„Je to tak! Je to tak!“ hájil svůj výrok Mikuláš Bek, zatímco se část školských delegátů smála jeho vyjádření o lépe placených ředitelích, než jsou sami zákonodárci.
Průměrný plat učitelů spolu s řediteli je přitom podle statistiky ministerstva školství asi 48 tisíc korun hrubého. Do částky jsou započítány platy jak začínajících, tak starších kantorů, průměr zvyšují také již zmínění vedoucí pracovníci. Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová sice připouští, že v některých lokalitách je tato praxe skutečně možná, „budou to ale maximálně jednotky ředitelů,“ podotýká.
Zároveň ale varuje, že jde skutečně o minimum takových případů, protože většinou mají informace o špatně placených ředitelích. Ti sice mají možnost získat peníze do nadtarifu, řada zřizovatelů k tomuto kroku ale vůbec nepřistupuje. „Stává se, že zástupci ředitele mají větší plat než samotný ředitel,“ kroutí nechápavě hlavou.
Prodloužení povinné školní docházky či snížení odkladů. Bek představil priority |
Bek na sjezdu nejprve promluvil o svých prioritách, které představil při úterní tiskové konferenci na ministerstvu školství, posléze, k překvapení přítomných, navrhl moderátorovi diskuzi. Jednotliví delegáti a učitelé mohli v asi dvaceti minutách ministrovi pokládat dotazy, na které se snažil transparentně odpovídat.
„Nebudeme přepisovat mapu středoškolského vzdělávání, ale měli bychom mít kromě gymnázií i ostatní školy všeobecnějšího zaměření,“ zmínil Bek například. Připomněl i plán na proměnu délky povinného vzdělávání, které by mělo být formou osmileté základní školy a čtyřleté střední školy, přičemž první dva roky by byly povinné pro všechny.
Bývalý rektor si také myslí, že by vysoké školy měly následovat německé univerzity, které mají i kratší studijní programy a plní roli výtahu k regionálním pracovním profesím.
Odbory chtějí vyjednávat o dalších profesích
Ještě před slavnostním zahájením sjezdu se úzké vedení odborářů sešlo s ministrem o samotě. Na krátkém jednání nakousli několik palčivých témat. Primárně řešili zvyšování přímé pracovní činnosti učitelů, což podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka nakonec není ve hře díky konsolidačnímu balíčku, a tak se tím odboráři nemusí nyní zabývat.
Bavili se ale také o mechanismu, ze kterého by se vycházelo při výpočtu pro 130 procent průměrné mzdy, kterou vláda učitelům slíbila, byť svůj slib již několikrát poupravila.
Slíbené peníze nejspíš nedostane nikdo z učitelů, odbory čeká jednání s Bekem |
„Stihli jsme se pobavit. Domluvili jsme se, že to, co proběhlo prozatím v médiích, byla jakási dělostřelecká příprava, jak říká sám ministr. Sejdeme se v nejbližších dnech a budeme jednat,“ těší Dobšíka.
Nového ministra vnímá pozitivně, a jak sám přiznává, „pan Bek je asi můj devatenáctý ministr, s kterým budu dál jednat. První pocit patří mezi ty nejpozitivnější, protože otevřenost deklaroval, a už se domlouváme na konkrétních postupech s jeho sekretariátem. Pan ministr chce jednání akcelerovat a chce nás k tomu jako sociální partnery přizvávat. Bývalý pan ministr bohužel slíbil, ale nic nesplnil,“ posteskl si odborář.
Přestože o tom prozatím nebyla řeč, v průběhu června chtějí školské odbory otevřít i téma, aby od nového roku dostali pedagogičtí pracovníci, vyjma učitelů, přidáno deset procent. Do této kategorie patří kromě asistentů pedagoga například školní logopedi, psychologové, trenéři a další profese. Tím, že se jich nebude týkat pevné ukotvení mzdy, chtějí jim to odbory vykompenzovat jinak.
„Oproti učitelům berou asi o pět až sedm tisíc méně. Je tam velký rozptyl,“ vysvětlil Dobšík, který se spolu s kolegyní Seidlovou uchází opět o vedoucí pozici ve svazu. Jestli je delegáti skutečně zvolí, to zjistí již v průběhu soboty.
Odbory přitvrdily, vládě daly ultimátum a varují před francouzským scénářem |
Na devátý sjezd školských odborů dorazil i předák odborů a neúspěšný prezidentský kandidát Josef Středula. Ten již dopoledne vyzval vládu k jednání se zástupci zaměstnanců, jinak hrozí francouzským scénářem. Narážel tak na masivní protesty, které Francii sevřely kvůli posunutí věku pro odchod do důchodu.
Pro iDNES.cz Středula řekl, že vláda vede pouze vlastní monolog. Pokud podle něj nezačne s odbory jednat, může 30. května přijít oznámení o akcích, které mohou vést ke generální stávce.
„Nejsem ten, kdo říká, co bude. Od toho jsou kolegové. Věřím, že vláda výzvu vnímá a pan premiér je o daných věcech ochotný mluvit,“ dodal Středula. „Není dobré, když se přijímají věci, které nedávají smysl ani logiku. Najít nový modus operandi je lepší, než trvat na svém,“ zmínil.
