Miloš Kužvart, ministr životního prostředí

- Po místopředsedovi vlády Pavlu Mertlíkovi je nejmladším členem Zemanova kabinetu - v listopadu mu bude osmatřicet. Vystudoval geologii a v letech 1990 až 1995 pracoval v různých funkcích na ministerstvu životního prostředí. Po neshodnách s tehdejším ministrem Františkem Bendou odešel do soukromé firmy. Před listopadem 1989 se podílel na petičních akcích mimo jiné proti přečerpávací vodní elektrárně Červený kámen v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko či proti výstavbě hotelu a lanovky na Sněžku. V roce 1995 vstoupil do ČSSD a stal se šéfem její ekologické komise. Kužvart je rozvedený a má jednoho syna. Velmi si zakládá na tom, že i přes nynější pracovní vytížení s ním tráví každou neděli značnou část dne. Kužvart navázal na práci svého předchůdce Martina Bursíka a jeho prvním úspěchem je, že i přes odpor ministra průmyslu Miroslava Grégra prosadil ve vládě vytvoření nezávislé mezinárodní odborné komise, která v těchto dnech začne posuzovat účelnost dostavby jaderné elektrárny Temelín.

1) Vážený pane ministře,
ve vládě zastáváte funkci ministra životního prostředí. Zdá se, že jste se rozhodl navázat na Vašeho předchůdce pana Bursíka, alespoň co se týká záporného vztahu k dostavbě a spuštění jaderné elektrárny Temelín.
Zajímalo by mě, jaký jiný způsob výroby elektrické energie navrhujete Vy, je-li zřejmé, že její spotřeba stoupá a zároveň by bylo vhodné ukončit provoz alespoň některých tepelných elekráren, které jsou rozhodně méně ekologické.
        Děkuji.

Jiri Javurek student [[e-mail]]

Odpověď:
Ministr životního prostředí nemůže jednoznačně vyslovit ano nebo ne takové stavbě, jakou je Temelín. Na to je okolo ní příliš mnoho laických i odborných pochybností. Temelín nás do dnešního dne stál již více než 60 miliard korun, a to jsou přibližně dvě třetiny předpokládaných nákladů. Zdůrazňuji předpokládaných nákladů, protože tato čísla dnes uvádějí ČEZ a já považuji za nutné nechat je, ale nejen čísla, posoudit nezávislými odborníky.
Práce Martina Bursíka si vážím. Po delší době to byl ministr, který dělal opravdovou politiku životního prostředí a za krátkou dobu ve funkci udělal kus práce. On byl tím, kdo zahájil diskusi s ekonomickými resorty, ve které je nutné pokračovat zvláště nyní, na cestě do Evropské unie. A právě ve vazbě na naše budoucí členství v Unii musíme vytvářet základní přístupy i ve vazbě na energetiku, tím myslím i využívání alternativních zdrojů, obnovitelných zdrojů s důrazem na úspory, jejichž potenciál je u nás stále dost velký. Přitom nesmíme zapomínat například na sociální dopady, zejména v souvislosti s deregulací cen energií.

2) Vazeny pane ministre,
o soucasne situaci v doprave v Praze si netreba prilis dlouho povidat. Jedinou moznosti jak zklidnit sirsi centrum Prahy je urychlene dobudovani vnitrniho okruhu v cele jeho delce, tak aby slouzil nejen jako objizdna trasa centra, ale zaroven i jako napajec pro lokalni ucely (asi ani Vy neverite, ze je mozno centrum uzavrit bez nahrady). Vnitrni okruh vsak musi byt soucasne tak blizko centra a tak kapacitni, aby bylo vyhodnejsi jet po nem, nez projet centrem. Pak je vsak nutny okruh vnejsi pro odkloneni tranzitni dopravy co nejdale k hranicim Prahy, jinak bude tranzitni doprava projizdet po okruhu vnitrnim. To je koncepce, kterou v posledni dobe magistrat zacal prosazovat a nebyt nedostatku financnich prostredku asi by ji i zacal realizovat. Dik za to. Pak jste vsak nastoupil do uradu Vy a zasahl. Rozhodnutim vzbuzujicim radu pochyb.
Zda se vam radialni koncepce spatna a radeji byste videl opet trasy tangencialni ?? Myslite si, ze se Vam podari PRAHU pro automobilismus uzavrit? Nebo je jiny duvod proc jste se postavil proti uzemnimu planu ve smyslu JVD a proc se Vam nelibi tunel Mrazovka??? Nemate pocit, ze argument o zaboru zemedelske pudy je trochu ucelovy (JVK by snad zabralo pudy mene ??, jine zabory Vam z toho pohledu nevadi ???)? Nebo chcete oponovat magistratu za kazdou cenu?? Proc jste se k tomuto problemu nevyjadril drive?? Uvedomujete si, ze navrat ke koncepci JVK opet spusti lavinu obcanskych iniciativ snazicich se zabranit cemukoliv? Nevadi Vam kamiony buracejici Krcskym udolim a kolem Barandienu?? Uvedomujete si, ze pro soucasnou situaci v Praze, zejmena v levobrezni casti je nutno reseni najit rychle, nejlepe okamzite a ze kdyby se stavelo uz vcera, bylo by to pozde??
Hodne otazek - mozna proto, ze mi unika logika Vasich rozhodnuti. Vysvetlete mi je.

S pozdravem
Palička
Forte, a.s. [[e-mail]]

Odpověď:
Z hlediska celého dopravního systému Prahy ve spojitosti s ochranou ovzduší a nepřiměřeným zatížením obyvatelstva hlukem MŽP odmítá převedení velkých výkonů automobilové dopravy do centra města na severozápadní část tzv. městského okruhu. Podobná koncepce byla městem navržena už v 70. letech pod názvem ZÁKOS, který ignoroval ekologické potřeby hlavního města. Realizací předložené koncepce bychom prakticky uskutečnili druhou severojižní magistrálu spojující Barrandovský most a Strahovský tunel.
Vašich 10 otázek k systému řešení pražské dopravy, dle mého názoru vychází z mylné představy, že jedinou možností, jak zklidnit širší centrum Prahy, je urychlené dobudování městského okruhu podle návrhu územního plánu z dubna 1998.
Zkušenosti z velkých západoevropských měst však ukazují, že potřebného efektu lze dosáhnout jedině omezováním či regulací automobilové dopravy směrem do centra, urychlenou výstavbou systému park-and-ride a zvýšením kvality veřejné dopravy v Praze i v nejbližším okolí.
Pro objízdnou trasu uvnitř centra kolem historického jádra a jako napaječ pro lokální účely postačí dnešní I. dopravní okruh, při vyřešení jeho lokálních nedostatků z hlediska kapacity a ochrany životního prostředí společně se středním úsekem severojižní magistrály, pokud se zde odstraní průjezdná doprava a sníží jeho parametry.
Objezd širšího centra je nutné řešit II. dopravním okruhem. Ten by měl v severozápadní polovině vést mimo oblast centra a pražskou kotlinu a měl by mít dostatečnou kapacitu i rychlostní parametry, aby bylo výhodnější jet tudy, než projíždět centrem.
Aby II. okruh nebyl přetěžován tranzitní dopravou směr venkov - venkov a radiální dopravou s cílem na opačné straně města to je venkov - Praha, je potřebný i vnější okruh - rychlostní silnice.
Toto velkorysé a potřebné řešení je ovšem limitováno množstvím finančních prostředků. Jelikož dopravní situace nabývá kritických rozměrů, nelze finanční prostředky rozptylovat, ale měl by se co nejdříve dokončit II. dopravní okruh a výstavbu komunikací v širším centru omezit na nezbytné minimum.
Magistrátem prosazovaná souběžná výstavba velkokapacitních tras městského a silničního okruhu je dle mého názoru pouze zájmem betonářské lobby.
Prostřednictvím návrhu územního plánu z dubna 1998 Magistrát prosazoval dokonce i výstavbu, která by způsobila zhoršení životního prostředí v obytných oblastech jako jsou velkokapacitní trasy ve vnitřním městě konkrétně severozápadní polovina městského okruhu a břevnovská radiála.
To bylo kromě dalších nedostatků důvodem, proč MŽP nemohlo vydat souhlasné stanovisko k návrhu územního plánu.

A nyní k položeným otázkám:
1. Radiály jsou špatné, jestliže tvoří přímé pokračování silnic, dálnic nebo jiných velkokapacitních tras až k centru a znemožňují tak účinnou regulaci automobilové dopravy. Tangenciální trasy a okruhy jsou dobré s tím, že jejich kapacita a technické parametry musí být tím nižší, čím jsou blíže centru (velkokapacitní atraktivní tangenty a okruhy jsou ve vnitřním městě nepřijatelné).
2. Není třeba - a neusiluje o to ani MŽP - uzavírat Prahu pro automobily, ale je nezbytné regulovat jejich množství v širším centru (viz výše).
3. Jeden z důvodů nesouhlasu MŽP s návrhem ÚP byl již uveden a dosavadní návrh tunelu Mrázovka je nepřijatelný, protože má nadměrnou kapacitu, která by umožnila neúnosně vysoké dopravní zatížení obytných oblastí ve vnitřním městě a pražské kotlině.
4. Kromě silničního okruhu v trase JVD dle návrhu ÚP musí být vybudována i nová komunikace přibližně v trase JVK. Toto řešení má neúměrně vysoký zábor celistvých honů nejcennějších půd, s nímž MŽP podle zákona a navazujícího metodického pokynu nemůže souhlasit.
5. Nesouhlas se záborem zemědělské půdy se týká také prostoru Lahovice - Radotín, Ruzyně - Drnovská a Malešice u teplárny, k dalším dvěma záborům MŽP vyslovilo výhrady. Ostatní zábory MŽP akceptuje, protože souvisí s obnovou ekologické stability krajiny a s bytovou výstavbou.
6. Při nesouhlasu s návrhem ÚP se tedy nejedná o "oponování Magistrátu za každou cenu", jak se domnívá p. Palička.
7. Zásadní nesouhlas s dopravním řešením ÚP vyjádřilo MŽP již v prosinci 1995 ve stanovisku ke konceptu ÚP.
8. Nesouhlas s trasou JVD neznamená návrat k trase JVK v kritickém úseku Újezd - Běchovice. MŽP vyjádřilo nesouhlas i s nově navrženou odlehčovací komunikací Újezd - Petrovice vedenou přibližně v trase JVK.
9. Počet kamionů na Jižní spojce Barrandovský most - krčské údolí - Štěrboholy poklesne už po výstavbě severní a později i jižní části silničního okruhu.
10. Již v roce 1990 nezávislá komise doporučila zásady dopravního řešení Prahy přijatelného z hlediska památkové péče, ochrany životního prostředí i investičních nákladů (popsáno v úvodních odstavcích). A již v lednu 1996 pražské zastupitelstvo přijalo Zásady dopravní politiky hl.m.Prahy, které vyjadřují politickou dohodu o účinné regulaci přístupu automobilové dopravy do širšího centra. Projekt jejího technického zabezpečení však dosud nebyl zpracován a pro rozvoj dopravní infrastruktury je dosud sledována zastaralá koncepce komunikační sítě (principy ZÁKOS z r. 1973) i veřejné osobní dopravy (nadměrný rozvoj hlubokého metra, neprůjezdný systém příměstské železniční dopravy). Pokud jde o levobřežní část Prahy, v oblasti Smíchova dosud není uplatněn zákaz tranzitní kamionové dopravy a dokonce se chystá vzrůst cílové nákladní dopravy vlivem nové komerční výstavby. Zlepšení situace v oblasti Dejvice - Letná se odsouvá vlivem pomalé územní přípravy zabezpečované Magistrátem pro severní úsek silničního okruhu (o zabezpečení jeho výstavby resortem dopravy vláda rozhodla již v roce 1993).

Příčiny kritické dopravní situace v Praze je třeba hledat u orgánů odpovědných za dosavadní vývoj, zatímco nesouhlas se zastaralou dopravní koncepcí obsaženou v posledním návrhu územního plánu je impulsem k její zásadní změně.

3) Dobry den pane ministre.
Mam jako soukromá osoba (fyzická osoba) pravo na pristup k informacim o znecistovani zivotniho prostredi jakoukoliv soukromou firmou, tj. pravnickym subjektem? Jde mi konkretne o informace shromazdovane organy statni spravy, coz je napr. emise do ovzdusi, produkce odpadu aj. Vy nejspise odpovite, ze ano, ale situace se ma tak, ze ani vasi urednici v tom nemaji jasno a necti zakon, ktery tuto moznost nahlednuti dava. Pokud mate zajem o blizsi informace, muzete mne kontaktovat po e-mailu. Jinak Vam preji ciste ruce.

Tomas Klicpera
Klicpera Tomas EXCHANGE [[e-mail]]

Odpověď:
Právo na přístup k informacím o životním prostředí má podle zákona č. 123/98 Sb. každý - to znamená i soukromá, tedy fyzická osoba. Orgány státní správy a územní samosprávy (viz bližší specifikace v § 2 písm. b) zákona) jsou povinny poskytovat informace o stavu životního prostředí, které vypovídají zejména o stavu a vývoji životního prostředí, příčinách a důsledcích tohoto stavu, o stavu jednotlivých složek životního prostředí a o vlivech činnosti na životní prostředí, o látkách do životního prostředí emitovaných a o důsledcích těchto emisí.
Výjimkou, kdy se zpřístupnění odmítne, jsou případy uvedené v § 8 tohoto zákona. Pokud se Vaše žádost netýká právě takových informací, obraťte se na povinný orgán znovu a svoji žádost blíže specifikujte.
Vaše žádost o poskytnutí informace byla zřejmě uskutečněna formou, kterou zákon zahrnuje pod pojem "jiná technicky proveditelná forma". Pokud Vaše žádost byla odmítnuta ústně, doporučuji Vám užít tradiční způsob - tedy písemný dotaz, na který musíte také dostat písmenou odpověď.

4) Vazeny pane ministre,
jako vahu priklada vlada - a jakou Vy osobne - strednedobym a dlouhodobym prognozam stavu zivotniho prostredi > klimaticke zmeny, vyuzivani prirodnich zdroju, potravinove zdroje atd. Jinymi slovy> je dnes [jakakoliv] vlada schopna [ochotna] resit vedle okamzitych ekonomickych a socialnich problemu skutecnou budoucnost teto zeme?

Ing. Karel Melecky
Opava
EUFORUM [[e-mail]]

Odpověď:
Řešení problémů okamžitého, střednědobého i dlouhodobého charakteru spadá do náplně jednotlivých ministerstev podle jejich zaměření - například zdravotnictví, školství, zemědělství, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí.
S ohledem na environmentální problémy byly po roce 1989 formulovány dva významné dokumenty směřující k řešení i vzdálenější budoucnosti. Jedná se o Duhový program z roku 1991 a Státní politiku životního prostředí schválenou vládou ČR v srpnu 1995. Zejména tento druhý dokument obsahuje celou řadu priorit pro střednědobý až dlouhodobý horizont - ochrana ozónové vrstvy, klimatu, lesů, biodiverzity.
Problémy trvale udržitelného rozvoje jsou formulované v dokumentu z Rio de Janeira pod názvem Agenda 21 a mají za úkol docílit neformální spolupráce na meziresortní úrovni, která by zahrnovala ekologickou, ekonomickou i sociální oblast. Příslušné národní komise pro udržitelný rozvoj mají definovat oblasti zájmů v jednotlivých státech a formulovat národní Agendu 21.
Pokud se týká ochrany klimatického systému Země, vyslovila vláda ČR souhlas s podpisem Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě o změně klimatu usnesením č. 669 ze dne 12. října 1998, kterým se ukládá naší republice snížit v období 2008 - 2012 emise skleníkových plynů o 8 % v porovnání se stavem v roce 1990. V těchto dnech připraují jmenování členů Meziresortní komise k problematice změny klimatu, která se bude zabývat přípravou strategie ochrany klimatu mezi resorty průmyslu a obchodu, zemědělství, dopravy a spojů, financí a zahraničních věcí. Závěry by se měly promítnout v průběhu příštího roku do strategických dokumentů jednotlivých ministerstev. V posledních letech průběžně koordinuje ČR své postoje k problematice dlouhodobé ochrany životního prostředí se státy Evropské unie.

5) Vazeny pane ministre,
v poslednich dnech jsem pri vecernich zpravach zaslechl, že Vas kolega ve vlade, ministr Gregr navrhuje vybudovat novou jadernou elektrarnu, a to v blizkosti vzacneho prostredi na pomezi Jesenika a Beskyd. Potvrdte mi prosim zda-li je tato informace pravdiva (např. jednalo-li se o tomto ve vlade), a uvedte prosim k dane veci Vas nazor, popr. i predestavy o Vasem postupu jste-li nazoru, ze vybudovani dalsi nuklearni elektrarny v CR je vskutku skandalni a hanebny.
Dekuji za Vasi odpoved

S pozdravem
Vladan Ráž [[e-mail]]

Odpověď:
Úvahy o výstavbě další jedarné elektrárny v ČR předbíhají dnešní situaci - není zpracována energetická politika a potenciál úspor energií evidentně není využíván. Kromě toho, v programovém prohlášení vlády, třebaže se týká jen nejbližších čtyř let, je v oblasti energetiky věnován důraz podpoře úspor energií v průmyslu i domácnostech.
Pokud nezačneme se snižováním energetické náročnosti v průmyslových podnicích, ohrožujeme výrazným způsobem v nejbližších letech naši konkurenceschopnost na zahraničních trzích. To by vedlo k vážným hospodářským i sociálním potížím.

6) Vážený pane ministře,
s problémem jaderné energetiky úzce souvisí i problematika těžba a útlumu uranu v České republice. Zajímalo by mne, jaký je Váš názor na uvedenou problematiku a zda se po ukončení těžby uranu nedostaneme do plné závislosti na zahraničních zdrojích s dopadem i do ceny vstupů pro jadernou energetiku.

[e-mail]     
Ing. Krejčík

Odpověď:
Po třech letech posuzování Klausova vláda rozhodla o zastavení těžby uranu, a to čistě z ekonomických důvodů. Cena našeho uranu byla o dost vyšší než jeho cena na světových trzích. A tato již tak vysoká cena byla přesto falešná, protože státní podnik Diamo nevytvářel ani finanční rezervy na následnou rekultivaci krajiny.
Co se týče paliva do jaderných elektráren, je třeba si uvědomit, že ačkoli naše republika disponuje jistými zásobami uranové rudy, palivové články musí dovážet, neboť nedisponuje technologií obohacování uranu. Jaderná elektrárna české konstrukce, která měla využívat domácí palivo (přírodní uran), neskončila, jak známo, nejlépe. Ani v budoucnu nebude situace lepší. Vy sám patrně dobře víte, že domácí uran je konkurence neschopný, takže dopad používání domácího uranu na ceny elektřiny z jaderné elektrárny by byl negativní.

7) Pane ministre,
VUV TGM Praha je Vas rezortni vyzkumny ustav. Hodlate mu take venovat
Vasi pozornost ?
                Vladimir Ocenasek
[e-mail]

Odpověď:
Odpověď zní - samozřejmě ano. Pro přípravu vstupu České republiky do evropských struktur budeme využívat i služeb a odborných znalostí našich organizací. Nepočítám s tím, že organizace podřízené Ministerstvu životního prostředí se v budoucnu budou zabývat pouze odbornou podporou státní správy - jejich specialisté budou pracovat přímo pro jednotlivé odbory MŽP. Ministerstvo v tomto směru vnitřní rezervy nemá, a pro přípravu ke vstupu do Evropské unie musíme udělat maximum.

8) Dobry den,
muj osobni nazor je, ze by se jiz jaderna elektrarna mela co nejrychleji dostavet a zprovoznit. Zajimal by me ale Vas osobni nazor.
Dekuji Stanislav Edr
Stanislav Edr [[e-mail]]

Odpověď:
Třebaže nejmenujete žádnou jadernou elektrárnu, máte na mysli patrně JE Temelín.
Podle mého názoru je třeba se problémem zabývat z co nejširších hledisek, aby byl pohled co nejvíce vyvážený.
Ministr životního prostředí nemůže jednoznačně vyslovit ano nebo ne takové stavbě, jakou je Temelín. Na to je okolo ní příliš mnoho laických i odborných pochybností. Temelín nás do dnešního dne stál již více než 60 miliard korun, a to jsou přibližně dvě třetiny předpokládaných nákladů. Považuji za nutné nechat vypracovat komplexní stanovisko skupinou nezávislých odborníků.

9) Pane ministře,
od kdy bude možno třídit odpady přímo v domácnosti.
Miroslav ROUS
[e-mail]

Odpověď:
Na základě ustanovení zákona o odpadech č. 125/97 Sb., je původcem komunálního odpadu obec. Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou systém sběru, využívání a zneškodňování komunálních odpadů vznikajících na jejím území. Obec je dále povinna zajistit místo, kam mohou občané bezplatně odkládat nebezpečné složky vytříděné z komunálního odpadu (např. baterie, zbytky barev a rozpouštědel, zářivky, zbytky spotřební chemie).
Producent komunálního odpadu bude povinen ode dne, kdy tak stanoví obec vyhláškou, tento odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití či zneškodnění podle systému stanoveného obcí, pokud neprokáže, že tento odpad využil nebo zneškodnil sám v souladu se zákonem.
Odpověď na Váš dotaz od kdy bude možno třídit odpad v domácnostech zní "ode dne kdy obec zavede systém sběru a třídění odpadu". V mnoha obcích již tento systém funguje. V dalších obcích je možno třídit v domácnostech odpad, který sbírají nebo vykupují "sběrné firmy". Zvolený systém nakládání s komunálním odpadem je vizitkou ekologického myšlení obce.

10) Vazeny pane ministre, mel bych dva dotazy:
1) jak se divate na sporne ekologicke kauzy, ktere se objevily v minulych letech - t.j. ekologicke limity pro tezbu uhli v severnich Cechach, obchvat Plzne, dalnice do Ceskych Budejovic pres udoli Sazavy, JVK vs. JVD v Praze a mnohe dalsi ?
2) Podporite pripadne ministra dopravy Peltrama pri zavedeni poplatku pro automobily za znecistovani zivotniho prostredi ?

Dekuji
David Silar
David Silar [[e-mail]]

Odpověď:
1) Sporných ekologických případů je mnoho. Nemyslím, že by bylo vhodné se na této ploše vyjadřovat k jednotlivostem. Pokud budu hovořit obecně, do určité míry se jedná o dědictví minulosti. Současný stav je důsledkem nefungujících ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí.
Při přípravě plánu se často velmi nehospodárně nakládá s prostorem v okolí chráněných území, plánované stavby rozličných hypermarketů na periferii měst podporují další nárůst individuální automobilové dopravy, do míst, kde prakticky neexistuje doprava hromadná. Zpracovatelé by měli včas předkládat variantní řešení, a nikoli se snažit obejít kompetence Ministersta životního prostředí. Posilování zákona č. 244/92 Sb., o posuzováí vlivů na životní prostředí, je zcela namístě.
Pokud má být ochrana složek životního prostředí funkční, jednoduchá a účinná, je nezbytné, aby byla soustředěna pod jedním ústředním orgánem, aby toto ministerstvo mělo ve své působnosti všechny složky státní správy v životním prostředí a aby ochrana těchto složek byla završena v územním plánování.
Obecně bude ministerstvo prosazovat, aby při jednotlivých průzkumech byl zachován citlivý přístup ke krajině. Musí být respektovány všechny přírodní rezervace a chráněná území, chraněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod a podobně.
To, že průzkumy ložisek zlata budou na určitých územích naší republiky probíhat, je bytostně v zájmu státu, který by měl vědět, jakým nerostným bohatstvím disponuje. Ovšem to, že průzkumy budou na některých místech zahájeny, neznamená ještě, že se opravdu bude těžit. Těžba zlata není v současné době na území České republiky žádoucí.
MŽP bude prosazovat, aby se zvýšilo zpoplatnění vytěžené suroviny, v tomto případě zlata, což bude představovat vyšší daň za prováděnou těžbu. Firmy si tedy v některých případech pečlivěji promyslí, zda z ekonomických důvodů do těžby malých ložisek vůbec vstoupí.
2) Dle mého názoru by bylo vhodné zavést poplatky nebo daně z motorových vozidel, které by se vztahovaly na všechna vozidla a byly by mimo jiné podle ekologických kritérií (množství a skladba emisí, hlučnost, recyklovatelnost automobilu po skončení jeho životnosti, úlevy pro veřejnou dopravu a pro kombinovanou dopravu a tak podobně). Vyšší daně by se měly týkat zejména nákladních automobilů a kamionů.
Pro zesílení ekonomické stimulace by bylo žádoucí i zavedení ekologických daní (například zdanění obsahu uhlíku v palivech), které by zohlednily negativní účinky zejména silniční dopravy na životní prostředí.
Takto získané prostředky by bylo možné použít například pro řádnou údržbu a modernizaci železničních a silničních komunikací.

11) Vazeny pane ministre,
protestuji proti neustalym prutahum pri dobudovani elektrarny v Temeline.
Dva nejvetsi argumenty proti dostavbe jsou zcela nesmyslne.
Radioktivita - je pravda, ze z jaderna elektrarna produkuje radioaktivni odpoad. Tento odpad je ovsem pod kontrolou a da se bezpecne ulozit. Naproti tomu popilek z tepelnych elektraren take obsahuje radioaktivitu, ta se ovsem rozptyli po krajine. Navic jsou tam i jine znecistujici vlivy.
Bezpecnost - neustale se na ni poukazuje. Pokud je mi znamo z elektrarny v Dukovanech (bydlim od ni asi 20 km), tak bezpecnostni jisteni je velmi vysoke. Navic je zrejme, ze jeji zamestnanci, kteri jaderne energetice rozumeji (ne rozdil od rady ekologu), nechteji zabit sami sebe a tudiz by pri jakemkoliv nedostatku v bezpecnosti na nej hned upozornili. Neustale se vsichni ohaneji Cernobylem. Ale uvedomte si co se tam stalo - nejaci fyzici chteli delat pokusy a vypnuli bezpecnostni zarizeni a doslo k prehrati a vybuchu. Takova vec se pri dodrzeni predpisu stat nemuze.
Dalsi prusvih v Cernobylu byl v tom, ze neodpovedna vlada nikoho o nicem neinformovala -> lide nemohli nijak reagovat.
Jsem za to, ze jaderna energetika je mnohem ekologictejsi nez tepelne elektrarny, pripadne budovani vodnich. Alternativni zdroje (vetrna energie, slunecni atd.) jsou pri nasich soucasnych poznatci malo vykonne.Sam vite jake je to pri inverzich ve mestech.
Vy jako zastupce mlcici vetsiny byste mel prosadit, aby se budovani neprodluzovalo a elektrarna byla co nejdrive spustena.
Jste-li ovsem proti jejimu dostaveni, napiste mi prosim, v cem jsou tepelneelektrarny lepsi nez jaderne.

Dekuji R. Caha, Trebic
Rostislav Caha [[e-mail]]

Odpověď:
Nevýhod jaderné energetiky je samozřejmě více než uvádíte, ale zabývejme se těmi, které zmiňujete.
V odstavci nazvaném radioaktivita bohužel směšujete hned dva problémy - vlastní radioaktivitu a radioaktivní odpady. Radioaktivní odpady nízko a středně aktivní se skutečně ukládají již dnes, byť s většími či menšími problémy. Vyhořelé palivo, pokud ho zařadíme do kategorie odpadu, se však zlatím nikde nepodařilo uložit - pouze se uchovává v meziskladu s tím, že v budoucnu se najde rozumný způsob, jeho využití nebo likvidace. Kapalné odpady, které se po naředění vypouštějí do vodotečí, zcela zjevně pod kontrolou po vypuštění nejsou stejné jako plynný výpustě z JE. Nemáte tedy pravdu v tom, že tyto odpady jsou pod kontrolou.
Radioaktivita uhelných elektráren je spojena s prachem. Není tedy ani zapotřebí nákladných opatření, aby byla zachycena. Zachycený popílek lze samozřejmě uložit tak, aby nevznikalo další ohrožení životního prostředí. Je třeba si ovšem při této diskusi uvědomit, že radionuklidy v uhlí jsou podstatně jiné kvality než radionuklidy vypouštěné z jaderné elektrárny. Jakékoli srovnávání je tedy značně nekorektní.
Souhlasím s Vámi, že bezpečnostní jištění na JE Dukovany je na vysoké úrovni. Problém spočívá v tom, že věda a technika se dovede s danými problémy vypořádat na ještě vyšší úrovni (a uměla to i v době, kdy se JE Dukovany stavěla). Personál JE Dukovany je třeba ocenit za to, že dokáže provozovat takové zařízení bez větších problémů. Při argumentaci s JE Černobyl je nutné mít na paměti, že tamní reaktor sice vykazoval značná specifika ve srovnání s běžnými typy reaktoru, což ovšem neznamená, že jiné typy reaktoru nemohou havarovat s následky, které jsou s následky havárie JE Černobyl srovnatelné nebo i horší. Samozřejmě při jiném průběhu havárie. Jedním z faktorů rozhodujících o rizikovosti JE je totiž inventář radioaktivity, který je v zařízení obsažen. A vůči selhání lidského faktoru nejsou zajištěny žádné dnešní reaktory.
Zajímalo by mne, na základě jakých kritérií soudíte, že jaderná energetika je ekologičtější než tepelné elektrárny. Bilance těchto zdrojů spíše ukazují, že jsou v dopadech na životní prostředí srovnatelné.
Odmítám označení za zástupce mlčící většiny. Mým úkolem je rozhodovat se na základě objetivních faktů. Co se týče stavby JE Temelín očekávám, že řadu takových faktů k rozhodování mi poskytne komise, která se bude smysluplností dostavby JE Temelín podle usnesení vlády zabývat.
Odmítám rovněž otázku, zda jsou lepší jaderné či tepelné elektrárny. Cílem je dosažení trvalé udržitelnosti v energetice, a tu nezajistí ani jeden z Vámi nabízených způsobů.