"Když trestají nás, my se umíme bránit. Ale proč trestají ty děti?" ptá se majitelka Domečku Katarína Zemčáková.
Soukromé zařízení rodinného typu pro ohrožené děti ve věku od 3 do 18 let fungovalo od roku 2011 díky pověření ústeckého krajského úřadu. Prošlo jím 25 dětí.
"Měli jsme velmi dobré výsledky. Protože jsme pracovali nejen s dětmi, ale i s rodiči, mohly se děti vracet zpět do rodin. Od počátku ale bylo cítit, že nejsme vítáni. Sociální úředníci námi opovrhovali a když o nás mluvili, nenazývali nás jmény, ale jen Slovenka a Ital," říká Zemčáková, jejíž partner z Itálie pochází.
Podle novely zákona o sociálně právní ochraně dětí, která upravuje provoz v těchto zařízeních, muselo i vedení Domečku požádat v únoru o nové pověření. Ústecká sociálka však vydala krajskému úřadu záporné stanovisko.
"Vytýkali nám třeba takovou malichernost, jako že v jednom posudku smluvní psycholog psal, že jedno z našich dětí drží tužku správně a o kus dál, že špatně. Z posudku o psychomotorice ale bylo jasné, že druhá věta byla jen chybou," uvádí Zemčáková.
Vytýkali nám i italštinu, říká majitelka
Úředníkům se podle ní také nelíbilo, že její druh nemluvil v Domečku česky. "Italsky ale mluvil jen se svým synem, jinak se česky mluvit snažil. Jen když děti chtěly, učil je italské básničky a písničky," říká Zemčáková.
Poslední výtkou byla údajně nedostatečná odborná znalost personálu. "Každý přitom prošel konzultací na krajském úřadu," podotýká Zemčáková.
Odbor sociálních věcí krajského úřadu zahájil správní řízení a nakonec rozhodl, že Domeček podmínky nesplňuje. "Byly zjištěny závažné nedostatky, zejména v otázce nedostatečného odborného personálního zajištění, a porušování práv svěřených dětí," uvedl mluvčí krajského úřadu Zdeněk Rytíř.
Chlapec tvrdil, že ho bijí a má hlad
Podle Zemčákové je ale celý příběh složitější. "Krajský úřad jednal 20. března a shodou náhod pouhý den před tím sociální pracovník vyzpovídal jednoho z našich chlapců. Ten mu údajně řekl, že je bit a nedostává jídlo. To ale nebyla pravda, byl naveden a manipulován," tvrdí Zemčáková.
Chlapec sice podle ní později prohlásil, že si vše vymyslel, ale už bylo pozdě. Domeček neměl povolení k provozu a děti se převážely jinam.
Sociální pracovníci chlapce a jeho bratra vyzvedli ze školy v Tisé a odvezli je do ústeckého zařízení Střekováček, které zřizuje Ústecký kraj.
"On utekl a na policii přiznal, že lhal. Jeho sociální pracovník mu ale řekl, že nemůže nic vzít zpět, protože jsou už podniknuty kroky proti našemu zařízení," líčí Zemčáková.
Hoch nakonec skončil v domově v děčínské čtvrti Boletice, v pavilonu pro dětské násilníky. Z Tisé se postupně přestěhovalo i zbylých deset dětí.
Děti se k nám chtějí vrátit, tvrdí Zemčáková
"Víme, že se chtějí vrátit k nám, ale nemohou," říká Zemčáková. K ministerstvu práce a sociálních věcí se odvolala před deseti dny.
Zařízení začala Zemčáková s přítelem provozovat poté, když se setkali s utrpením týraných dětí. Koupili dům v Tisé a vybavili ho. Státní příspěvek 22 800 korun měsíčně na každé dítě podle Zemčákové pokryje jen 80 procent nákladů. Zbytek podle ní dotují z toho, co vydělali předešlým provozem restaurace a pronájmem budov v Itálii.
"Už jsme v tom nechali milion. Když jsme se na to ale dali, cítíme zodpovědnost za děti," dodává Zemčáková.
Vedení dalších ústeckých dětských domovů nechce případ komentovat. "Nemyslím si, že by byl Domeček zavřený jen kvůli výpovědi jednoho chlapce. Je to ale kauza, kterou šetří mnoho orgánů, a já se k tomu nemohou vyjádřit," uvedla třeba ředitelka Střekováčku Hana Melzerová. Případ vyšetřuje i policie.
