Politická korektnost jakožto snadno zneužitelný fenomén míru intolerance paradoxně zvyšuje. Lidi neumravňuje ani nespojuje, ale naopak rozděluje. A do společnosti tím zatíná dráp prachsprostého pokrytectví, které se zaštiťuje vizí lepšího světa, píše v komentáři pro MF DNES kulturní publicista Ivan Šiler.
Trvalo to dlouho, v moderní společnosti téměř celé století. Přesto jsme se ale naučili skvělou věc: postupně si nacházet cestu k těm, kteří se od většiny z nás nějak lišili. Nejprve vzhledem, fyzickým handicapem, svobodomyslností a posléze sexualitou či barvou pleti. Nyní se ovšem zdá, že je vše ztraceno.
Rasismus, xenofobie, homofobie nebo jen sprostota chování vnáší do společnosti svár a současně znemožňují kultivovat ji tak, abychom dosáhli občanského i sociálního smíru. Některé z nás proto takovéto projevy vedou k upřímné snaze vymýtit je. V řadě konkrétních případů však toto úsilí prosazují i ti, kdo se domnívají, že jim současně dává automaticky právo k jakési selekci na to, co je dobré a co špatné. A to i za cenu, že by jejich konečný verdikt byl podmíněn právní normou.
Shodli se, že pravopis je elitářský, bílý a mužský způsob vyjadřování. A protože studenti různého původu mají s jeho zvládáním problémy, je vhodné, aby od hodnocení jejich prospěchu bylo upuštěno.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
