Novela ministerstva životního prostředí si kladla za cíl zajistit nerušený vývoj přírody na více než polovině území národních parků. Současně však měla místa s divočinou více zpřístupnit turistům po vzoru německých parků. Senátoři však letos v polovině ledna dlouhodobé cíle vyškrtli. Upřednostnili „udržitelný rozvoj obcí v parcích“, pod který podle nich spadá například výstavba nových domů nebo lanovek a jiných staveb podporujících turismus a zaměstnanost v regionu (více jsme psali zde).
„Senátní verze novely bohužel narušuje samotnou podstatu pojmu národní park, když navrhuje z nich udělat jakési regionální rozvojové agentury. Všude ve světě je ale primárním cílem existence národního parku ochrana přírody a jejich přirozených procesů,“ uvedli ředitelé čtyř národních parků Pavel Benda (České Švýcarsko), Jan Hřebačka (Krkonoše), Pavel Hubený (Šumava) a Tomáš Rothröckl (Podyjí) ve výzvě poslancům.
Stejný názor vyjádřili otevřeným dopisem také starostové pěti šumavských obcí Lenora, Prášily, Srní, Želnava a Kubova huť. „Rozumný rozvoj obcí ano, ale takový, který by neničil to, co přírodu v parcích činí cennou: jedinečnost, druhovou pestrost, nedotčenost a v případě NPŠ i rozsáhlost,“ řekla iDNES.cz starostka Lenory Jaroslava Krnáková.
Zbyněk Klose z Kubovy Hutě zase přirovnal senátní model zákona k pohádce o pejskovi a kočičce. „Ochrana přírody a krajiny je úplně jiná disciplína, než rozvoj obcí. Proto musí mít v zákonné normě jasnou prioritu právě ochrana přírody,“ napsal v reakci na senátní návrh a dodal: „Ty necelá dvě procenta území bez přímých zásahů lidí nás jen obohatí.“
Vlnu nevole vzbudil senátní návrh u 386 vědců. Podepsali výzvu za prosazení původní verze zákona, která prošla ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou (více zde). Výzvu platformy podepsali například předseda Akademie věd Jiří Drahoš, bývalá předsedkyně této instituce Helena Illnerová, rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, přírodovědec Pavel Kindlmann, astrofyzik Jiří Grygar, historik František Šmahel i onkolog Pavel Klener.
Starosta Modravy: Novela je o jediném - vstup do NP zakázán
Senátní verzi zákona na druhé straně podporuje Svaz obcí NP Šumava, který má 19 členů. Schvaluje ho také Jihočeský a Plzeňský kraj a například i senátoři Tomáš Jirsa (ODS) nebo Jaroslav Větrovský (ANO), který horní komoře podle svých slov navrhl výše uvedené změny po konzultaci s některými šumavskými starosty.
„Pro šumavskou přírodu a krajinu, pro obce, obyvatele a pro návštěvníky Šumavy je vládní novela katastrofou. Ta novela je o jediném – divočina, vstup zakázán. Aby to veřejnost neprokoukla, tak aktivisté lžou o akvaparcích, přehradách a likvidaci národního parku,“ řekl iDNES.cz starosta obce Modrava Antonín Schubert, jeden z hlavních kritiků původní verze novely.
Právě zákaz vstupu do Národních parků je velkým trnem v oku odpůrců zákona. Podle Schuberta je na Šumavě asi 18 000 hektarů divočiny, kam se nesmí a vstup tam bude zakázaný i do budoucna (rozsah odpovídá součtu prvních zón národních parku a bezzásahových oblastí, pozn. red.).
Správa Národního parku ale tvrdí, že by zóna se zakázaným vstupem byla mnohem menší. Vzniklo by vyhlášením takzvaných klidových území, které by tvořily pouze 13 procent celkové rozlohy parku a v podstatě by kopírovaly dnešní první zóny - celkem přibližně 8 800 hektarů.
Analýza senátního zákonaSenátní úpravy vnáší do zákona zmatek, tvrdí ve své analýze Katedra práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy zpracovala hodnocení senátních úprav zákona o ochraně přírody a krajiny. Senátní verze například zároveň ruší i neruší dlouhodobý cíl ochrany národních parků. „Senátní pozměňovací návrh je třeba odmítnout pro závažné právní, systémové a věcné chyby," uzavřel hodnocení vedoucí katedry Milan Damohorský. |
„Klidové zóny, které navrhneme, budou muset projít schválením přes obce a další. Není to tak, že bychom se po schválení zákona s obcemi už nebavili. Musíme to s nimi projednávat a nebude to určitě jednoduché,“ vysvětlil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Nesouhlasí s tím, že by novela byla zaměřená proti turistickému ruchu. Správy parků se naopak snaží turisty přitáhnout. „Značka Národního parku opravdu lidi táhne, je to o tom, abychom to udrželi. Pokud to chceme i nadále, tak to musí splňovat nějaká světová kritéria,“ dodal mluvčí.
Dvořák také poukázal na příklad Bavorského lesa, který je coby národní park dvakrát menší než Šumava a přitom ho v roce 2014 navštívilo až 1,3 milionu lidí
O podobě zákona rozhodne v úterý 21. února Poslanecká sněmovna, kam přijde také prezident Zeman, aby podpořil verzi senátorů. „Nevím, jestli se mi podaří změnit jeho názor, ale budu se snažit udělat vše pro to, abychom obhájili ten náš vládní a potom upravený poslanecký návrh,“ řekl iDNES.cz ministr Brabec na počátku února.
