Policie bude mít dva nové útvary. Protizločineckou centrálu to narušit nemá

  • 43
V dubnu příštího roku mají vzniknout dva nové policejní útvary – pracoviště centrální analytiky a Národní kriminální úřad, oznámil ve čtvrtek policejní prezident Jan Švejdar. Ministr vnitra Jan Hamáček na společné tiskové konferenci ubezpečil, že se opatření nedotkne fungování Národní centrály proti organizovanému zločinu.

„K prvnímu dubnu vznikne pracoviště centrální analytiky a pracoviště, který má pracovní název Národní kriminální úřad. Ten bude mít za úkol sjednocovat trestní řízení a dělat metodiku vzdělávání, školství. Na to bych dal velký důraz, protože v tom máme mezery,“ uvedl Švejdar. O názvu se bude ještě diskutovat. 

Pracoviště centrální analytiky bude fungovat v rámci kriminálního úřadu. Podle Švejdara je pracoviště centrální analytiky naprosto nezbytné pro fungování celé policie, pro výměnu informací a komunikaci uvnitř a komunikaci ven. „Já jsem velmi rád, že jsme se dopracovali a našli schodu na tom, jak toto pracoviště bude vypadat,“ dodal. 

Hamáček uvedl, že o útvarech se diskutovalo několik měsíců. Centrální analytický útvar podle něj zamezí situacím, kdy existují na několika místech informace, ale vyšetřovatelé se o tom nedozvědí. „Není možné, aby ty informace ležely na různých místech a některé útvary netušily, že už jinde jsou informace, které by jim mohly pomoci,“ vysvětlil.

Švejdar ujistil novináře, že připravované změny se nedotknout Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Centrála vznikla před třemi lety sloučením policejních útvarů.

„Podle mě je to naprosto logická věc, je to věc, která funguje i v jiných zemích,“ řekl Hamáček. Policie podle něj centrální analytické pracoviště potřebuje.

NCOZ vznikla 1. srpna 2016 spojením Útvaru proti organizovanému zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Nejvyšší státní zástupce Zeman před vznikem centrály podle médií v dopise členům vlády kritizoval chystané sloučení útvarů kvůli obavám z toho, že to může ohrozit vyšetřování složitých kauz.

Nynější premiér, tehdy vicepremiér, Andrej Babiš (ANO) obvinil tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) z destabilizace policie a Chovanec zase vinil Babiše z dezinformační kampaně. ANO kvůli reorganizaci hrozilo odchodem z vlády. Někteří detektivové odešli, rezignoval například ředitel ÚOOZ Robert Šlachta.

„NCOZ nezanikne a ani zaniknout nemůže. Má svou působnost, svou pracovní náplň. My se tady bavíme o tom, jakou úlohu bude NCOZ do budoucna mít. Z mého pohledu je tento útvar přetížen věcmi, které do něj nepatří. Tohle ještě bude o debatě hlavně uvnitř policie,“ uvedl policejní prezident. Naznačil, že oddělení sekce kyberkriminality a terorismu od NCOZ je stále možné. 

O reformě NCOZ v říjnu informoval Deník N. Osamostatnit by se podle něj měla sekce terorismu a extremismu a sekce kybernetické kriminality. Jde asi o 150 policistů z nynější tisícovky v centrále.

Návrh na vyčlenění odborů z centrály vzešel podle Deníku N z poradní skupiny Reforma, která spadá pod policejního prezidenta. Členy skupiny jsou i státní zastupitelé, včetně vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Švejdar i Hamáček pochválili zásah policistů v Ostravě

Ministr vnitra Jan Hamáček i policejní prezident hovořili také o střelbě v ostravské nemocnici. Policejní zásah ocenili.

„Jako občan i ministr vnitra jsem na naši policii hrdý,“ uvedl Hamáček. Podle Švejdara byl policejní zásah velmi rychlý a profesionální. Vyzdvihl i práci na místě samotné ostravské Fakultní nemocnice.

Policejní prezident se ve čtvrtek také postavil za rozhodnutí velitele, které vydal opatření zatknout muže v červené bundě. Těch podle něj celkově bylo pět. „Na základě informací, které měl v tu chvíli k dispozici, se rozhodl naprosto správě. Ten člověk se musel najít,“ uvedl. Dodal, že všem pěti se policie omluvila.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video