Ombudsmanka Univerzity Karlovy Kateřina Šámalová

Ombudsmanka Univerzity Karlovy Kateřina Šámalová | foto: Univerzita Karlova

Za nahlášení obtěžování jsme vděční, říká ombudsmanka Univerzity Karlovy

  • 15
Univerzita Karlova má v návaznosti na události posledních měsíců od začátku roku ombudsmanku. Stala se jí Kateřina Šámalová, která hned po nástupu do funkce musí řešit několik nově otevřených kauz. „Podněty se vyplavují na povrch a my jsme za to paradoxně vděční,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Kolik práce v současné době máte? Překvapilo vás, kolik se toho na vás po nástupu do funkce valí?
Vysoké pracovní tempo a nasazení jsem při nástupu do úřadu očekávala a byla na něj z minulého svého působení de facto zvyklá. Předpokládala jsem dokonce ještě vyšší počet případů. Překvapila mě nicméně vysoká míra složitosti podnětů, a tedy i pracnosti, kterou jejich pečlivé řešení vyžaduje. V každém podnětu je zastoupeno mnoho zájmů, které musíme umět pojmenovat a v průběhu celého procesu řešení zohledňovat. A to je velice náročné.

Musíme vědět, kdo sexuální obtěžování páchá, co jsou ony rizikové situace, jak se projevuje, jak ho lze účinně řešit.

Setkala jste se s tím, že se na vás obracejí lidé, kteří předtím zažili bagatelizaci svých stížností, případně se jim nedostalo pomoci?
Určitě, jsou takoví lidé. Řada případů, která se dostává do mých rukou, má svou dlouhou historii. Ráda pro tento jev používám označení sedimentované podněty. Značí to různé vrstvy, které podněty časem získaly, kdy každá další vrstva je činí složitější, zapouzdřenější a náročnější k řešení.

Bagatelizace je také přítomným jevem. Za jednotlivými podněty se často skrývají témata, která jsou citlivá, zraňující, ohrožující nás samotné. Témata, která nás konfrontují s naším hodnotovým nastavením, nutí nás přehodnocovat naše postoje a podobně. Někdy je bagatelizace jakousi zkratkou na cestě k popření problému nebo jeho odstranění.

Jak mohou postupovat studenti a studentky, kteří zažili sexuální obtěžování?

Mohou se obracet na své fakultní ombudsmany a ombudsmanky. Pokud fakulta tímto pracovníkem nebo podobnou pozicí nedisponuje, může se obracet přímo na mě. Na všech úrovních jim bude věnována náležitá pozornost. Kolegové a kolegyně – ombudsmani mají možnost konzultovat postup řešení jednotlivých případů se mnou jako univerzitní ombudsmankou. Jsem připravena jim být metodickou podporou. Fakulty již této služby využívají.

Máte pocit, že sexuálního obtěžování za poslední roky přibylo, jak se často v současné době říká, anebo se o něm jen více mluví a poškození získávají větší odvahu s tímto tématem vystoupit?
Domnívám se, že projevů sexuálního obtěžování se neobjevuje více. Naopak doufám, že snad i méně než v minulosti. Ale zvyšuje se celková osvěta, citlivost k tomuto do nedávné doby skrytému problému. To spolu se vznikajícími systémy podpory vede k vyplavování podnětů z akademického podpalubí napovrch.

My, v roli ombudsmanů a ombudsmanek, jsme za to ale paradoxně vděčni. Dává nám to legitimní prostředky k tomu, abychom tato složitá témata mohli přinášet do společného komunikačního prostoru a konat nejen v jednotlivých případech, ale také zejména systémově. A to je velká naděje.

Ministr školství Vladimír Balaš uvedl, že univerzity takovému jednání často nepředcházejí. Co konkrétně plánujete jako prevenci vy? Za jak dlouho chystáte první změny?
Souhlasím, že se systémovými nástroji máme stále v českém vysokém školství rezervy. Jsou to ale intervence, které musí přicházet ruku v ruce s jednotlivými řešenými případy. Každý zásah do systému, a to i na úrovni prevence, předchází detailní analýza stavu věcí. Musíme vědět, kdo sexuální obtěžování páchá, co jsou ony rizikové situace, jak se projevuje, jak ho lze účinně řešit. Teprve poté můžeme uskutečňovat účinné zásahy a změny.

Klíčovým nástrojem pro předcházení sexuálnímu obtěžování je pochopitelně osvěta, která může být posilována mnoha způsoby. Jsou to třeba veřejná prohlášení o nulové toleranci vůči takovým projevům chování, informační kampaně, cílené vzdělávací kurzy pro studenty a akademiky, odborné konference... Všemi těmito cestami se UK snaží jít. Rozhodně nespoléháme na jeden zdroj.

Řešit se bude i šikana na pracovišti

Masarykova univerzita v Brně v návaznosti na poslední kauzu nařídila rozsáhlé kontroly včetně předmětových anket. Bude něco takového také na Karlově univerzitě?
Toto je také jeden z nástrojů, po kterém doplňkově saháme. Musí se ovšem jednat o průběžnou odpovědnost garantů studijních programů, které budou tyto projevy monitorovat v hodnocení kurzů a dále hlásit kompetentním osobám nebo je rovnou sami řešit. V souvislosti s poslední řešenou kauzou na Fakultě humanitních studií (FHS) využíváme více přímá svědectví od studentů a absolventů.

Vyučující nabízeli kredity za sex, Univerzita Karlova řeší obtěžování studentek

Byla jste přizvaná na jednání České konference rektorů, která se koná 16. a 17. února? Pokud ano, co v oblasti sexuálního obtěžování budete řešit? Případně co by se podle vás řešit mělo?
Na konferenci rektorů jsem pozvána nebyla. Paní rektorka je o řešení případů z mé agendy pravidelně informovaná a může je v obecné rovině na tomto fóru prezentovat. Určitě je do brzké budoucnosti nasnadě řešit systémová opatření v oblasti prevence a řešení projevů sexuálního obtěžování. Dalším velkým, stejně závažným, tématem je oblast řešení a prevence šikany na pracovišti, kterému bude třeba věnovat velkou pozornost.

Jak nyní postupujete v kauze FHS? Prověřujete ještě nějaké jiné podněty i z dalších fakult?
Postupuji pečlivě a uvážlivě. K podnětu byla zřízena paní rektorkou Králíčkovou na moji žádost poradní komise. V těchto dnech se komise intenzivně zaobírá sběrem a analýzou relevantních svědectví k dané záležitosti. Na začátku března by měla komise vydat své stanovisko a doporučení pro další postup řešení, a to jak pro fakultu, tak samotné podavatelky. Další podněty jsou řešeny kolegy a kolegyněmi na jiných fakultách. O případech jsem kolegy a kolegyněmi průběžně informovaná.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video