Krátce poté, co menšinová koaliční vláda Andreje Babiše ustála hlasování o nedůvěře, se tak politici ANO a ČSSD vrátili k tématům, která se dotýkají každého občana.
„Po dohodě s paní ministryní financí jsme se dohodli od 1. ledna 2020 o celou částku, která je uvedena v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády,“ řekla Maláčová ke zvýšení rodičovského příspěvku. „Uděláme to k 1. 1. 2020, abychom se na to řádně připravili,“ potvrdila také ministryně financí Schillerová. „Zavázali jsme se k tomu v koaliční smlouvě,“ dodala.
Původně chtěla ministryně práce a sociálních věcí, aby to bylo trošku jinak. „My bychom chtěli, aby to platilo co nejdříve. Chtěli bychom, aby už v průběhu příštího roku se to navýšilo na 260 tisíc a později v průběhu funkčního období vlády na 300 tisíc,“ uvedla Maláčová z ČSSD v rozhovoru pro iDNES.cz, když nastupovala v létě do funkce místo Petra Krčála, jenž rezignoval, když vyšlo najevo, že částečně opsal svou bakalářskou práci.
Na příspěvek bude nárok, i když bude dítě v jeslích více hodin
Do připomínkového řízení tak poslala návrh svého ministerstva, podle nějž by se rodičovský příspěvek zvýšil od poloviny příštího roku o 40 tisíc korun na 260 tisíc korun a pro dvojčata a vícerčata ze 330 tisíc na 390 tisíc korun.
Jenže návrh státního rozpočtu pro příští rok s růstem rodičovského příspěvku v roce 2019 nepočítá a ministryně Schillerová chce víc peněz na tento účel uvolnit až v roce 2020. „Bude to pro rodiče výhodnější,“ řekla v pondělí iDNES.cz Maláčová.
Hamáček nevidí důvod zpochybňovat ministra zahraničí Petříčka |
Chce zároveň zrušit také podmínku, že do školky či jeslí může dát rodič pobírající rodičovský příspěvek své dítě na maximálně 46 hodin měsíčně. „Je to trestání chudých,“ řekla k tomu iDNES.cz Maláčová.
Na investice v sociálních službách půjde o téměř 400 milionů víc
ANO a ČSSD se také dohodly, jaké změny podpoří ve státním rozpočtu na příští rok. „V rámci kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí by se přesunovalo z aktivní politiky zaměstnanosti na investice v sociálních službách a je to částka, která nedosáhne ani výše 400 milionů korun,“ řekla Schillerová. Zmínila, že půjde o částku 387 milionů korun.
Na programu koaličního jednání měli politici ANO a ČSSD zřízení důchodové komise, navýšení příspěvku na péči ve 3. a 4. stupni a otázku zvýšení existenčního a životního minima. Na požadavku sociální demokracie zvýšit životní minimum o 11 procent se ale strany zatím nedohodly.
Životní minimum se zvedlo naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého činí 3 410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší. „Tato částka je velice nízká a nebyla šest let valorizována,“ řekla Maláčová. Částka se využívá při stanovení dávek. Existenční minimum je 2200 korun.
Podle ČSSD by se životní minimum mohlo zvýšit na 3 800 korun. Ale ANO chce životní i existenční minimum měnit až od roku 2020. „Připravme se na to, vraťme se k tomu tématu,“ řekla Schillerová. Je podle ní třeba nejlépe dobře zmapovat, na co všechno má životní minimum dopad.
Sociální demokracie si od bodů, které prosazuje v sociální oblasti, slibuje, že bude mít možnost voličům předvést, proč do Babišovy vlády vstoupila a proč ji také v pátek při hlasování o nedůvěře nepovalila. Jelikož by strana ale ráda v čele kabinetu viděla jiného politika, nezatíženého trestním stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo, poslanci ČSSD se vůbec nezúčastnili hlasování. Nepomohli tím ale ani opozici.
