Velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci Jakub Landovský

Velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci Jakub Landovský | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Syn známého herce velvyslancem. Česko zastupuje v NATO Jakub Landovský

  • 98
Osudovější příběh se najde málokdy. Již zesnulý herec Pavel Landovský symbolizoval v Černých baronech, ve slavné roli majora Terazkyho, hloupost totalitní armády. Jeho syn Jakub je od tohoto měsíce novým velvyslancem České republiky při Severoatlantické alianci. Předtím byl náměstkem ministra obrany.

Co by tomu řekl váš otec, že se stěhujete k „imperialistům“?
Já jsem si v poslední době na tátu mnohokrát vzpomněl, a dokonce jsem se byl podívat na některá důležitá místa naší rodiny. Třeba na most Legií. Tátu tam napadli kdysi tři chlapi a chtěli ho v lednu hodit do řeky. Tak si zapřel nohu do zábradlí na mostě a oni mu ji zlomili. Pak vystupoval v Macbethovi se zlomenou nohou.

Museli to být estébáci. A uvědomil jsem si jednu důležitou věc. Člověk může tomu státu prospět buď tím, že pro něj pracuje, anebo i naopak někdy tak, že se proti němu postaví. Představa, že já jako jeho syn budu za Českou republiku v hnízdě, jak vy říkáte, imperialistů, mi ukazuje dvě věci. Teď je třeba pro náš stát pracovat a zlepšovat jeho renomé a jindy může přijít doba vzdoru.

Co přesně dělá velvyslanec při NATO?
Velvyslanec se podílí na všem, co Severoatlantická rada schvaluje a plánuje, a vydává stanovisko za Česko, které má prodiskutované. Ať už jde o finanční výdaje, nasazení do misí a další věci. Státy vytvořily mezinárodní instituce, jako je NATO, a v nich musí být ta země zastoupená na patřičné úrovni. Každý týden se železnou pravidelností zasedá Severoatlantická rada a zasedá na úrovni velvyslanců, pokud nezasedá na úrovni vyšší (ministrů). Podle toho si člověk může nařizovat hodinky.

Kdo je vlastně nepřítel

Vzpomínám si, jak jsme se potkali před lety na pardubickém letišti, když jste odesílali munici Kurdům v boji proti Islámskému státu. Jak byste zhodnotil bezpečnostní situaci v roce 2019?
Přesně si na tu dobu vzpomínám, tehdy se šedesát zemí rozhodlo, že pomůže proti jasně definovanému nepříteli, který si říkal Islámský stát. Svět umí terorismu čelit, pokud ho umí pojmenovat. Dnešní doba je trošku nepříjemnější, protože už ta shoda na podobě nepřítele může být někdy problém.

Tohle byl poslední nepřítel, na kterém jsme se jasně shodli?
Byl tak symbolicky dobře ohraničen, že se proti němu válka vedla dobře.

Česko se zavázalo dávat na obranu dvě procenta HDP od roku 2024. Dostaneme se k tomu současným tempem?
Současné tempo je poslední, které stačí k věrohodnému postupu k roku 2024. Pokud bychom to tempo ještě snižovali, tak už důvěryhodnost našeho postupu bude zpochybnitelná.

Ale pro resort obrany bylo navrženo nějaké šetření v rozpočtu na příští rok?
Obrana je na tom, myslím, pořád dobře, protože je to jeden ze tří resortů, který v návrhu rozpočtu roste (rozhovor se odehrál v půli srpna – pozn. red.). Ale je tam parametrická změna, jestli se nepletu. Oproti našemu původnímu návrhu je tam dvoumiliardová redukce, která je nepříjemná, ale není tragická. Potom se upínáme k roku 2021, kdy vláda sama nastavila hodnotu 1,4 procenta HDP.

Jak velký skandál je, že jsou čtyři čeští vojáci obviněni z neoznámení trestného činu v souvislosti se smrtí afghánského atentátníka?
My nevíme přesně, co se tam stalo. Proto je také dobře, že celou věc vyšetřuje vojenská policie. Tyhle věci se standardně dějí a standardně vyšetřují a nemají dopad na tak strategickou věc, jakou je politika NATO vůči Afghánistánu. Je to věc nepříjemná.

Nemá dopad na image armády?
Já bych nepředjímal. Já mám s vojáky zkušenost, že mluví pravdu. Nikdo z resortu tam nebyl a vojáci se jasně vyjádřili, že pana Validulláha předali v pořádku afghánským silám po výslechu.

Bojuje se v kyberprostoru

Česko i NATO se připravují na kybernetickou válku. Laik si tu hrozbu těžko představí. Jak vypadá ten digitální džihádista John, když použiji příměr s Islámským státem?
Už v antice se bojovalo na zemi a na moři, pak přišla válka ve vzduchu. Teď jsme na prahu domény kyberprostoru. V kyberprostoru je čas krátký, vzdálenost nehraje roli a je těžké určit, který agent vlastně jedná.

Lidé si tenhle článek čtou na mobilu nebo platí pomocí karty a vědí, že v momentě, kdy tyhle věci zmizí, nebudou schopni v tomhle světě přežívat. Existují teroristé hackeři, ale představme si, že státy mají podobný zájem – krást data, vyřadit nějaký systém. Musíme tu hrozbu rychle eliminovat a zároveň umět odstrašit toho protivníka, aby si příště podobný útok rozmyslel.

Dobře, ale když jeden stát proti druhému vyšle tank, tak ten má nějaké výsostné znaky, ale to ten počítačový virus nemá.
Přesně. Vaše otázka by byla zároveň i mojí odpovědí. Takový útok je těžko přičítatelný někomu konkrétnímu. Tam právě je jedna věc, ke které jsme došli v rámci národní i alianční debaty. To rozhodnutí, že někoho označíte za protivníka, není jako dokazování u soudu, ale je to politický akt. To, jestli se jedná o objektivní pravdu, ustupuje trochu do pozadí. I křivé nařčení by mělo obrovské důsledky.

To je ta těžká hranice, kterou mají státy i NATO problém překonávat. Pravda i nepravda – obojí způsobí vážný následek. To nejcennější je znalost bezpečnostních mezer, a to ještě ne samotných států, ale poskytovatelů IT, třeba Windows. Ta mezera zve k tomu zneužití.

Bude se NATO v budoucnosti rozšiřovat a je rozšíření Aliance v zájmu Česka?
Česká republika vydělala na rozhodnutí, že se NATO rozšíří. A Česko by nemělo být tím, kdo půjde proti té politice otevřených dveří. Úplně logickým směrem, kam by se NATO mělo rozšířit, je Balkán. Teď se přijímá třicátý člen poté, co si Severní Makedonie vyřešila problém se svým jménem.

Vy jste byl letos v Bílém domě u jednoho stolu s Donaldem Trumpem. Mohu se zeptat, jak probíhala ta diskuse?
Diplomat musí ctít svoje řemeslo. A je dobře, že se k obsahu jednání vyjadřoval jen pan premiér. Já mohu mluvit maximálně o té atmosféře. Jednání v Bílém domě je naplánováno ne do minuty, ale do vteřiny. Pokud jde o tu část jednání s americkou stranou, je to hodně uvolněné. Lidi spolu normálně konverzují, než jednání začne. Není tam žádný daný protokol, že by se muselo mlčet.

Já jsem mluvil s ministrem hospodářství a energetiky Perrym o lovu kanců v Texasu a v České republice, protože oba lovíme. Pak přijdou hlavy delegací s manželkami. Hlavy států si proti sobě sednou a začíná jednání, které do detailu popisovat nemohu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video