Kdo je Vladimír Železný

Narodil se v roce 1945 v Kujbyševe, nynější Samaře, v Rusku. V roce 1969 absolvoval obor sociologie a publicistika na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1968 nastoupil coby začínající produkční do Měšťanské besedy. Byl tu i ve chvíli, kdy budovu v srpnu 1968 obsadila ruská vojska. Vojáci tehdy zaměstnance vyhnali na dvůr a několik minut je drželi pod samopaly. "Pamatuji si studený pot, který mi stékal po zádech," vzpomínal později Železný.

Majetek Železného? Záhada

V roce 1968 se také krátce podíval do Velké Británie, pracoval tu v pracoval v tiskové agenture Associated Press. U televizní porfese zůstal i po "zákazu" v 70. letech. Po pseudonymy psal scénáře a připravoval televizní pořady.

Největší slávu mu vynesla série Okna vesmíru dokořán, populární a na svou dobu i převratný pořad o vědě, který uváděl Jiří Grygar, shodou okolností budoucí člen mediální rady.
 
Poslední předlistopadová léta strávil jako redaktor casopisu Technický magazín. Po listopadových událostech v roce 1989 se ihned zapojil do práce Občanského fóra, v prvních dvou letech působil jako jeho mluvčí.

V roce 1991 převzal tutéž funkci v odštěpeném Občanském hnutí, posléze své služby nabídl české vládě Petra Pitharta. Ucházel se o místo generálního ředitele Československé televize, přednost tehdy dostal Ivo Mathé.

Železný se nicméně vzápětí vrhnul do příprav projektu nově vznikající společnosti CET 21, která se ucházela o první tuzemskou televizní licenci, která měla být udělena soukromé společnosti. I díky podpoře amerického investora CET 21 řízení vyhrála, Železný se stal generálním ředitelem TV Nova.

"Pro mě tehdy nerozhodoval zdaleka jen projekt. Hlavní plus jsem viděl právě v americkém investorovi. Myslel jsem, že je to záruka průhlednosti," tvrdí dnes někdejší předseda vysílací rady Daniel Korte. TV Nova začala vysílat v únoru 1994.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video