„Pro vývoj sucha v jarních měsících je důležitá situace během zimní sezóny. Ta byla velmi chudá na sníh,“ popsal Zahradníček z portálu Intersucho. Doplnil, že v zimě na horách napadlo jen okolo 60 procent obvyklého množství sněhu, v nížinách dokonce pod 10 procent.
„Na některých místech ani sníh neviděli. Do toho přišel velmi teplý a suchý duben a půdní sucho se opět rozšířilo na celé území republiky,“ dodává.
Pro naše klima je typické střídání počasí. I samotné klimatické modely počítají do budoucna se značnou variabilitou. K suchu však bude podle něj v budoucnu stačit srážkově sice normální rok, ale teplotně nadprůměrný.
„A to je hodně nebezpečné, protože teplota systematicky roste, tudíž tendence k vyššímu výparu, a tedy k suchu bude častější,“ dodal. Zdůraznil však, že to neznamená, že nebudou i období bohatá na srážky.
Nadprůměrné, ale ve srovnání chladné léto
Výjimečné bylo letošní léto, které mnoho lidí hodnotilo jako podprůměrné či chladné. Podle meteorologů to tak není – na středoevropské poměry bylo v normálu, dokonce mírně nadprůměrné. Jsou to naopak předchozí roky, jež byly extrémní. „V sedmdesátých a osmdesátých letech byly teploty v červenci mnohem nižší než letos,“ vysvětlil Filip Chuchma z Českého hydrometeorologického ústavu.
Teploty v letošním červnu stále byly o něco vyšší než dlouhodobý třicetiletý průměr. Červenec byl oproti minulým pěti letům, zejména roku 2019, chladnější. „Z klimatických modelů vyplývá, že to budou právě předchozí extrémní roky, které budou normou v příštích deseti, dvaceti letech,“ popsal Chuchma.
Více na Počasí iDNES.cz |
Podle Zahradníčka si musíme uvědomit, že letní sezóna po roce 1985 nabrala prakticky skokové změny. „Například podle teplotní řady Brna od roku 1803 bylo poslední teplotní podprůměrné léto v roce 1987, a od té doby počítáme jen průměrné či hlavně nadprůměrné letní sezóny ve srovnání s normálem,“ popsal.
Hydrologicky nejbohatší rok za poslední dobu
Hydrologický rok 2020, který se počítá od 1. listopadu do 31. října následujícího roku, patřil ke srážkově nejbohatším za poslední dekádu.
Přestože meteorologové stejně jako v posledních pěti letech na jaře zaznamenali nedostatek srážek, situace se změnila v červnu, kdy se vydatnější srážky doprovázené menším i větším rozvodněním toků opakovaly prakticky každý měsíc až do října.
Letošní léto tak bylo nejdeštivější za posledních deset let. V průměru spadlo na území Česka 322 milimetrů srážek. „V žebříčku posledních 60 let se letošní léto z hlediska srážek umístilo na vysokém šestém místě,“ uvedl Český hydrometeorologický ústav.
Srážkově nadprůměrné byly také měsíce únor, květen, červen, který meteorologové označili dokonce za silně nadnormální, srpen, září a vydatně pršelo i v říjnu.
Z meteorologického hlediska podle Zahradníčka už minimálně poslední dva měsíce není na většině území republiky sucho, ale z klimatologického hlediska, tedy dlouhodobého, je v Česku stále značný deficit srážek a půdní vláhy, a to o 576 milimetrů.
„A to i přesto, že aktuální situace je velice dobrá, a naopak se vyskytly povodňové stavy. To je takový paradox a ukazuje to, jak mohou být oba extrémy dost úzce provázány a vyskytovat se často prakticky současně,“ míní.
Šumvaldu přinesla zkázu blesková povodeň (7. června 2020):
Povodně v říjnu
Říjen byl nejdeštivější na východě území, v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji. V průměru zde spadlo 160 milimetrů, což odpovídá 337 procentům dlouhodobého měsíčního normálu z let 1981 až 2010. Jde o srážkově nejvydatnější říjen od roku 1961 a pro letošní rok srážkově nejvydatnější měsíc.
Na Vysočině a v Pardubickém kraji pršelo tolik, jako v povodňových letech 1997 a 2002, dlouhodobý průměr byl překonán až o 60 procent. Naopak v Ústeckém a Libereckém kraji, nedosáhlo letošní léto ani na průměrnou úroveň.
„Za posledních třicet let nepamatuji, že by v říjnu byly povodně. Ty přišly buď v létě, nebo na jaře, ale nikdy na podzim. I rozložení srážek je nyní výjimečné. Všechno to svědčí o rozkolísanosti klimatu,“ okomentoval to hydrobiolog Martin Rulík z Univerzity Palackého.
Středeční situace Kravařích na Opavsku, kde se vylila řeka Opava. (14. října 2020)
Koronavirus počasí neovlivnil
Vliv na počasí nemá ani dočasný útlum dopravy a průmyslu během pandemie koronaviru. V jejím důsledku došlo ke krátkodobému snížení emisí oxidu uhličitého, jež jsou běžně označovány za jednu z příčin globálního oteplování. Jen od února do března tohoto roku se snížily v porovnání se stejným časovým úsekem loňského roku o více než deset milionů tun.
Vlivů na počasí je podle meteorologů více. „Chemické složení atmosféry se samozřejmě v době koronavirové krize změnilo, ale nejsem příznivec teorie, že toto období může za nějaké změny. Nějaký vliv to určitě mít bude, ale aby to takto skokově dokázalo ovlivnit počasí, je nepravděpodobné,“ uvedl Chuchma.
To potvrzuje také Zahradníček. „Snížení emisí skleníkových plynů bylo evidentně jen krátkou epizodou na bohužel dlouhodobé stoupající trajektorii jejich koncentrací v atmosféře. Tedy se to na globálním klimatu neprojeví,“ uvedl.
Dodal, že tento pokles emisí byl během první vlny na jaře a začátkem léta dán častým vypínáním průmyslu, což se však ve druhé vlně neděje. „Je to vidět i na spotřebě elektřiny v roce 2020 v České republice. Na jaře byl meziroční pokles o 13 až 16 procent, ale nyní se pohybujeme na podobných číslech jako v minulém roce,“ vysvětlil.
Jaký bude rok 2021?
„V současné meteorologii neexistují nástroje, které by to dokázaly vypočítat. Spolehlivost předpovědi klesá po pátém dnu,“ uvedl Zahradníček. Existují sice měsíční či dokonce sezónní předpovědi, ale jejich spolehlivost je zatím nízká.
„Naštěstí je v tomto příroda ještě mocnější než lidstvo. Takže si netroufnu předpovídat, jak bude následující rok vypadat,“ uzavřel.
Česká Sahara. I když prší, tady je pořád sucho. Víme proč:
