Bojoval proti nacistům, po Únoru ho ale popravili komunisti. Mezi prvními

  12:45aktualizováno  12:45
Bojoval proti nacistům a chtěl bojovat i s komunisty. To však stálo jednoho z nejzajímavějších a nejtajemnějších hrdinů třetího odboje život. Miloslava Jebavého od středy připomíná kousek od pražského hlavního nádraží malá pamětní deska, součást projektu Poslední adresa. Stručný nápis na ní však nedokáže popsat jeho mimořádně pestrý život.

Na domě nedaleko pražského hlavního nádraží teď popraveného hrdinu Miloslava Jebavého připomíná malá pamětní deska. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Když v červnu 1940 kapitulovala Francie a jednotky cizinecké legie se po těžkých bojích proti Němcům vrátily do Afriky, seržant Miloslav Jebavý s tím nesouhlasil. Chtěl za každou cenu bojovat dál. V marocké Casablance koupil či spíš ukradl rezavou rybářskou loď a dezertoval. Francouzi ho za to odsoudili k trestu smrti. Jeho čin však zaujal Brity, kteří ho na Gibraltaru naverbovali do služeb vojenské tajné služby.

Fotogalerie

Absolvoval paradesantní výcvik a speciální kurz jednotek commandos. Od roku 1941 působil na území Maroka a Alžírska, v roce 1942 byl nasazen v Libyi.

V druhé polovině téhož roku seskočil padákem nad severní Francií a na počátku roku 1943 byl ponorkou vysazen na jihovýchodním francouzském pobřeží. V červenci 1943 ho však v Montpellieru zatkla francouzská vichistická policie. Do ledna 1944 v Eysses byl ve vězení, odtud se mu podařilo uprchnout a přes Pyreneje se dostal do Gibraltaru a následně do Anglie.

V létě 1944 byl přeložen k francouzské armádě generála de Gaulla, opět do cizinecké legie. S tou se účastnil osvobozovacích bojů, které pro něj v březnu 1945 skončily, když byl na Rýně těžce raněn. Po dlouhém léčení, jež se protáhlo až do 29. února 1946, byl zproštěn služby, za svou bojovou činnost získal několik francouzských vyznamenání.

V dubnu 1946 se vrátil do Československa a začal pracovat v rodinné firmě, jejímž majitelem byl jeho bratr. Neuvěřitelná dobrodružství mu doma nikdo nevěřil, občas byl dokonce považován za chorobného lháře. Ale historici jeho slova potvrzují.

Před 70 lety, 6. března 1949, byl zatčen StB a obviněn z protistátní činnosti, které se měl dopouštět jako hlava rozvětveného spiknutí s vazbami na cizí tajné služby.

„Cílem této ilegální skupiny měl být podle komunistických vyšetřovatelů vojenský převrat s pomocí žatecké a milovické posádky,“ popisuje historik Petr Mallota z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Soud ho v červnu 1949 spolu s dalšími odsoudil za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti. Popraven byl 18. července 1949 v Praze na Pankráci. Plné rehabilitace se dočkal až v roce 1991. „Jeho postava se vymyká. Skutečně chtěl bojovat proti komunistickému režimu, připravoval plán na státní převrat,“ uvádí Mallota.

Doživotí – a potom smrt

Jebavý není jediný, koho od středy připomínají desky projektu Poslední adresa. Jen o kus dál, v ulici Na Poříčí, má tu svou Karel Hájek. Mladík z bohaté pražské rodiny se po komunistickém puči zapojil do protikomunistického odboje. Na popud svého známého z vojny se stal součástí ilegální skupiny organizované ze Západu.

Ilegální buňka, která byla dokonce vybavena vysílačkami a udržovala takto spojení, vykonávala činnost od počátku roku 1949 do února 1951, tedy téměř dva roky. Po přestřelce, při které byl zraněn jeden z příslušníků StB, došlo k rozsáhlému zatýkání. Karel Hájek byl zadržen 12. února 1951, načež putoval do vazby StB v pankrácké věznici, odkud již nikdy nevyšel. Po brutálních výsleších byl odsouzen na doživotí.

S takto „mírným“ trestem pro 28letého mladíka se prokurátor nehodlal smířit a okamžitě se proti němu odvolal. Nejvyšší soud jeho přání vyhověl a trest zpřísnil. K popravě došlo dne 9. září 1952 na dvoře pankrácké věznice.

Autor:

Do Evropského parlamentu v ČR kandidovalo 39 uskupení. Vyhrálo hnutí ANO (6 mandátů) před ODS (4), Piráty a koalicí TOP 09+STAN (po 3). Do parlamentu se dostaly i SPD, KDU-ČSL (po 2) a KSČM (1).

Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Alexandr Vondra, Marcel Kolaja, Luděk Niedermayer, Hynek Blaško, Tomáš Zdechovský


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Ženy v ponorce. Námořníci si o nich vedli seznam plný sexuálních oplzlostí

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Pouhé čtyři měsíce trvalo, než došlo na první problémy integrace žen do amerického námořnictva. Na palubě ponorky USS...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Zemřel Niki Lauda, trojnásobný šampion formule 1 a idol generací

Rakouský jezdec Niki Lauda (vpravo) a britský závodník James Hunt na velké ceně...

Trojnásobný vítěz mistrovství světa formule 1 Niki Lauda zemřel ve svých 70 letech. Rakouská tisková kancelář citovala...

Další z rubriky

Mezi Prahou a Olomoucí srazil vlak člověka, provoz je obnovený

Ilustrační snímek

Vlak jedoucí z Prahy do Havířova srazil odpoledne člověka u Štěpánova na Olomoucku. Tragédie zastavila v místě nehody...

Nezmizím do Bruselu, kopu za sever Čech, slibuje skokan eurovoleb Vondra

Alexandr Vondra

Z patnáctého místa kandidátky na druhé vynesly preferenční hlasy bývalého diplomata a ministra zahraniční a obrany...

Schillerová navrhla přidat státním zaměstnancům 2 procenta, víc učitelům

Ministryně financí Alena Schillerová oznamuje na tiskové konferenci hospodaření...

Ministryně financí Alena Schillerová představila odborům, o kolik procent chce vláda zvýšit mzdy zaměstnanců placených...

Najdete na iDNES.cz