Spisovatele Aloise Jiráska to inspirovalo k napsání románu Poklad. A francouzského hraběte Chamaré zase k tomu, aby v 18. století provrtal kopec štolami jako ementál.
Podle archeologů dělníci nejspíš narazili právě na jednu z Chamarého chodeb, pomocí nichž hledal údajný poklad odbojného rytíře Mikuláše. Po hraběti zůstal plánek, na kterém zakresloval průběh svého pátrání po ukrytém zlatu, takže pro archeology nebyl objev zas tak velkým překvapením.
Tušili, že vchod do podzemí může někde v těch místech být. "Část zdiva a zeminy se propadla do země náhodou, při vnější úpravě hradeb. Teď řešíme s archeologem a památkářem, zda z propadlé chodby horninu vytěžit a zda část chodby zpřístupnit veřejnosti," řekl starosta Potštejna Petr Dostál.
Zřícenina hradu patří obci a starosta předpokládá, že tajná chodba zvýší zájem návštěvníků. "Pro návštěvníky by to bylo rozhodně zajímavé, kdybychom odkryli a zpřístupnili podzemní chodby. Jsou tu štoly ze středověku i nové, které vyhloubil hrabě. Ale zatím na to nemáme peníze," řekl starosta.
Obec nyní opravuje a zpevňuje hradby a chce dokončit opravu studny. Na to jí ministerstvo kultury letos přispělo částkou půl milionu korun. Potštejn do oprav vložil dalších 600 tisíc korun.
. PotštejnRozsáhlá zřícenina gotického hradu v Královéhradeckém kraji. |
Pověstí o pohádkovém pokladu je malebné městečko Potštejn proslulé. Hromady zlata, stříbra a drahého kamení jsou prý ukryty v některé z chodeb, které spojují zříceninu kdysi majestátního hradu s více či méně vzdáleným okolím.
Naloupené zlato si tu podle pověsti schoval odbojný rytíř Mikuláš předtím, než hrad se svým vojskem dobyl kralevic, pozdější císař Karel IV. Právě pověsti o hromadách zlata, stříbra a drahého kamení inspirovaly jednoho z pozdějších majitelů hradu, hraběte Harbuval-Chamaré, který začal poklad hledat.
Podle legendy si špatně vyložil tajemný latinský nápis na jednom z kamenných kvádrů ve zdi paláce, později ho zmátly i podivné šifry. Z těch se vyklubaly, jak se ukázalo mnohem později, pouhé stavební značky středověkých kameníků.
Při hledání pokladu hrabě značně poničil už tak zchátralý hrad a nechal vykopat v podzemí mnoho průzkumných štol. Jeho dělníci kopali v útrobách hradního areálu dlouhých pětatřicet let, poklad však nikdy nenašli.
Podle archeologů ani není pravděpodobné, že by pod troskami zdiva mohl nějaký dosud nenalezený středověký poklad zůstat. "Lidé se nás často ptají, co jsme na hradě našli. Náš nejcennější objev byl kachlový soubor, běžně se nachází středověká keramika či kusy kovu," říká archeolog Bohumír Dragoun.
