"Podle dokladů ve sběrně zjišťujeme, kolik si lidé pobírající dávky vydělali. Nesledujeme to, kde ten šrot vzali. Je ale samozřejmě jasné, že bývá často někde nakradený," řekl šéf litvínovských strážníků Martin Klika.
Strážníci z praxe vědí, jak těžké je zlodějům prokázat, že kovy ukradli. Škoda navíc bývá většinou malá, takže i když se zloděje podaří usvědčit, skončí jen u přestupkové komise. "I proto jsme usoudili, že tlačit na tyto lidi přes ztrátu dávek může mít efekt," poznamenal Klika.
Žadatelé o dávky totiž musejí do prohlášení k žádosti uvést i své příjmy. To sběrači šrotu většinou nedělají. Částky, na které si přijdou, přitom nejsou zanedbatelné.
"Šroťák" si na kovech vydělal sedm tisíc měsíčně
"Z jedné litvínovské sběrny jsme získali přehledy 11 osob včetně výše příjmu, který odevzdáním železného šrotu získali od ledna do května letošního roku. Nejvyšší příjem jednoho z nich byl 36 tisíc korun," uvedla vedoucí odboru sociálních věcí a školství litvínovské radnice Petra Lafková.
Odbor už s těmito jedenácti lidmi zahájil správní řízení. "Ve dvou případech již byl vyčíslen přeplatek v celkové výši 6 932 korun, který musí úřadu vrátit," podotkla Lafková.
Litvínovský recept je univerzální. Kontrola provozoven na území města totiž patří k běžným pravomocím strážníků. Ve spolupráci s živnostenským odborem radnice mohou získat i podrobnější informace. Sběrny zas mají povinnost evidovat všechny, kteří suroviny odevzdávají.
Na druhou stranu takto nelze postihnout každého. "Víme zhruba o dvacítce lidí, kteří pravidelně odevzdávají šrot ve sběrnách. Sociální dávky pobírá jen část z nich," řekl šéf strážníků Klika.
Litvínov je v důsledné kontrole lidí pobírajících dávky jedním z průkopníků v Česku. Zjišťuje třeba, zda v žádostech uvádí vlastnictví aut či nemovitostí (více zde).
