Před soud se tak dostávají bývalí komunisté, kteří v 50. letech rozhodli o tom, že rodiny sedláků přijdou takřka přes noc o všechen cennější majetek a musí pryč z vesnice. Soudruzi pro vystěhování používali krycí název „akce Kulak“ či „akce K“. „Akce K se týkala tří tisíc rodin,“uvedl Eduard Kočvara z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).
KolektivizaceKomunisté se chtěli po převratu v roce 1948 po vzoru Sovětského svazu zmocnit půdy soukromých zemědělců. V Česku se perzekuce dotkla více než tří tisíc rodin. O své statky přišli třeba i básník a grafik Bohuslav Reynek nebo předkové ministra zemědělství Mariana Jurečky. Zabavená půda se stala základem jednotných zemědělských družstev. Po roce 1989 ji postiženým stát vracel v restituci. Policie kolektivizaci vyšetřuje už sedm let. |
Rudolf Pavlíček, bývalý předseda místního národního výboru z Rakovnicka byl potrestán před koncem roku za čin, který spáchal před neuvěřitelnými šedesáti roky. Podílel se na vyhánění zemědělců ze svého kraje z domova. Zatím nejčerstvější případ komunistické kolektivizace řeší právě Okresní soud v Rakovníku. Minulý týden však krajský soud rozsudek zrušil a v Rakovníku věc budou řešit znovu.
„Byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvaceti šesti měsíců,“ uvedl v pátek pro MF DNES mluvčí rakovnického soudu Jaromír Faltejsek.
Obvinění čelí například Josef H. z Břeclavska. Další čtyři případy leží u soudu, ale jsou přerušené, protože se zkoumá zdravotní stav obžalovaných. Kromě těchto věcí ÚDV stíhá například i bývalé prokurátory z Mělníka a Pelhřimova. „Provinili se i proti tehdejší komunistické ústavě, protože i ta zaručovala svobodu pohybu,“ uvedla Eva Michálková, náměstkyně úřadu.
Vyšetřování naráží na nečekané překážky
Obviněným je obvykle nad 80 let a policie je stíhá za zneužití pravomocí, protože porušovali i tehdejší zákony. Většinou to byli pracovníci národních výborů (komunistická obdoba radnic) nebo tehdejší prokurátory (žalobce). O vystěhování zemědělce rozhodovala celá komise.
Rozsáhlé vyšetřování kolektivizace probíhá od roku 2008. Začalo poměrně pozdě a až pod velkým tlakem ze strany Konfederace politických vězňů. Za prvních sedm let vedlo vyšetřování k několika verdiktům po celé republice, ale pořád pokračuje. Žalobcům stále chodí trestní oznámení lidí, jejichž předkům se podobná křivda stala. Vyšetřovatelé musí dohledat, jestli je ještě podezřelý naživu a zda existuje nezvratný důkaz - výměr k vystěhování, který dotyčný podepsal.
Problémem pro vyšetření zločinů kolektivizace není jen to, že od nich uplynulo 60 let. Na Pelhřimovsku se stalo, že se celé státní zastupitelství vyloučilo pro podjatost, protože policie chtěla stíhat bývalého prokurátora, který tam zaučoval dnešní žalobce.
V jiném případě zase vyšetřovaný člen komise zpochybnil svůj šedesát let starý podpis pod příkazem k vystěhování. Policie tedy musela hledat nějaký jiný jeho podpis z té doby a pak si se srovnávacím materiálem v ruce zadat písmoznalecký posudek u kriminalistického ústavu. Vyšetřování násilné kolektivizace tak připomíná napůl policejní práci, napůl práci historiků. Výsledkem však už byla čtyři odsouzení a několik obvinění.
