Ženatý ministr pro sociální integraci Oskars Kastens je ve vládě za První lotyšskou stranu, která propaguje tradiční hodnoty a klade důraz na rodinu. Ministra ale pronásledovaly pomluvy, že ve skutečnosti své rodině není tak věrný jako ve svých prohlášeních.
Experiment mladé novinářky Alexandry Jolkinové trval dva měsíce. Po textových zprávách se s ministrem scházela. "Investigaci" utla, když se jí Kastens začal intimně dotýkat. Vše pak minulý týden vylíčila v deníku Diena.
Sám ministr Kastens tato fakta nepopírá. Tvrdí však, že věděl, že se jedná o hru, a jen zkoušel, jak daleko je novinářka ochotna zajít. Manželce a straně se omluvil.
Více než případnou rezignaci Kastense nyní ostatní lotyšská média probírají, nakolik se experiment Jolkinové slučoval s novinářskou etikou. Kritici říkají, že deník se posunul od investigativní práce k čistému bulváru, a dokonce přirovnávají metodu Jolkinové k prostituci.
Deník Diena se brání přirovnáním ke kauze listu Chicago-Sun Times v roce 1977. Ten nasadil do chicagského baru své novináře, kteří dávali úplatky policistům, aby přimhouřili oči nad některými ilegálními praktikami. Novinář Andris Stramautis z Latvians Online ale upozorňuje, že Kastens na rozdíl od chicagských policistů nespáchal nic nezákonného. Novinářská lež tak podle něj není ospravedlnitelná.
Případ Jolkinová - Kastens má i další pikantní detaily. Ministr pro sociální integraci loni zastupoval Lotyšsko při Evropském roce rovných příležitostí. Novinářce Jolkinové přitom na jedné ze schůzek daroval knihu francouzského spisovatele Michela Houellebecqa. Ten je přes nesporné literární kvality pověstný svou homofobií, xenofobií a mizantropií. Za urážky islámu byl dokonce souzen.
Že Kastensův vztah k homosexuálům rovněž nebude nejvřelejší, se ukázalo na konferenci o rovných příležitostech v Lotyšsku. Ministr na ni pozval zástupce všech menšin kromě sdružení Mozaika, které zastupuje gaye a lesbičky. Vysloužil si za to kritiku médií. Na jaře se pak odmítl zúčasnit pochodu za práva sexuálních menšin.
