Podle rozhodnutí úřadu se ministerstvo dopustilo přestupku tím, že v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s americkou vládou dříve, než rozhodlo o námitkách italské společnosti Leonardo, která je výrobcem mimo jiné armádních vrtulníků. Rozhodnutí v dubnu 2021 potvrdil i předseda úřadu Petr Mlsna.
Ministerstvo ale trvalo na tom, že postupovalo správně, o zakázce podle něj jednaly přímo vlády obou zemí a firma, která nebyla oslovena, do zakázky nemůže zasahovat.
Pokutu sice ještě v roce 2021 uhradilo, ale bránilo se podáním správní žaloby ke Krajskému soudu v Brně. Ten ji dnešním rozhodnutím zamítl.
5. září 2019 |
„Podání námitky ze strany společnosti Leonardo bylo neoprávněné a obstrukční. Jedná se o subjekt, který v rámci projektu nikdy nebyl ministerstvem v rámci průzkumu trhu napřímo osloven,“ uvedl tehdejší mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Oslovené v zakázce podle něj byly pouze americká a italská vláda, která ale námitku nepodala.
Úřad odpovídá na časté dotazy k případu
Proč byla uložena tak vysoká pokuta?
Pokuty za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek jsou ukládány v poměru k hodnotě zakázky, maximálně mohou dosahovat až 10 % z ceny zakázky. V uvedeném případě maximální výše pokuty činila téměř 1,5 miliardy korun. Úřad dále musel zohlednit, že Ministerstvo obrany ČR chybuje při zadávání veřejných zakázek opakovaně. Pokuta proto byla uložena ve výši přibližně 1/3 možné výše.
Kdo takto vysokou pokutu zaplatí? Nebudou to nakonec daňoví poplatníci?
Pokutu bude muset ze svého rozpočtu zaplatit Ministerstvo obrany ČR. Daňový poplatník nicméně poškozen nebude, protože pokuta se stane příjmem státního rozpočtu. Nejde však jen o formální přesuny částek v rámci státního rozpočtu – uložení vysoké sankce je pro veřejnost signálem, že zadavatel hrubým způsobem porušuje zákon.
Současně se zadavatel musí bez prostředků zaplacených na pokutě ve zbytku rozpočtového období obejít, což pro něj může být citelný problém. V neposlední řadě zadavatel může postihnout osoby, které jsou za pochybení přímo odpovědné.
Piloti z Náměště dokončili výcvik na Vipery a Venomy. Stroje dostanou na jaře |
Jednalo se o mezivládní smlouvu, proč se tedy mělo ministerstvo zabývat námitkou italské společnosti, která navíc podle ministerstva nebyla schopna požadované vrtulníky dodat?
Zákon o zadávání veřejných zakázek výslovně umožňuje podat námitky proti postupu zadavatele mimo zadávací řízení. Tyto námitky mohou podat i dodavatelé, kteří nesplňují podmínky nastavené postupem mimo zadávací řízení, ale tvrdí, že by mohli veřejnou zakázku plnit v případě odlišného postupu. Zadavatel navíc prokazatelně oslovil navrhovatele v rámci průzkumu trhu pro plnění veřejné zakázky (byť prostřednictvím vlády Italské republiky) a jeho vrtulníky AW-139M pro realizaci veřejné zakázky určitým způsobem zvažoval.
Současně z aktivity společnosti Leonardo jasně plyne, že měla o získání veřejné zakázky enormní zájem a právě v nemožnosti se o tuto zakázku ucházet spatřuje újmu na své straně. Její námitky proto nelze považovat za čistě obstrukční, jak tvrdí zadavatel.
Ministerstvo mělo povinnost podané námitky řádně vypořádat a smlouvu nemělo uzavírat dříve, než rozhodnutí o námitkách doručilo a než uplynuly všechny příslušné blokační lhůty.
Proč nebyl uložen zákaz plnění smlouvy, když ministerstvo při jejím uzavírání porušilo zákon?
Všechny podmínky pro uložení zákazu plnění smlouvy byly v daném případě splněny, nicméně zákon vylučuje uložení zákazu plnění smlouvy v případech, kdy by to znamenalo ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů státu.
V daném případě bylo prokázáno, že by uložením zákazu plnění k ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu mohlo dojít, proto nebyl zákaz plnění uložen.
