"Na projektu dál pracujeme a máme za sebou první jednání. Jedno z nich jsme měli s firmou VAK. Ta spočítala, že jen přeložky jejich sítí pod náměstím vyjdou na 40 milionů korun. To by logicky stavbu neúměrně prodražilo," uvedl náměstek primátorky Jindřich Tauber.
Ten se však nehodlá vzdát. Prý není úplně nutné, aby všechny náklady nesla na svých bedrech jen městská kasa. "Ty sítě jsou často i padesát let staré. V každém případě by jednou potřebovaly opravy. I z toho důvodu mi nepřijde úplně nutné, abychom platili vše jen my. Čekají nás ještě další jednání a na nich budu prosazovat, aby město platilo jen čistě náklady na přeložení trubek," řekl Tauber.
Ještě předtím než se bagry případně na místě bývalého koryta Chrudimky pustí do práce, musí se magistrát také domluvit na odškodnění s Václavem Reindlem, který má v podchodu u Grandu restauraci Kra Kra. Ta by společně s průchodem pro pěší zmizela.
"Už jsme spolu mluvili a pan Reindl mně oznámil, že spíš než o náhradní prostor pro své podnikání má raději zájem o finanční vyrovnaní. To by projekt také prodražilo, ale snad najdeme rozumný kompromis," řekl k tomu Tauber.
Sám podnikatel se zatím tváří, že radním klacky pod nohy házet nebude. "Určitě se s městem nějak domluvím. Nebudu radnici v ničem bránit. K tomu nemám žádný důvod," uvedl Václav Reindl.
Část peněz by mohla přijít z EU
A tak se zdá, že největší potíží zajímavé stavby bude sehnání dostatku peněz. V této činnosti by však výrazně mohly pomoci fondy Evropské unie. Pardubice totiž stále sedí na více než 100 milionech, které chtěly původně použít na přestavbu zchátralých lázní.
Vizualizace prostoru před Zelenou bránou v Pardubicích
"Už řešíme i financování. S největší pravděpodobností bychom mohli dosáhnout i na evropské dotace. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by to mělo jít," uvedl další náměstek primátorky Jiří Rozinek.
Podle odborníků je zahloubení čtyřproudové cesty, která drsně odděluje dvě části města, jednou z nejdůležitějších věcí pro další rozvoj centra Pardubic.
"Podle mě je náměstí Republiky daleko důležitější než pěší zóna na třídě Míru. Samozřejmě, ta je v dezolátním stavu a neslouží svému účelu, tedy pohybu lidí. Ovšem to vše považuji spíše za kosmetické věci. Daleko důležitější je spojit třídu Míru a Pernštýnské náměstí. Pokud se to totiž nepovede, nějaké lavičky na třídě Míru nic nezachrání," uvedl třeba brněnský architekt Jaromír Walter, podle jehož projektu by se střed krajského města měl měnit k lepšímu.
