ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pandemie dopadá víc na ženy. Snadněji ztrácí práci a péče o děti je na nich

  • 159
Opatření kvůli koronaviru více dopadají na ženy, upozorňují sociologové. Drtivá většina zdravotních sester, které se starají o nemocné, jsou ženy. Ty se doma potýkají také se zvýšenou péčí o děti a o domácnost. Častěji pracují ve službách, které nyní nefungují. Pandemie také zhoršuje domácí násilí, jehož častějšími obětmi jsou také ženy.

Ačkoli na onemocnění covid-19 umírají více muži a zatím nevíme proč, z dat vyplývá, že ženy mají vyšší pravděpodobnost nákazy koronavirem. V takzvané první linii se ocitají zejména ženské profese. Většina zdravotních sester a pracovnic ve zdravotnictví v Evropské unii jsou ženy.

V Česku je podle dat Českého statistického úřadu podíl specializovaných lékařů a lékařek poměrně vyrovnaný, ženy také zaujímají drtivou většinu zdravotních sester, ošetřovatelek a pracovnic v sociálních službách. Muži naopak zaujímají monopol mezi hasiči, policisty a řidiči autobusů či kamionů. V prodejnách je mezi prodavačkami a prodavači je převaha žen. 

Ženy v zaměstnání

  • Lékaři specialisté: 51 % žen.
  • Praktičtí lékaři: 69 % žen.
  • Zdravotní sestry: 98 % žen. 
  • Ošetřovatelství, sociální služby v oblasti pohybové a domácí péče: 98 % žen. 
  • Služby a prodej: 63 % žen. 
  • Prodavači v prodejnách: 78 % žen.
  • Policie: 14 % žen. 
  • Hasiči: 5 % žen. 
  • Řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají: 6 % žen. 
  • Průvodci v cestovním ruchu: 80 % žen
  • Recepční: 83 % žen. 
  • Kadeřnictví, kosmetika: Naprostá většina
  • Rehabilitační péče: 89 % žen. 

Sociologové upozorňují na to, že krize způsobená pandemií koronaviru postihne více ženy. Podle vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu Akademie věd Aleny Křížkové ekonomové často upozorňují na to, že v dobách ekonomických krizí ztrácejí zaměstnání hlavně muži, protože je postižena průmyslová výroba, stavebnictví a další obory s převahou mužů. 

„Pokud si chceme vzít poučení z předchozí ekonomické krize (v roce 2008, pozn. red.), tak je to především to, důležitá je reakce vlád na tyto ztráty. Ta nakonec rozhoduje, jaké skupiny obyvatel důsledky krize pocítí nejvíce. Typicky je zachraňován automobilový průmysl. Úsporná opatření se na druhou stranu dotknou třeba mezd ve státní správě, kde pracuje více žen, a na ženy také více dopadnou škrty či zmrazení sociálních dávek, protože jsou častěji na rodičovské, doma s dětmi. Takže v důsledku je dopad krize na ženy větší,“ vysvětluje Křížková. 

Podstatný rozdíl v dopadech na trh práce z hlediska genderové rovnosti mezi krizí v roce 2008 a dneškem spočívá podle sociologů v tom, že se nyní se uzavírají provozovny osobních služeb, restaurace nebo hotely, ve kterých pracují převážně ženy. 

Koronavirus v Česku

Pracovníci zdravotnické záchranné služby se chystají na odběr vzorku pro test...
V centrální laboratoři Nemocnice Na Bulovce probíhá testování vzorků pacientů s...
Výdejní okénko hostince v příměstské části Zborná, nedaleko krajského města...

Podle dat Českého statistického úřadu v cestovním ruchu mezi průvodci a průvodkyněmi, kteří kvůli pandemii většinou přišli o práci, je 80 procent žen, mezi recepčními v hotelích a restauracích je přes 80 procent žen. Ženy také tvoří naprostou většinu osob v kadeřnictvích, kosmetických salonech a téměř 90 procent žen pracuje v odborných rehabilitačních službách. Tedy v provozovnách, které musí být z vládních nařízení zavřeny. 

Neviditelná práce

Sociologové také upozorňují na to, že ženy mnohem častěji zůstaly s dětmi doma po uzavření škol a školek. Péče o děti je totiž ve většině případech vykonávána primárně ženami.

Vše o koronaviru

Speciální příloha iDNES.cz.

  • příznaky nemoci
  • zpravodajství a rozhovory
  • kontakty a pomoc

„Se zavřením škol a přechodem na domácí vzdělávání vzrůstají nároky na péči o děti, zvyšuje se také potřeba péče o starší členy rodiny, kteří nemají vycházet, a je možné, že se do budoucna zvýší i potřeba péče o nemocné v rámci širší rodiny. Běžně neviditelná péče je v současné situaci klíčová jak ve formálních oblastech, jako je péče ve zdravotnictví nebo sociálních službách, tak ta, kterou označujeme za neformální,“ vysvětlila Radka Dudová ze Sociologického ústavu. Dodala, že tato situace může vést k tomu, že se do péče zapojí více muži. 

Nadměrně zatížené jsou zejména ženy, které začaly pracovat z domova. „V současné době se některé ženy ocitají v situaci, kdy pracují z domova a zároveň pečují o dítě nebo děti, které nemohou navštěvovat školku, školu ani kroužky. I pokud si partneři péči o domácnost a děti mezi sebou rozdělí, pořád je jí více než při běžném fungování,“ říká Hana Hašková z oddělení Gender a sociologie.

Praní je primárně na ženě v 90 procentech českých domácností, ze tří čtvrtin se ženy častěji starají o úklid, z 80 procent vaří a v téměř 70 procent žen pomáhá dětem s přípravou do školy.

Nejhůře na tom budou samoživitelé

Průzkum o koronaviru

Jak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz.

Ženám, které musely s dětmi zůstat doma, se také snížil příjem. Sociologové z Akademie věd upozorňují na to, že pokud jsou ženy zaměstnané, sníží se jejich příjem minimálně o 40 procent. Pokud pracovaly jako OSVČ či ve švarcsystému, může to pro ně znamenat kompletní výpadek příjmů.

Výzkumníci také upozorňují na to, že je pravděpodobné, že návrat do práce pro ženy bude náročný, protože se budou potýkat například se ztrátou klientely. Nejzranitelnější skupinou jsou rodiče samoživitelé.

V roce 2019 byla třetina domácností sólo rodičů ohrožena chudobou. „Je nutné myslet na to, že právě tyto domácnosti se nyní ocitají ve zdaleka nejsložitější situaci. Mezi sólo rodiči převládají ženy, je jich přes 90 procent. A ty nemají v současné situaci v podstatě žádnou volbu, nenabízí se jim žádné řešení kromě ošetřovného, které znamená mnohdy likvidační snížení příjmů minimálně. A k tomu připočteme třeba ještě stále nevyřešený problém vymáhání výživného,“ zakončila socioložka Alena Křížková.

Koronavirus a gender

  • Mezi nakaženými je poměrně stejný počet žen i mužů, muži ale umírají častěji. Vědci zatím netuší proč. 
  • Ženy jsou závislejší na využívání hromadné dopravy, která je v mnoha zemích omezena či úplně zastavena. To komplikuje dojíždění do práce. 
  • Pozastavení nebo úplné zavření provozoven má dopad na sektor služeb, ve kterém pracují převážně ženy. 
  • Ženy jsou více zatížené v oblasti péče. Ať už péčí o nemocné, nebo péčí o děti, seniory a o domácnost. 
  • Krizová situace způsobená pandemií prohlubuje riziko domácího násilí. 
  • Důležitá rozhodnutí, které se týkají všech, přijímají především muži. 

Zdroj: Evropský institut pro rovnost žen a mužů a stránka To je rovnost


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video