Když v roce 2014 Rusko využilo zmatku na Ukrajině, kde vřela revoluce, a jeho vojáci obsadili klíčovou infrastrukturu Krymu, Evropská unie protestovala a následně uvalila na Rusko hospodářské sankce. Rusko sice Krym následně včlenilo do své federace republik, členské státy EU včetně České republiky ale dodnes ruskou nadvládu nad poloostrovem neuznaly.
Advokát Jan Švarc nyní tvrdí, že Česko tento postoj porušilo. Zastupuje totiž Čecha s iniciály T. Ř. žijícího na Krymu, o jehož vydání česká justice požádala Ruskou federaci. Podle Švarce tím stát „porušuje mezinárodní právo a legalizuje činnost ruských okupačních orgánů na Krymu“. Poukazuje na společnou evropskou politiku neuznání Krymu a Sevastopolu, podle níž dohody s Ruskem pro Krymský poloostrov neplatí.
Do křížku se zákonem se dotyčný Čech dostal v roce 1997, kdy se měl v Česku dopustit podvodů s platebními prostředky. Soud prvního stupně ho sice osvobodil, ale nadřízená instance nařídila nové projednání. Mezitím se sblížil s Ukrajinkou, s níž odjel do její vlasti. Ukrajinsko-českému páru se v průběhu let narodily děti a rodina se usadila v krymské Jaltě.
Podle advokáta Švarce, známého z případu unesených Čechů v Libanonu, se T. Ř. řízení nevyhýbal. Jako laik prý předpokládal, že ho justice opět zprostí obvinění.
Jan Švarc
Stal se opak. V roce 2000 byl T. Ř. pravomocně odsouzen jako uprchlý k pěti letům vězení. České orgány o jeho vydání požádaly Ukrajinu o osm let později, avšak bez výsledku. „O tom pravomocném rozsudku vůbec nevěděl. Dozvěděl se o něm až díky té žádosti Rusku,“ odpovídá právník na otázku, proč se muž k výkonu trestu do vlasti během let nevrátil.
Po anexi Krymu Ruskem hledaly úřady jinou cestu jak odsouzence dostat zpět do Česka. Ministerstvo spravedlnosti po konzultaci s resortem zahraničí nakonec v roce 2015 požádalo o vydání Čecha Ruskou federaci. Rusové ho následně zatkli a drželi rok ve vazbě.
„Dalo by se tedy říci, že Česká republika kvůli dvacet let starému skutku uznává prostřednictvím svých dvou ministerstev anexi Krymu Ruskem a ignoruje rozhodnutí nejvyšších orgánů Evropské unie,“ upozorňuje právník Švarc, který se domáhá stažení žádosti o vydání svého klienta.
Žádost je šikovně formulovaná, tvrdí ministerstva
Resorty zahraničí i spravedlnosti ale Švarcovu interpretaci odmítají. Česká diplomacie ujišťuje, že postoj Česka ke Krymu je stále stejný.
„Podáním extradiční žádosti (doplněné o doprovodné prohlášení) Ruské federaci, která nyní nad předmětným ukrajinským územím vykonává tzv. efektivní kontrolu, v žádném případě není porušením tohoto závazku a nemůže představovat faktické uznání anexe Krymu,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí Černínského paláce Michaela Lagronová. Dodala, že Češi svůj postup projednali i v Radě EU.
Podle Veroniky Bílkové z Ústavu mezinárodních vztahů musí být dokument sepsán tak, aby Rusko nemohlo tvrdit, že Česká republika chápe anektované území jako ruské. „Žádost by měla být adresována tomu, komu Krym podle našeho oficiálního postoje patří, a to je Ukrajina. Jedině že by ta žádost byla zformulovaná jako okupační správě, kterou prostě Ruská federace je. My popíráme, že vykonává nad Krymem svrchovanost, ale nepopíráme, že Krym fakticky kontroluje,“ vysvětlila Bílková.
Tuto podmínku podle všeho ministerstvo spravedlnosti, které ruské orgány o vydání Čecha požádalo, splnilo. „Při písemné komunikaci se uvede, že příslušná žádost o spolupráci se podává Ruské federaci z toho důvodu, že nyní vykonává nad územím Krymu a Sevastopolu efektivní kontrolu. Tato formulace tak má vyloučit případné pochybnosti a interpretaci o možných mezinárodněprávních účincích takové žádosti z hlediska uznání anexe Krymu a Sevastopolu,“ sdělila iDNES.cz mluvčí resortu Tereza Schejbalová.
Rusové mohou chtít Čecha vyměnit za někoho svého
Českých úřadů se zastává i expertka na Ukrajinu Alžběta Chmelařová z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle ní nemůže Česko rezignovat na vymáhání spravedlnosti „Česká pozice je jednoznačná - odsuzuje se anexe Krymu, podporují se sankce. Toto je zřejmě individuální případ, který se nedá řešit jinak,“ řekla iDNES.cz.
Otázkou je, jestli Rusové budou chtít Čecha vydat. Mohou tento případ rovněž použít jako páku při dalších jednáních s českou stranou. „Pokud mám zkušenost, že Rusko nevydává, tak je to výstřel špatným směrem,“ podotýká Chmelařová.
Do vydání Čecha T. Ř. by mohlo promluvit i rozhodnutí českého státu v případu údajného hackera Jevgenije Nikulina zadrženého v Praze (více o jeho případu čtěte zde). O Rusa usiluje Moskva i Washington. Týdeník Respekt v dubnu napsal, že ruská diplomacie na českou stranu zvyšuje tlak a dala najevo, že když nedostane Nikulina, na oplátku nevydá Čechy nacházející se v Rusku. Časopis zmínil, že jedním z nich je právě muž, který uprchl na Krym.
