Klonování: příslib léků „na míru“

V posledních dnech byly zveřejněny dva zásadní výsledky z oblasti biologie, které jistě vyvolají řadu ohlasů napříč názorovým spektrem – jako ostatně vždy, když se v agenturní zprávě objeví ono kouzelné slůvko "klonování" ve spojitosti s člověkem, neboť klonování zvířat poslední dobou vnímáme bezmála jako rutinní záležitost.

Co se přihodilo tentokrát? Významného úspěchu dosáhli vědci na Univerzitě v Newcastlu, jimž se podařilo jako třetímu týmu na světě vytvořit lidské klony přenesením jader kmenových buněk do buněk vaječných.

Životnost těchto klonů v laboratorních podmínkách však nepřesáhla pět dnů.

Klonování a léčba nemocných

Druhý experiment byl proveden na Univerzitě v Soulu stejným týmem, který poprvé publikoval naklonování lidských buněk už počátkem loňského roku. Tentokrát však vědci nepoužili k přenosu jádra buněk zdravých dárců, ale jádra buněk nemocných lidí, pro něž by takto mohly být připraveny "na míru" jejich vlastní, avšak zdravé buňky. Výsledek je průlomový v tom, že jasně ukazuje budoucnost využití klonovacích technik pro léčbu nemocných nejen jako jakousi fiktivní altruistickou zástěrku, ale jako reálnou možnost.

Většina zemí zastává jednotně zamítavý postoj k reprodukčnímu klonování: veškeré postupy vedoucí k narození klonovaného člověka jsou jednotlivých státech zakázány různými typy právních úprav. Terapeutické klonování, tedy přenos buněčného jádra s cílem získat kmenové buňky pro léčbu některých onemocnění, však vyvolává názory podstatně rozporuplnější.

Hlasy odpůrců terapeutického klonování bývají slyšet většinou dosti razantně a obvykle mají i početní převahu nad ostatními. Jejich argumenty vycházejí z předpokladu, že klonované buňky jsou embryem či lidským zárodkem a je nepřípustné toto embryo degradovat na pouhý zdroj buněk pro nemocného člověka.

Zastánci terapeutického klonování buď lidské klonované buňky za lidské embryo nepovažují vůbec (právě kvůli tomu, že nevznikají spojením zárodečných buněk otce a matky), nebo tyto buňky za lidské embryo sice označují (kvůli schopnosti vývoje, která odpovídá vlastnostem embrya), ale na jejich využití pro léčbu pacientů nevidí nic kontroverzního.

Klonování lidských buněk je odpůrci této techniky obvykle prezentováno jako ještě horší varianta už tak dost zavrženíhodného výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách. Z hlediska genetiky je však velký rozdíl, když se kmenové buňky izolují z tzv. nadbytečných embryí po asistované reprodukci, nebo z klonovaných buněk, které se "dovedou" chovat jako embryo.

Kdy začíná život

Jako je obtížné se shodnout, kdy začíná lidský život v kontextu debaty o potratech, je podobně nesnadné definovat, čím vlastně je klonovaná buňka. Popsaný "genetický" úhel pohledu je jeden z možných, není však jediný. Ale ať už je motivace diskutujících k otázce klonování jakákoliv, neměli by popírat či opomíjet základní fakta – a tedy ani skutečnost, že lidské klonované buňky a lidská embrya nejsou totéž.

Z etického hlediska je zajímavá ještě jedna zpráva, kterou v posledních dnech agentury zveřejnily a která s těmi předchozími úzce souvisí: v Belgii se narodily první "děti-léky", tedy novorozeňata, která byla počata metodou "ve zkumavce" s cílem zajistit kmenové buňky z pupečníkové krve pro jejich nemocné sourozence.

Embrya byla nejprve otestována, zda budou po imunologické stránce vhodnými zdroji, a jestliže v tomto testu uspěla, byla přenesena do dělohy matky.

Co je větší instrumentalizace člověka? Přenos jádra tělní buňky do vajíčka a posléze získání dalších buněk vhodných pro léčbu, přičemž je zakázáno, aby tento postup byl zneužit k narození klonovaného dítěte, nebo cílená selekce embryí s tím, že šanci narodit se dostanou jen ta, která budou současně "vhodným lékem"?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video