Exposlanec za ANO Bronislav Schwarz.

Exposlanec za ANO Bronislav Schwarz. | foto: Petr Topič, MAFRA

Exposlanec kvůli stíhání nedostal funkce. Teď za to chce šest milionů

  • 556
Bronislav Schwarz býval vojákem, policejním důstojníkem a velitelem městské policie v Mostě. Když se v říjnu 2013 stal poslancem za hnutí ANO, dělal si díky svým zkušenostem naděje na vládní funkce. Jenže je nezískal a dodnes to klade za vinu svému trestnímu stíhání. Teď žaluje stát o odškodné ve výši šesti milionů korun.

„Nežádám nic jiného než spravedlnost,“ prohlásil u Obvodního soudu pro Prahu 2 Bronislav Schwarz. Trestní stíhání se proti němu vedlo dlouhé roky a on celou dobu tvrdil, že je zmanipulované. Nakonec byl osvobozen.

Dosáhnout spravedlnosti mu ve čtvrtek měli pomoct poslanci za vládní ANO Jaroslav Faltýnek, Roman Kubíček a předseda Sněmovny Radek Vondráček, které Schwarz povolal k soudu, aby dosvědčili, že měl v roce 2013 skutečně příslib nějaké politické funkce.

Schwarz sice tehdy kandidoval za hnutí Severočeši.cz, ale na kandidátce ANO, proto se stal po volbách místopředsedou poslaneckého klubu právě za tuto stranu.

Nároky na funkce

„Já bych byl opatrný ve slibování funkcí, na to jsme citliví,“ začal Vondráček svou výpověď. „Všechno je to o dohodách poslaneckých klubů. Nikomu nic garantovat nemůžete, ale když máte dobrého kandidáta, prosadí se,“ řekl.

Vondráček nicméně dodal, že ANO jako vládní strana měla nárok na řadu funkcí a Schwarz byl vzhledem ke zkušenostem z policie a armády „logickou volbou v bezpečnostní oblasti“.

Jenže právě bezpečnostní funkci stíhaný Schwarz podle něj dostat nemohl. „Není politicky prozíravé, abychom do takové funkce jmenovali někoho stíhaného, nechtěli jsme dát opozici zbraň do ruky,“ dodal.

Také Jaroslav Faltýnek prohlásil, že Schwarz mohl dostat vládní post, což však stíhání zmařilo. „Bylo na něj pohlíženo jinak,“ řekl. A zmínil zkušenost z vyšetřovací komise ke kauze Opencard, jíž Schwarz předsedal. Poslanec za ČSSD Jan Chvojka prý nechtěl sedět v jedné komisi s trestně stíhaným předsedou a raději z ní odstoupil.

„Trestní stíhání je stigma a záleží na síle jedince, jak to zvládne,“ podotkl a připomněl kauzu Čapí hnízdo, kvůli níž si dvakrát na vlastní kůži prožil, jaké to je být vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání.

Poslanec Roman Kubíček řekl, že Schwarz jako bývalý voják a policista mohl dostat funkci také „v oblasti obrany“.

Magdalena Hubálková, jež u soudu zastupuje žalované ministerstvo spravedlnosti, se zeptala, zda Schwarz dostane funkci v nynější vládě – když už není stíhaný. Faltýnek odpověděl neurčitě, že „v rámci hnutí ANO o tom probíhá diskuse“.

Imunita mu vydržela jen měsíc

Schwarzovy potíže začaly v lednu 2006, kdy podle obvinění velel protidrogovému zásahu v jednom z bytů v Mostě, kam prý vešel bez povolení. Schwarz to označuje za nesmysly. Tvrdí, že byl jen požádán o asistenci při kontrole bytů, které měly být prázdné. V jednom se pak našla varna drog.„Postup řešila policejní inspekce a třikrát ho odložila,“ upozorňuje Schwarz.

Přesto byl 14. listopadu 2008 Schwarz obviněn ze zneužití pravomoci a omezování domovní svobody a v roce 2010 obžalován. Jeden soud ho viny zprostil, odvolací to vrátil zpět. Zvolením do Sněmovny Schwarz v říjnu 2013 získal imunitu, o měsíc později však byl vydán k trestnímu stíhání, které se vleklo až do února 2015, kdy ho soud pravomocně osvobodil.

Schwarz tvrdí, že stíhání bylo pomstou některých jeho nadřízených u policie, s nimiž měl spory. „Dodnes ti lidé jsou u policie, někteří ještě na vyšších místech, proto nebudu říkat, o koho jde,“ dodal.

Odškodnění žádá nejen kvůli tomu, že přišel o možnost získat politické funkce, ale také kvůli nepřiměřené délce trestního stíhání a nákladům na advokáta.

Dnes je Schwarz už jen zastupitelem a radním v Lomu u Mostu, kde je jeho manželka Kateřina starostkou. Jestli dostane milionové odškodnění, rozhodne soud na konci ledna 2019.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video