Prezidentští kandidáti se v posledních dnech na sociálních sítích chlubí, že již mají dostatečný počet podpisů ke kandidatuře. Například ve středu Danuše Nerudová uvedla, že sehnala již přes sto tisíc podpisů z řad veřejnosti. Naopak Andrej Babiš sháněl podpisy mezi poslanci z hnutí ANO. Nakonec podpisů sehnal 56. Přitom mu jich stačilo dvacet.
Problém je ale nesoulad mezi argumenty Nejvyššího správního soudu a tím, jak si volební zákon vykládá ministerstvo vnitra. V roce 2017 Nejvyšší správní soud konstatoval, že by se poslanec či senátor kvůli více podpisům mohl ocitnout tak říkajíc „na obou stranách řízení“.
„Výjimečnost postavení každého jednotlivého poslance či senátora spočívá mimo jiné v tom, že reprezentuje určité hodnotové, názorové a morální postoje. Jak správně poznamenala navrhovatelka, poslanec či senátor by měl před podpisem vážit, koho ke kandidatuře navrhne,“ uvedl tehdy soud s tím, že zákonodárci nemají být chladnokrevně kalkulujícími sázkaři, kteří své podpisy rozdělují mezi jednotlivé závodníky.
Není potřeba nikoho omezovat
Ministerstvo vnitra však považuje výklad zákona umožňující poslancům nebo senátorům podepsat vícero kandidátních listin za jediný možný výklad, jak zajistit aplikaci pravidel volby prezidenta v souladu s ústavně zaručenou ochranou politické soutěže.
Nerudová odevzdala přes 80 tisíc podpisů, registrovalo se už 10 uchazečů |
Jednoduše. Ministerstvo má za to, že není zapotřebí omezovat kohokoli v podpoře více kandidátů a jakkoliv omezovat politickou soutěž. „Nutno zdůraznit, že ani v případě „občanských kandidátů“ není občanovi zakázáno podpořit podpisem více kandidátů na funkci prezidenta republiky. To vše je plně v souladu s Listinou základních práv a svobod,“ zdůvodnil ve zprávě resort.
Má mít zákonodárce právo podpořit podpisem více kandidátů na Hrad?
Ústavní právník Jan Wintr pro iDNES.cz uvedl, že se ztotožňuje s názorem soudu. „Souhlasím i s důvody, které NSS uvádí. Hrad je jenom jeden a do jednoho úřadu může poslanec nebo senátor navrhnout jen jednoho kandidáta,“ komentoval Wintr.
Problém ve více podpisech vidí i ústavní právník Jan Kysela. „Sdílím názor NSS, ministerstvo vnitra zřejmě ne. Záleží tudíž na tom, koho ministerstvo zaregistruje a zda se proti tomu budou bránit navrhovatelé protikandidátů. Za správné a bezpečné považuji podepsat jen jednomu kandidátovi, i prezident může být jen jeden,“ uvedl pro iDNES.cz Kysela.
Další věcí je podpis končících a začínajících senátorů. Ten se podle iRozhlasu.cz objevil u případu kandidatury bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, který se snažil získat podpisy od lidí, ale neuspěl. Nakonec oslovil právě zákonodárce. Podle serveru jich mezi nimi sehnal 13, a to od nově zvolených a končících.
Místo 81 senátorů jich je 108
Podle Kysely je to problematický postup. „Nasbíral podpisy nových i končících senátorů a zjevně, kdyby to takto neudělal, nemusel by jich mít dostatek. Záleží však na tom, co ministerstvo povolí. Registruji vyjádření mluvčí, která má pocit, že je možné vše, že ministerstvo vnitra není žádné ministerstvo strachu, ale lásky. Takže když chce někdo kandidovat, ministerstvo vnitra mu to umožní s otevřenou náručí, což nepovažuji za úplně nejsprávnější,“ uvedl pro iRozhlas.cz ústavní právník.
Kysela by se proto přimlouval za to, aby kandidáti nesbírali podpisy zákonodárců z různých volebních období. „Ve skutečnosti jinak nemáte na výběr z 81 senátorů, ale až ze 108, když sbíráte v období, kdy se může proměnit až třetina horní komory. Buď si nasbírejte jenom nové, nebo jen staré, ale podle mě to nebylo myšleno, abyste je kombinoval,“ upozornil.
