"Poslední kapkou byly výroky ministra Cyrila Svobody, který v narážce na mou osobu sdělil, že protlačit někoho partajní lopatou je v Evropě platné jako mrtvému svrchník."
V které chvíli jste začal uvažovat o rezignaci?
Bylo to už několik dní, věděl jsem, že jde o krajní řešení. Opakovaně jsem o tom jednal s premiérem, říkal jsem mu, že necítím podporu.
Kdy jste s ním o tom poprvé mluvil?
V pátek 13. února. Bylo mi jasné, že někteří lidé nebyli rádi, abych byl eurokomisařem právě já.
Máte pro to nějaké důkazy?
Samozřejmě. Například když jsem se jel v pondělí představit předsedovi Evropské komise Romanu Prodimu, nedostal jsem podklady, přestože jsem o ně žádal. Vše jsem si musel sehnat sám. Dlouho jsem neměl ani žádnou kancelář, která by mi zajišťovala důležitý servis.
A další důkazy?
Od některých zahraničních velvyslanců v Česku jsem věděl, že výrok ministra Svobody vyvolal v Evropě údiv. Bylo toho opravdu hodně, očekával jsem kupříkladu od českých diplomatů v Bruselu větší snahu, abychom získali zajímavější resorty.
Kdy jste premiéra informoval, že uvažujete vážně o rezignaci?
Ve čtvrtek jsem mu poslal vzkaz, jak celá situace poškozuje republiku
v Evropě. A že je nezbytné tento stav ukončit.
Jak?
Myslel jsem si, že do pátečního rána ministr vysvětlí své výroky o partajní lopatě. To se nestalo. Odpoledne jsem se rozhodl rezignovat.
Volal jste premiérovi, rozmlouval vám toto rozhodnutí?
Odpoledne jsem mu volal, vzal to na vědomí.
Není vám ho líto, i vzhledem ke zdravotním problémům, které jej postihly?
Vím, že je nesmírně pracovitý člověk, páteční ráno bylo důsledkem toho, že minimálně spí a je ve velkém stresu.
Přihlížel jste k tomu?
Pochopitelně, ale dospěl jsem k názoru, že menší škodou bude má rezignace.
Premiér vždy mluvil o vaší výdrži. Nemohl jste problémy "překousnout"?
Pokoušel jsem se o to řadu dnů. Ale bylo vidět, že podporu nemám.
Nemají pravdu ti, kteří tvrdí, že jste v Bruselu poznal, že na funkci nestačíte?
To je nesmysl.
Nevzal byste s odstupem času svou rezignaci zpět? Už proto, že citelně poškozuje republiku?
Ne, v žádném případě. Udělal jsem toto rozhodnutí ku prospěchu naší země.
