"Byla to klasická nájemná vražda. Víme přesně, jak to bylo. Známe jméno toho člověka, ale v tuto chvíli nám ještě schází poslední, ale bohužel klíčový důkaz, který by obstál u soudu," potvrdil jeden z kriminalistů, který případ vyšetřuje od samého začátku.
Oním důkazem je přímý podnikatelův pokyn pro nájemného vraha. Policie se domnívá, že je jen otázkou času, než jej získá.
Oficiální vyjádření k případu policie odmítá poskytnout. "Je to tak ožehavá záležitost, že vám neřeknu vůbec nic. Rozhodli jsme se na to uvalit informační embargo," potvrdil šéf vyšetřování vražd Milan Jindrák.
Vzhledem k tomu, že podezřelý podnikatel nebyl z útoku dosud úředně obviněn, nelze jeho jméno zveřejnit. Policie jej vyšetřovala už před rokem 1989, například za pašování starožitností.
O tom, že si tento muž objednal střelbu na Lhotského, který smrti unikl jen náhodou, jsou přesvědčeni nejen policisté z vyšetřovacího týmu. Mluví o něm i lidé, kteří tehdy s Lhotským spolupracovali. Je to vůbec poprvé, co detektivové i Lhotského spolupracovníci byli ochotni - byť anonymně - se o případu detailněji bavit.
Co se stalo Lhotskému osudným? Před volbami v roce 1998 souhlasil s tím, že bude figurovat ve firmě Tax & Investment Advisers. Ta měla od počátku posloužit k "přikrytí" původu peněz pro volební kampaň sociální demokracie. Zahraniční sympatizant strany, jehož totožnost dodnes nebyla odhalena, sice chtěl v kampani pomoci ČSSD svými penězi, ale nechtěl figurovat ve stranickém účetnictví. Proto jeho peníze prošly přes firmu TIA, která následně poskytla půjčku společnosti Omnia (jejími vlastníky byli Ivo Svoboda a Barbora Snopková) a Omnia následně poskytla půjčku sociální demokracii.
Hlavní roli v celé operaci s firmou TIA sehrál pražský advokát a sociální demokrat Miroslav Jansta. On držel devadesát procent akcií TIA, on měl být zárukou, že peníze půjdou na předem daný účel. Jansta se k případu dnes odmítá vyjádřit: "Neřeknu vám k tomu vůbec nic." Před dvěma lety však prohlásil, že se na podnikání TIA nepodílí: "Obstarával jsem pouze kapitál, který pan Lhotský potřeboval." Lhotský nejspíš veškeré detaily o těchto politických okolnostech vzniku TIA nevěděl. Proto později na veřejnosti vyzradil víc, než měl, a navíc se přitom dopustil nepřesnosti.
LHOTSKÝ ZNAL TOHO, KDO SI NA NĚHO NAJAL VRAHA
Ivan Lhotský se s "obchodníkem" znal. Tax & Investment Advisers vznikla kvůli toku peněz do ČSSD, přesto však plnila normální funkci poradenské společnosti. Tak se dostala do kontaktu i s "obchodníkovou" firmou zpracovávala pro ni účetnictví.
"Obchodník" měl zároveň pochybné stamilionové úvěry v České spořitelně, které pak tato banka ještě pod vedením Jaroslava Klapala převedla jako údajně nedobytné na soukromou společnost. "Obchodníkovým" zájmem tedy bylo udržet toto vedení spořitelny, které mu šlo na ruku.
V tom mu nechtěně nahrál sám Lhotský. V lednu 1999 se totiž v časopisu Euro objevil článek s názvem Čím zalévat růže, který popisoval podivné metody stranického financování. Mimo jiné se zde objevil i tento citát do té doby zcela neznámého muže - podnikatele Ivana Lhotského: "Půjčili jsme sociální demokracii před volbami peníze. Byla to normální půjčka. Nyní ale jsem nervózní, protože již mají splácet, ale úplně se jim to nedaří." Výrok by možná nevyvolal takovou pozornost, nebýt toho, že sociální demokracie ústy místopředsedy Iva Svobody a jeho asistentky Barbory Snopkové, kteří zodpovídali za stranické peníze, existenci takové půjčky popírala.
MÍT SVOBODU V HRSTI
Každému bylo jasné, že s půjčkou není něco v pořádku. A toho podle policie využil i "obchodník".
Jeho zájmem v tu dobu bylo udržet ve funkci generálního ředitele České spořitelny Jaroslava Klapala. Hrozilo však, že kvůli téměř sedmimiliardové ztrátě spořitelny v roce 1988 jej valná hromada co nevidět odvolá. A tomu mohl zabránit právě tehdejší ministr financí Ivo Svoboda, který byl předsedou prezidia Fondu národního majetku, v jehož režii se změny ve spořitelně odehrály.
Policie má v protokolech zanesenu výpověď několika Lhotského spolupracovníků, podle níž se "obchodník" snažil od Lhotského odkoupit za dvacet milionů korun "kompromitující materiály" o půjčce. Zřejmě aby mohl účinněji vyvíjet zákulisní tlak na Svobodu. Lhotský na tento obchod nepřistoupil.
"Říkal, že kdyby byl gauner, mohl by si přijít na pěkné peníze.
Tvrdil, že po něm tento člověk chtěl všechno, co se týkalo půjčky pro ČSSD," uvedl jeden ze známých Lhotského.
O okolnostech této nabídky Lhotský nikdy veřejně nepromluvil. Útok sice přežil, ale zůstaly mu doživotní následky. "Nezlobte se, ale nebude s vámi mluvit.
Jsme rádi, že je to všechno za námi," odmítl za Lhotského žádost o rozhovor jeho syn. Lhotský sám na zvonění u dveří bytu nereagoval, ačkoli byl doma.
Mezitím se však na Lhotského obrátili Barbora Snopková i Miroslav Jansta, kteří jej upozornili, že firma TIA žádnou půjčku sociální demokracii neposkytla. (V podstatě měli pravdu - peníze šly ještě přes firmu Omnia. Ta poskytla ČSSD půjčku.) Lhotský pak vydal tiskové prohlášení, ve kterém vzal původní výrok v Euru zpět, sociální demokracii se omluvil a odjel na dva týdny na dovolenou.
JAK ÚTOK SOUVISÍ S PŮJČKOU?
O souvislosti vražedného útoku na Lhotského s půjčkou pro ČSSD policie vůbec nepochybuje. Střelba následovala jen pár dní poté, co Lhotský odmítl "obchodníkovu" nabídku.
"Objednavatel vraždy si opravdu myslel, že od Lhotského získá kompromitující materiály, kterými ministra Svobodu přitlačí ke zdi. Když mu to nevyšlo, poslal na Lhotského střelce. Myslíme si, že to udělal jednak proto, aby Lhotský nemluvil o jeho nabídce, a zároveň chtěl dostat Svobodu a potažmo i vládní ČSSD do nepříjemné situace," popisuje motivy střelby další z detektivů.
Faktem je, že přímo Ivo Svoboda byl v prvních dnech po útoku pro policii jedním z podezřelých.
Stejně tak je nesporné, že Svoboda v té době čelil silnému tlaku, aby Klapala udržel ve funkci šéfa spořitelny. To potvrdila už v roce 1999 jeho poradkyně Snopková: "Byla to pořád stejná zájmová skupina. Byl to dlouhodobý, trvalý tlak. Cílem bylo vyřadit Iva Svobodu z rozhodovaní." Snopková však nedokázala anebo nechtěla konkrétněji popsat, kdo měl zájem Svobodu odstavit.
10. března, týden po střelbě na Lhotského, nakonec valná hromada Klapala a několik dalších členů vedení spořitelny odvolala.
PODEZŘELÍ I Z DALŠÍCH VRAŽD
Ačkoli může jednání "obchodníka" vypadat až příliš přímočaře, policisté to vysvětlují jednoduše: Je prostě takový.
Podezřívají ho totiž, že kromě Lhotského má na kontě ještě další tři objednané vraždy. Mimo jiné i střelbu na vlivného mafiána Antonína B., kterému v roce 1996 kdosi nejprve poslal do domu pro výstrahu protitankové střely a o pár měsíců později ho najatý zabiják doslova rozstřílel.
"I u Antonína B. byl podobný důvod: pomsta. Ten podezřelý si s nějakou vraždou nedělá hlavu.
Máme navíc velmi silné indicie, že střelec, který zabil Antonína B., střílel i na Lhotského," řekl již citovaný kriminalista.
Nájemného střelce policie zatím nedopadla, má pouze informace, že je mimo republiku.
Sám "obchodník" neměl k podsvětí nikdy daleko. V minulosti se opakovaně dopouštěl nejrůznějších deliktů. Ještě před rokem 1989 byl zapojený do pašovaní starožitností. Statní bezpečnost jej vedla jako svého agenta. Na čas se ukryl v zahraničí, pravděpodobně se souhlasem StB, která mu obchody se starožitnostmi tolerovala.
Po roce 1990 se vrátil zpátky do republiky a začal podnikat.
Vlastní několik firem, které mají široký předmět činnosti: od poradenských služeb až po provozování taxislužby.
Byl několikrát stíhaný, ale ve srovnaní s nejtěžšími zločiny, které mu policie nyní připisuje, to byly naprosté banality.
POLICIE: JINÁ STOPA NENÍ
V případě Ivana Lhotského nemají policisté sebemenší pochyby: za pokusem o vraždu stojí "obchodník". Jejich jistota pramení například z toho, že u Lhotského - v jeho minulosti ani v současném životě - nenašli kromě půjčky pro ČSSD a zájmu "obchodníka" o dokumenty nic, kvůli čemu by ho někdo mohl chtít zabít.
Kromě toho mají zaprotokolovanou výpověď jednoho svědka, který jim potvrdil, že Lhotský skutečně dostal od "obchodníka" nabídku na prodej materiálů o půjčce. Vycházejí i z informací o "obchodníkových" úvěrech u České spořitelny, na které během vyšetřovaní narazili a předali je ekonomické kontrarozvědce.
Bývalý šéf této protikorupční složky policie Evžen Šírek loni v srpnu v Mladé frontě DNES potvrdil, že jeho lidé skutečně spustili rozsáhlé vyšetřování ve spořitelně. Ekonomická kontrarozvědka pak dospěla k závěru, že některé úvěry banka označila jako nedobytné a převedla je na soukromou společnost jen proto, aby firmy nemusely půjčené peníze bance vracet. Mezi těmito úvěry, fiktivně vedenými jako nedobytné, byly i stovky milionů pro "obchodníka".
