůstalo, když jedeme na pobyt v jiném městě, nikdy nezapomenu zajít na hřbitov, podle stavu hrobů hodnotím, jací lidi tu žijí.

Nejkrásnější výzdobu mají na jižní Moravě. Naposled jsme byli v Rakvicích a tam jsou hroby mnoha dětí zemřelých při neštěstí na Nových Mlýnech v roce 1933.

Také tu leží mnoho celkem mladých mužů. Přemýšlím o jejich osudech, někdy napoví text na náhrobku.

Je to svědectví o minulých dobách a lidech, kteří už nejsou.

V Gruzii je u hrobu flaska v alkoholem, co měl nebožtík rád. Každý, kdo tam přijde se má pomodlit a napít. Dobrý zvyk.

Kdo to doplňuje?

Moc bych chtel aby se z prostoru kolem meho hrobu nebo mych blizkych stala promenada... Je to absolutne neeticke a znevazujici.

Když lidi chodí na hřbitov, je to neeticke? Hřbitovy jsou součást města.

To mě už hodněkrát napadlo. Hlavně když jsem chodila s kočárkem. Ale než jsem to zrealizovala, z dětí se stali vřískající satani, a to už se nehodí.

Jako v Kamenaku, děda si sedne na hrob, otevře lahvace a řekne : Vidíš a jde to i bez keců.

Napadl mě dilog ze Sedmi statečných.

"Dostaneme se tam".

"To ano, ale nerad bych tam zůstal!"

Vtipné a pravdivé. Akorát že než tam lidi dolezou, polovina jich uschne po cestě.