Pokud vymřou čeští zemědělci, tak asi zůstanou jen ti moravští a slezští

Třeba nás uživí influenceři a youtubeři. Těch je víc a víc. Kdo by se šťoural v půdě a kydal hnuj.

No jo, když ona ta zemědělská půda leží pod solárama, pod sklady a dalšími vymoženostmi.

Omyl, vlastní ji agrobaroni a další, kteří ji mají jenom jako investici. Akorát těm investorům nedochází, že i půda se dá zplundrovat.

na sk je súťaž pre deti, študentov a mladých,

https://www.asyf.sk/

farmárska revue RTVS,

...

Me by jeste zajimalo jak se k pude dostavaji ty velci hraci? O jedny takovy firme jsem cetl takove podivne praktiky, ktere koncili i sebevrazdami puvodnich majitelu/farmaru...

Jestli mu náhodou nepatří aji nějaké noviny...

Lidi jsou rádi, že se v šest večer dokodrcají domů z práce a ne že ještě budou objíždět místní sedláky, aby si nakoupili na večeři a na snídani. Člověk se cestou z práce zastaví v supermarketu a tam všechno nakoupí. Doba je prostě taková a drobným sedlákům nepřeje.

Tak ono není teoreticky problém mít výkupce, který ty plodiny od místních drobných sedláků vykoupí a soustředí na jednom místě v jedné prodejně. Třeba někde ve městě, kde to má blízko plno lidí. Jenže ta jeho práce muí být nějak zaplacena, musí dostat významný podíl z té ceny. Jenže ty plodiny přímo u malých sedláků jsou už tak hodně drahé a tak by se buďto musely ještě významně zdražit nebo by se ten drobný sedlák musel za svůj produkt spokojit s významně menší částkou peněz. A to u drobného zemdělce nejde, protože by už šel pod své výrobní náklady. Proto musí drobní sedláci většinu produkce prodat přímo spotřebiteli bez zprostředkovatele a jsou odkázání na to, že ti spotřebitelé k drobnému sedlákovi přijedou domů.

Vlastnictví půdy je u nás rozdrobené proto, protože socialismus zakonzervoval stav, jaký tady byl v padesátých letech minulého století. Komunisté dali lidem půdu násilím nebo díky propagandě do družstev, ale původní doklady o vlastnictví půdy si lidi většinou ponechali nebo byly dohledatelné v katastrech a archívech, protože ty doklady se za komunistů většinoui neničily. Když pak socialismus Sametem skončil, lidi ty doklady vytáhli a půda jim byla po roce 1990 tak, jak ji po kouskách vlastnili po roce 1948, zase vrácena.

Zatímco v kapitalistických státech mezitím proběhl proces, kdy drobní vlastníci půdu ztráceli, protože drobní zemědělci nedokázali ekonomicky konkurovat velkým zemědělcům, postupně bankrotovali a odcházeli do města. Což je nejvíc vidět v USA, kde tím vznikly zemědělské subjekty s obrovskými rozlohami polí až ke stovkám tisíců hektarů. V Západní Evropě to potom stopli z politických důvodů, aby se nevylidnil venkov a začali zbylé drobné zemědělce intenzívně dotovat. A dotují dodnes.

Kdežto u nás je za dotacemi vidět Babiš a toho je potřeba od dotací odstřihnout.

Půda se neztratí. Když ji nebude obdělávat jeden, bude ji obdělávat jiný. Neobdělávané jsou pouze kousky půdy, kde se čeká, až se z pole stane stavební parcela a podobně.

Stejně má li být zemědělec efektivní a produkovat dostatečně levně, potřebuje na "velké" plodiny, jako je obilí, brambory, kukuřici, řepku atd na každou plodinu plochu minimálně několik stovek hektarů. Tyto plodiny se dnes obdělávají velkými stroji s velkou efektivitou, ale jenom pokud je každá taková plodina na těch rozlohách několik set hektarů polí. Na menších vychází to pěstování znatelně dráž. A protože zemědělec pěstuje těch plodin vždy víc, je efektivní teprve až obdělává několik tisíc hektarů. Pouze pokud pěstuje zemědělské plodiny, kde je potřeba větší podíl ruční práce a na které ještě nebyly vyvinuty velké jednoúčelové stroje, stačí mu na ekononickou produkci a soutěžení s těmi velkými jenom pár stovek hektarů. Ale takových plodi neustále ubývá, s tím, jak se postupně vyrábějí velké stroje na čím dál více plodin.

Zemědělec popsaný v tomto článku, který má každých pár hektarů políčko s jinou plodinou je dnes už v podstatě minulost. I když pobere obrovské množství dotací, nedosáhne náklady na produkci na velkého zemědělce, protože ten má významné úspory z velikosti. Zbývá mu jedině politicky, přes zelenou propagandu a lobbismus prodražovat a ztěžovat produkci své konkurenci - těm velkým zemědělcům.

V Rakousku se stále hospodaří na původních úzkých parcelách a malých výměrách.

A pro půdo rozhodně není jedno kdo a jakým způsobem na ní hospodaří.

Tak u článku o drahote potravin se naopak psalo, že na zapade jsou potraviny levnější proto, zde je produkují velké společnosti, které lépe racionalizuji naklady

A on se snad někdo diví? Ani v Polsku nešli tak daleko jako u nás se znárodňováním. Důsledkem je téměř nulový vztah k půdě. Nehledě na vlastnickou strukturu typu Argofert anebo ještě hůře fondy anonymního kapitálu, které obesílají vlastníky s nabídkami na odkup - produkce potravin a hospodaření je jim přitom u ... A minulé (a současné) politiky ECB a FEDu s přispěním politiků tomu budou jen nahrávat - přinutí lidi prodat i to poslední, co mají.

Pracovat v zemědělství a ještě s rostlinnou a živočišnou výrobou, to je jen za předpokladu vzdání se dovolené, sobot a nedělí apod. A ten užitek - zisk- není tak převratný, aby se mladý člověk vzdal svého pohodlí - 8 hod pracovat ve fabrice, dovolená, volné soboty atd. pokud nedělá v nepřetržitém provozu. Kráva potřebuje krmit a dojit každý den a obilí na poli se sklízí v létě.