Zároveň ale upozornil, že pokud by Moskva ovládla Ukrajinu, bude chtít postupovat dál. „Ukrajina udržuje imperialistické cíle Ruska v mezích, a proto by naším cílem mělo být co nejvíce ji integrovat, protože sdílí naše hodnoty,“ řekl Pavel, podle něhož by cílem svobodných zemí měl být vstup Kyjeva do Evropské unie a NATO.
Válku na Ukrajině považuje český prezident za boj za základní demokratické hodnoty, protože „chceme žít ve světě s platným mezinárodním právem, který neurčuje větší síla, ale který vychází ze vzájemného respektu a dialogu“.
Na rozdíl od Ruska má podle Pavla skutečnou sílu Čína, která se snaží získat hlavní slovo v globální politice hlavně ekonomickými prostředky. Mnoho politiků na Západě věřilo v čínský kapitalismus, možnosti rychlých zisků a neuvědomili si hrozby, které s tím souvisejí. „Je to jako bychom se postupně vařili jako žába ve vodě,“ řekl český prezident.
Čínu považujme za ohrožení, míní Pavel
Čína si zajistila nerostné zdroje, pustila se do moderní kolonizace mnoha afrických zemí a otevřeně hrozí násilným sjednocením s Tchaj-wanem, ostrovem s demokratickou vládou, který považuje za svoji vzbouřeneckou provincii. „Jde zase o střet hodnot… svoboda a demokracie na jedné straně a potlačování svobod na straně druhé,“ podotkl Pavel.
Čína využívá současného oslabení Ruska a jeho levných nerostných surovin, stejně jako toho, že západní země se zapojily do podpory Ukrajiny. Zároveň si Peking uvědomuje, že kdyby přímo dodával zbraně Rusku, mělo by to dalekosáhlé následky pro něj i pro ekonomické řetězce, které na Západě vytvořil. Pavel věří, že otevřená válka s Čínou nepřijde, nicméně „je nutné ji považovat za ohrožení“.
Český prezident přiletěl do Kodaně v pondělí, dopoledne jednal s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou o bezpečnostních otázkách, jako je migrace a ochrana vnější hranice Evropské unie. Mluvili spolu také o podpoře Ukrajiny.
Pavel připomněl, že Česko a Dánsko jsou ve skupině zemí, které Ukrajinu podporují od začátku ruské invaze. „Dohodli jsme se, že budeme hledat další způsoby, jak pomoci, jak kombinovat dánské zdroje a kapacitu našich výrobních závodů, abychom mohli vyrobit více munice a poslat ji na Ukrajinu,“ řekl prezident.
Dánsko poskytlo Kyjevu pomoc v hodnotě 9,1 miliardy dánských korun (28,85 miliardy korun), přičemž přibližně 7,7 miliardy dánských korun připadá na vojenskou podporu. Prezident s premiérkou mluvili také o přípravách na summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v červenci ve Vilniusu.
This morning Prime Minister Mette Frederiksen meets with the President of the Czech Republic, Petr Pavel, during his visit to Denmark. Discussions will focus on support for Ukraine and NATO-cooperation. https://t.co/RITIGXehh5
Ukrajina očekává, že NATO pro ni bude mít na své vrcholné schůzce konkrétní nabídku. Podle Pavla by aliance mohla zformulovat bezpečnostní garance pro Kyjev pro období od okamžiku, kdy dostane pokyn, aby se na vstup připravoval, do doby, než do NATO vstoupí. Prezident připomněl, že takových bezpečnostních garancí se před ratifikací vstupu všemi členskými zeměmi aliance dostalo Finsku. Pavel dodal, že na obsahu těchto záruk pro Ukrajinu NATO v současnosti pracuje.
Kromě bezpečnosti projednali i otázky spojené s energetikou. Dánsko vyrábí 60 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů, největší podíl mezi nimi má větrná energie. Prezident Pavel zastupuje zemi, která v energetickém mixu prosazuje energii vyráběnou z jádra, Dánsko naopak už před lety rozhodlo o tom, že v zemi žádné atomové elektrárny nevzniknou. Pavel také s Frederiksenovou mluvil o úsilí Česka o „derusifikaci“ energetiky.
Následovala audience u královny Margrethe II., která je v současnosti nejdéle vládnoucí panovnicí v Evropě, a korunního prince Frederika, poté si Pavel prohlédl královské stáje. Večer se Pavel na české ambasádě sejde s krajany.
Pavel v Bruselu debatoval o roli Česka v EU, von der Leyenová schůzku zrušila |
V úterý dopoledne Pavel odcestuje zvláštním letadlem prezidentky Slovenské republiky z Kodaně do Reykjavíku, kde bude Česko zastupovat na summitu Rady Evropy. Na palubě slovenského speciálu ho navíc čeká bilaterální jednání s prezidentkou Slovenska Zuzanou Čaputovou.
Na Islandu pak mimo jiné bude jednat s prezidenty Islandské a Lotyšské republiky, také s prezidentem Rumunska. Během středy se sejde i s prezidentem Finska či prezidentkou Řecka. O podrobnějším časovém harmonogramu Pavlovy zahraniční cesty informuje Hrad na svém webu.
