Asi tisíc nehod na českých silnicích se událo v období mezi 16. a 22. březnem. Ve stejném období před rokem to bylo o více než devět set případů více.
„Přímou souvislost mezi omezením pohybu a nižší nehodovostí lze asi vidět v tom, že máme výrazný pokles intenzity dopravy,“ říká šéf BESIPu Tomáš Neřold. Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic se na vybraných českých dálnicích snížila doprava skoro o polovinu.
Z týdenního srovnání intenzit dopravy na D1, D2 a D5 (9.–15. 3. vs. 3. 2.–8. 3.) vyplývá, že intenzita na dálnicích se snížila na hraničních přechodech zhruba o 50 %, mimo ně pak o 30 – 40 %. Tento pokles je na straně osobní dopravy, intenzita těžké dopravy pouze mírně klesla. https://t.co/Gor4oBqJiD
Zhruba o padesát procent se snížil také meziroční počet nehod. Zatímco loni došlo v daném období k bezmála dvěma tisícům, letos jich bylo během sledovaného týdne „pouze“ tisíc.
Podle Neřolda spolu souvisí menší doprava s počtem nehod a tím pádem i počtem lehkých zranění. S těžkými zraněními a obětmi nehod už je to komplikovanější, nedají se dát totiž do přímé souvislosti s omezením pohybu.
Jedním důvodem může být to, že jde o statistiku zachycující období jednoho týdne, což je příliš krátká doba na to dělat jakékoliv závěry. Počet těžkých zranění dlouhodobě klesá, proto zatím nelze říct, zda jejich nižší počet souvisí s omezením pohybu nebo dlouhodobou klesající tendencí.
„Prázdnější silnice dávají prostor řidičům jezdit vyššími rychlosti. Pokud někdo reaguje tím, že když je na silnicích volněji, tak teď v tomto období bude jezdit rychleji, tak je to problém, protože nepřiměřená rychlost je stále nejrizikovějším faktorem u nehod, kde umírají lidé,“ upozorňuje šéf BESIPu.
Nejtěžší situace způsobí jen zlomek řidičů a situací. „Já bych se spíše přikláněl k tomu, že nejde hledat přímou souvislost mezi počtem úmrtí, těžkých zranění a nižším počtem nehod,“ odpovídá Neřold na dotaz, zda souvisí omezení pohybu vlády, které vedlo k méně nehodám, také s počtem těch nejvážnějších případů.
Podle zveřejněné statistiky se počty úmrtí na silnicích v Česku ve sledovaném období jednoho týdne pohybují v řádu jednotek. Nejvíce (7) to bylo v roce 2017, nejméně (3) zase v roce 2018. Počet nehod se přitom v daném týdnu doposud každý rok zvyšoval.
V prvním týdnu omezení pohybu zemřelo na silnicích 5 lidí. Nízká intenzita osobní dopravy přinesla o polovinu méně nehod, i výrazně méně zranění. I přes prázdné silnice ale zatím příliš neklesl počet úmrtí. Nezapomínejte prosím na solidaritu ani za volantem! #spolutozvladneme https://t.co/lGGn9Mr5uf
Nižší počet aut v provozu s nehodovostí může souviset i proto, že v letních měsících, kdy je silniční doprava vytíženější a zároveň se venku vyskytuje nejvíce chodců a cyklistů, dochází k nejvyššímu počtu nehod.
„Dlouhodobě vidíme, když máme intenzivní dopravu a velkou kombinaci aut a zranitelných účastníků dopravy, tak máme nejhorší čísla. Teď je logicky cyklistů i aut venku méně,“ vysvětluje Neřold. Úbytek zranění a nehod označuje za pozitivum, na druhou stranu upozorňuje, že co se týká nejtěžších dopravních nehod, není příliš důvodů k radosti, protože na ně současná situace spíše vliv nemá.
Aktuální situace podle Neřolda zvedla obrovskou vlnu solidarity. Nebylo by prý vůbec od věci, kdyby po uplynutí krize setrvala také na silnicích.
„Myslím, že bude záležet na tom, jestli se nám změní společenská atmosféra i ve vztahu k tomu, jak vnímáme nehody. Buď se vrátíme k tomu, že to budeme akceptovat jako něco, co se děje, nebo si tu ohleduplnost přeneseme třeba i na tu silnici,“ říká. Záležet bude také prý na tom, jestli bude v budoucnu také stát, kraje a města akceschopnější ve snaze omezovat počet dopravních nehod.
