Do Ležáků přišly také obě sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v Ležákách přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku.
Památku Ležáků přijel uctít i prezident Miloš Zeman, podle kterého českému národu ze strany nacistů hrozila genocida a Češi si měli prožít svůj holocaust. V projevu prezident dále zdůraznil velmi obtížnou situaci domácích odbojářů, kteří měli téměř úplnou jistotou, že ztratí život.
„Chtěl bych vyjádřit hlubokou vděčnost právě těmto bojovníkům domácího odboje. A na území Ležáků bych chtěl připomenout, že za svobodu se musí bojovat, že svoboda vyžaduje odvahu zemřít v boji,“ řekl.
Krátce před pietním aktem do Ležáků dorazila běžecká štafeta z Lidic. Poslední úsek štafety běžela světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová. Na závěr pietního aktu do areálu Ležáků seskočili parašutisté.
Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapo odhalilo, že parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Nacisté ještě 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel Ležáků. Dalších sedm lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.
Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou.
