Průzkum vyvrátil, že by Jan Kubice ovlivnil výsledky voleb.

Průzkum vyvrátil, že by Jan Kubice ovlivnil výsledky voleb. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Kubiceho aféra podle průzkumu volby neovlivnila

  • 145
Těsně po volbách zpochybnil Jiří Paroubek výsledky hlasování, protože se na nich údajně negativně podepsala aféra Kubice. Politologové nyní přišli s průzkumem, jenž toto tvrzení popírá. Dotázali se dvou tisíc lidí. Na chování voličů ČSSD neměla podle nich zpráva Jana Kubiceho žádný vliv.

Vystoupení policejního důstojníka, který pár dnů před vypuknutím voleb upozornil na spojení politiků a podsvětí, podle Jiřího Paroubka sociálním demokratům ubralo hlasy. - více zde

"U voličů, kteří se rozhodli, koho budou volit, až v den voleb, zvítězila markantně právě ČSSD. Není tedy pravda, že aféra Kubice voliče ovlivnila," říká politolog Lukáš Linek z Akademie věd.

Průzkum totiž ukázal, že voličů ČSSD po Kubiceho zprávě neubylo. Sociální demokracii přitom nahrála také vysoká účast ve volbách. Podle politologů je to tím, že tato strana má potenciál přitáhnout velké množství voličů, zatímco naopak ODS a komunisté takovou "moc" nemají.

"ODS a KSČM mají naopak pevné jádro voličů, kteří tyto strany volí vždycky," říká Linek. Tak například občanské demokraty volilo téměř 86 procent lidí, kteří jim hlas hodili i v předchozích volbách do Sněmovny. Sociální demokracie má skalních voličů méně - 71 procent. A pouze necelých pět procent voličů ČSSD cítí k této straně vřelé sympatie.

"U ODS je to skoro dvanáct procent," doplňuje politolog. Podle něj nenastal ani velký přesun voličů KSČM k sociální demokracii, čímž představitelé komunistické strany zdůvodňovali nižší zisk své partaje.

"K socialistům přeběhlo jen devět procent komunistických voličů, sedm procent nevolilo," říká Lukáš Linek. A jeho kolega Tomáš Lebeda dodává: "Vzhledem k věkové struktuře příznivců KSČM můžeme třeba usuzovat, že voliči komunistů vymírají."

Komunističtí voliči přitom drží jeden primát: jejich preferenční hlasy vytáhly do Sněmovny hned čtyři poslance, kteří by bez "kroužkování" neměli šanci v parlamentu zasednout. Celkem se tam tímto způsobem dostalo šest poslanců.

"Je to poněkud překvapivé, protože u těchto voličů bych očekával větší kázeň a souhlas s pořadím kandidátů na listině," podivil se politolog. Udělit preferenční hlas se podle něj rozhodlo 22 procent voličů.

Preferenční systém je nespravedlivý
"Největší roli v jejich rozhodování, koho zakroužkují, hrálo to, jak je kandidát veřejně známý. Voliči také upřednostňovali vysokoškoláky," vysvětluje politolog.

Nyní fungující systém udělování preferenčních hlasů by se podle něj měl změnit. "Je nespravedlivý. V Karlovarském kraji má například kandidát trojnásobnou šanci na zvolení díky preferenčním hlasům než v Praze," říká Lebeda. To souvisí s počtem voličů v kraji.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video