Lidovci mají výhrady k paragrafovanému znění novely služebního zákona.

Lidovci mají výhrady k paragrafovanému znění novely služebního zákona. | foto: iDNES.cz

Koncentrace moci jako za ÚV KSČ, kritizují lidovci návrh služebního zákona

  • 36
Lidovci se postavili proti současné podobě návrhu zákona, který má upravit pracovní podmínky úředníků. Podle nich přináší příliš velkou koncentraci moci do rukou zaměstnanců státu. Na druhé straně strana připouští, že zatím jde o pracovní verzi, která dozná rychle změn.

"KDU-ČSL odmítá ten návrh, jak byl v úterý představen na jednání, protože by ve svém důsledku skutečně znamenal koncentraci úřednické moci téměř v podobě ÚV KSČ," řekl místopředseda Sněmovny Jan Bartošek s tím, že lidovci mají vlastní návrh novely služebního zákona.

"Smyslem služebního zákona nemá být předání politické moci úředníkům, ale nastavení jasných pravidel, která budou definovat způsob fungování státní správy a její odpolitizování," dodal.

Bartošek kritizoval současnou verzi novely, jež měla převést dohodnuté teze ke služebnímu zákonu (více o nich čtěte zde) do podoby paragrafů zákona. Koalice verzi v úterý probírala na více než dvouhodinovém jednání.

Za spory je odchýlení do dohody, tvrdí lidovci

Jak je možné, že se nyní koalice pře nad materiálem, u kterého dříve deklarovala, že jej bude tvořit společně a na půdorysu expertních týmů? Návrh navíc kritizuje jedna ze stran, která se na jeho tvorbě podílela.

"Koalice se skutečně průběžně scházela a jednotlivé kroky byly popisovány, v průběhu paragrafového znění ale došlo, řekněme, k částečnému odchýlení od základního zadání. Z toho důvodu provedeme revizi a v některých bodech se vrátíme na začátek," odpověděl na tyto otázky Jan Bartošek.

Když se ho iDNES.cz zeptal, kdo se odchýlil, řekl, že "je to složité odpovědět".

Úředníci s nejvyšší ochranou v Evropě

MF DNES uvedla, že předložený materiál dokončoval ministr bez portfeje Jiří Dienstbier. Vyplývá z něj, že čeští úředníci budou mít největší nezávislost v Evropě.

"Předložené znění neumožňuje ministrovi, aby měl minimální možnost ministerstvo po věcné stránce řídit," uvedla Monika Pálková, která vede lidoveckou odbornou komisi ke změnám ve státní správě. "Zavádí velmi rigidní a uzavřený systém výběrových řízení na úředníky," dodala.

Podle Bartoška je současná podoba návrhu novely natolik nepřijatelná, že ji nebylo možné zařadit na program sněmovního ústavně právního výboru. "Bude potřeba zákon dopracovat a teprve poté jej předložit," řekl Bartošek. Ústavně právní výbor zasedá ve středu.

Schvalování nových pravidel se tak zdrží a ze slov lidovců vyplývá, že není jasné, kdy by mohl být návrh zákona hotov. Koalice k ní teprve ladí jízdní řád.

Lidovci chtějí lepší podmínky pro úředníky-rodiče

Lidovcům vadí třeba to, že návrh tvrdí, že novela nijak nezatíží státní rozpočet. Strana si ale myslí, že nová pravidla, jež zavádějí například generálního ředitele pro státní správu či státní tajemníky, zatíží státní rozpočet. Nakolik, to nevědí. Proto nechtějí pokračovat v další práci, dokud dopad novely nebude přesně vyčíslen.

Koalice se v úterý dohodla, že po neděli opět nastoupí expertní týmy, aby paragrafové znění novinky dokončily.

Lidovci budou chtít, aby novela zachovala funkci státního tajemníka pro věci služby a odměny u úředníků zastropovala ročně na maximálně 20 procentech platu. Ale také to, aby úředníci s dětmi, které ještě nedokončily první stupeň základní školy, měli možnost pracovat z domova, nebo na částečný úvazek, nebo měli flexibilní pracovní dobou.

Podle lidovců také není také možné, aby úředníky vybírali opět úředníci. "Zlatou střední cestou by mělo být dodržení parity ve výběrových komisích," uvedla Pálková. To znamená, že v komisích by měli mít rovnoměrné zastoupení zvolení politici a generální ředitel státní správy.

Služební zákon se má dostat také na příští jednání vlády, kde by měl být materiál, který pomůže vyčíslit dopad zákona na státní kasu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video