Kriminalista Jaroslav Hrabálek se na Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování věnuje mimo jiné trestné činnosti páchané na těch nejmenších dětech. „Nedávno jsme měli případ sexuálního zneužívání čtrnáctidenního dítěte,“ říká pro iDNES.cz Hrabálek.
V takových případech mají kriminalisté nouzi o důkazy, protože dítě není schopné komunikovat a ani není schopné rozpoznat, že se mu děje něco špatného.
„Digitální stopy nám výrazně pomáhají. Pokud se taková videa nebo fotky začnou mezi predátory šířit, naši ajťáci jsou schopni pachatele odhalit. V dnešní době už policie nepotřebuje jen detektivy na ulicích. Čím dál tím více jsou potřební i IT specialisté,“ sděluje Hrabálek.
Charakter kriminality páchané na dětech se podle něj změnil. První kontakt delikventa s dítětem již nebývá u bazénu nebo na nádraží, ale na internetu. „Proto musíme spolupracovat s Facebookem, Googlem nebo českým CZ.NIC, kteří nám poskytují důležité digitální důkazy. My vidíme jen špičku ledovce, co je pod hladinou, nám zůstává skryté,“ popisuje Hrabálek.
Konejte rychle, pomůžete policii
Obětí sexuálního násilí se v dětství stane každé páté dítě. Celosvětová studie z roku 2021 zjistila, že více než třetina respondentů byla v době svého dětství požádána, aby udělala něco jednoznačně sexuálního online, a více než polovina jich zažila některou formu pohlavního zneužívání dětí na internetu. Odhalovat se přitom daří jen zlomek případů, často jen díky digitálním stopám.
V Česku se o tématu hovořilo už v únoru 2023, tehdy ale v úplně jiné souvislosti, protože dostatečně nepřeneslo evropskou směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí a proti dětské pornografii z roku 2011, za což mu hrozily sankce. EU mezitím připravila nový návrh, který má v nejbližších dnech projednávat i česká vláda.
Okamžité přijetí evropského návrhu a aktivitu při hledání technických řešení po premiérovi a ministrech požadují například neziskové organizace Society for all (SOFA) a Centrum Locika, které vládě zaslaly otevřený dopis. V něm Petra Fialu a spol. varují, že členské státy EU se v posledních letech staly útočištěm kriminálních gangů hostujících obsahy sexuálního násilí na dětech.
Mezi lety 2022 a 2023 totiž narostlo množství obsahu zobrazujícího sexuální násilí páchaného na dětech o čtvrtinu. Neziskovky argumentují také tím, že nepřijetí evropského zákona ztíží policii přístup k digitálním stopám, které často vedou k pachatelům násilí páchaného na dětech. Nynější provizorní nařízení totiž pozbyde platnost v srpnu 2024, poskytovatelé hostingů v současnosti kontrolují obsah de facto z dobré vůle.
Pokud by návrh neprošel a provizorní nařízení přestalo platit, přišli by policisté jako zmínění Jaroslav Hrabálek o legální přístup k digitálním stopám.
„Digitální stopa je klíčovým důkazem zejména u dětí v kojeneckém a batolecím věku, které nemohou o tom, co se jim děje nikomu říct. Bohužel i tyto kauzy jsou v České republice realitou a bývají odhaleny právě na základě kontroly obsahu ze strany poskytovatelů hostingových služeb,“ konstatuje Lenka Felcmanová, předsedkyně SOFA.
Digitální dopisy bez obálek? Nechceme
Vyjednavači v Evropském parlamentu se minulý týden shodli na kompromisu nových pravidel pro ochranu dětí před sexuálním zneužíváním online. V dohodě jasně odmítají také kontroverzní bod nařizující plošnou kontrolu chatů, který kritizovali Piráti. Původní návrh Evropské komise nazvali pokračováním Orwellova románu 1984.
Podle dřívějšího návrhu by velcí poskytovatelé internetových služeb měli různými filtry a za použití umělé inteligence kontrolovat obsahy veškerých chatů a komunikací, které mezi sebou lidé mají, a odhalovat v nich dětskou pornografii.
„Původní návrh umožňuje nařídit plošnou kontrolu zpráv. To Evropský parlament odmítá. Skenování soukromé komunikace bude moci nařídit jen soudce, a to u konkrétních podezřelých. Ochránili jsme také koncové šifrování soukromých zpráv. Původní návrh ho chtěl de facto zrušit, což by bylo jako posílat dopisy bez obálek, aby si je pošťák mohl před doručením přečíst. Už nikdy bychom si nemohli být jistí, že naše zprávy nečte i někdo jiný,“ říká pirátský europoslanec Marcel Kolaja.
Redakce iDNES.cz oslovila všechny vládní strany i opozici s dotazem, jestli bude mít návrh jejich podporu. Do vydání tohoto článku se nestihl vyjádřit žádný člen ODS.
Zdechovský: Návrh nahrává predátorům
Za Piráty podle poslankyně Kláry Kocmanové platí, že původní evropský návrh sice vycházel z dobrých úmyslů, ale měl velká rizika. „Plošně všem bez výjimky kontrolovat zprávy by bylo porušením základních práv na soukromí a ochranu údajů,“ sděluje Kocmanová. Nový návrh již Piráti podporují.
Koncové šifrování
|
Europoslanec a náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) nynější podobu návrhu také podporuje.
„End-to-end šifrovaní messengeři (typicky WhatsApp či Signal, pozn. red.) jsou vyňati. Místo toho budou muset poskytovat své služby bezpečněji, a tak účinně bránit sexuálnímu vykořisťování dětí. To jsou rozumné změny,“uvedl Pospíšil.
Podle europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského je nalezení účinného nástroje, který by zajistil obyčejným lidem soukromí v jejich soukromých konverzacích, a na druhou stranu efektivně odhaloval zvrhlíky a kriminálníky provozující trestnou činnost, nereálné.
„Podle kompromisu tedy bude zachována anonymita na internetu a ochrana koncového šifrování, což může vyhovovat všem predátorům, kteří zůstanou skryti,“ míní Zdechovský.
Poslankyně STAN Barbora Urbanová souhlasí s tím, že pokud se nevymyslí řešení, které alespoň prodlouží stávající možnosti vyšetřování, bude policie od příštího roku „hluchá a slepá“. Starostové chtějí podle poslankyně vymyslet takové řešení, které zachová současné možnosti, jak se o takových materiálech na internetu či přímo u pachatelů v mobilu dozvědět.
„To však neimplikuje plošné šmírování ani prolamování šifrované komunikace. Takové řešení jsme připraveni podpořit,“ přibližuje Urbanová.
Opozice předložený návrh kritizovat a priori nechce. Poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) vítá, že se Evropskému parlamentu podařilo najít „zlatou střední cestu“. Je podle ní ovšem třeba stanovit zkušební období a po několika letech novou legislativu vyhodnotit a případně ji zpřísnit.
