„Na terapii jsem docházela od doby, co se rozvedli rodiče. Naši se tak rozhodli, aby na nás byly dopady co nejmenší. Terapii jsme brali jako prevenci, třeba jako u zubaře,“ popisuje Petra Krejčová, které je nyní 29 let a má dva mladší sourozence. Terapeuta neměnila, ale během loňského roku bylo složitější se k němu dostat.
V časech pandemie potřebovalo psychologickou pomoc s postupem času více lidí. Ukazují to data společnosti Terap.io, která pořádá online sezení. V posledním roce jim přibylo klientů, kdy se během jarní vlny počet registrovaných uživatelů ztrojnásobil, podobně čísla vyskočila i na podzim.
Hned 60 procent dotázaných v průzkumu uvedlo, že ve svém okolí mají někoho, kdo trpí psychickými obtížemi. Zároveň jen 20 procent respondentů aktuálně přemýšlí nad vyhledáním služeb terapeuta. Určité zkušenosti s psychoterapií má, nebo o ní uvažuje, zhruba 40 procent lidí.
„Na sezení jsem nechodila, skypovali jsme si. Měla jsem home office, který mi prvních pár týdnů přišel docela vhod, ale s přibývajícími týdny mi začal chybět okolní ruch. Neviděla jsem se s přáteli, všechno probíhalo jen přes obrazovku, nechodila jsem ani nakupovat. Terapie na dálku to umenšovala, ale taky jsem měla plné zuby toho, že je zase přes web,“ popisuje Petra.
Právě neosobní kontakt je podle respondentů největší nevýhodou online terapie, který vnímá přes 65 procent dotázaných.
„Psychoterapie je v Česku těžko dostupná. Kapacity ve zdravotnictví nestačí pokrývat vzrůstající poptávku a regionální nerovnosti v nabídce služeb péče o duševní zdraví jsou alarmující,“ okomentovala současnou situaci Dominika Čechová, vedoucí sekce Privátní praxe v České asociaci pro psychoterapii.
„I přesto, že online spolupráce nemusí vyhovovat každému klientovi, věříme, že dlouhodobě zůstane jednou z možností, jak psychoterapeutickou péči přiblížit širšímu počtu uživatelů,“ dodala.
Těžký rozchod, nemohla jsem vyvětrat hlavu
U šestadvacetileté Anny L. se problémy v době pandemie zhoršovaly, protože začaly ještě před ní. Zažila ošklivý rozchod s přítelem a odbornou pomoc vyhledala chvíli poté.
„Nebylo to hezké a potřebovala jsem se nějak srovnat. Nejhorší pro mě bylo, když se všechno tak nějak zavřelo a moc se nechodilo ven. Procházky a sociální kontakt s přáteli pro mě byly částečnou terapií, o kterou jsem přišla. Nakonec jsem tedy zašla k terapeutovi, u kterého jsem neměla moc sezení, ale byly intenzivní,“ popisuje Anna, která pracuje v marketingu. Zpátky do práce se dostala po více než roce.
„Práce z domova byla opravdu dlouhá. Na terapii jsem potom řešila ještě další věc, a to nový vztah s bývalým kolegou z práce. Vůbec jsem nevěděla, jak to skloubit. Moc se nikam nesmělo a teď nevíte, jak to udělat, aby to klapalo. Ale nakonec jsme to zvládli a jsme spolu doteď,“ vypráví s úsměvem šestadvacetiletá Anna.
Online terapie je podle průzkumu pro lidi neznámou. Neslyšelo o ní téměř 80 procent dotázaných. Po zkušenosti s ní ji však většina hodnotí kladně, což potvrzuje psychoterapeutka Hana Pucherová.
Výběr dat z průzkumu |
„Klienti po online setkání uvádějí, že jsou mile překvapeni, jak i online terapie pomáhá a sezení vnímají jako velmi užitečná. Jako hlavní výhodu uvádějí možnost být v kontaktu s terapeutem v době, kdy to přes pandemická opatření nebylo možné. Čekací lhůty jsou velmi krátké a je v podstatě možno se objednat okamžitě například hned na další den. Někteří dokonce uvádějí, že právě jistá anonymita je pro ně důležitá, protože jsou například z malého města a navštívit známého terapeuta v místě bydliště jim nevyhovuje,“ vyjmenovává Pucherová.
Na webu Terap.io, kde momentálně působí téměř 50 terapeutů, proběhne každý měsíc zhruba tisíc sezení formou videohovoru, přes telefon nebo po chatu. V průzkumu, který vypracovala společnost Rondo Data, odpovídalo v reprezentativním vzorku 2 041 mužů i žen ve věku 18 až 85 let, a to v období od 1. dubna do 30. dubna 2021.
