Kaple na poutní cestě z Lorety do Hájku se dočkají opravy

Praha - Radnice Prahy 6 nechá postupně obnovit barokní kaple na poutní cestě z Lorety do Hájku u Prahy, po které v minulosti lidé chodili v době mariánských slavností. "Letos by se měly dočkat rekonstrukce tři památkové kaple, na což jsme vyčlenili zhruba 1,5 miliónu korun," řekl starosta tamní radnice Pavel Bém.

Na poutní cestě postavené v letech 1720 až 1724 bylo původně 20 kapliček, do současnosti se jich ale dochovalo pouze jedenáct. Na území šestého obvodu se jich nachází šest.

"Cesta začala chátrat v 19. století, protože Rakousko-Uhersko přestalo financovat nadaci, která ji udržovala," uvedl starosta. Před dvěma lety byla podle něj jedna z kaplí zrestaurována v okrese Praha-západ. "Rozhodli jsme se, že každý rok opravíme nejméně tři," vysvětlil záměr radnice Bém.

Na místě již zbořených kaplí se nebudou stavět kopie, ale budou tam umístěny tabulky s vysvětlujícím textem. Představitelé radnice Prahy 6 podle starosty nemají iluze o tom, že by po rekonstrukci chodily poutní cestou tisíce poutníků. "Dovedu si představit, že se barokní kaple dostanou do průvodců a že se lidé budou jezdit na tato místa podívat," podotkl.

Nyní chtějí zástupci šestého obvodu jednat se svými kolegy v Praze- západ, aby se podařilo obnovit kapličky po celé cestě.

 

Článek spolupracovníka redakce MF DNES památkáře Miloše Solaře

Stará poutní cesta směřuje k záchraně

Jaká by byla asi nejčastější odpověď, kdybychom si položili otázku, co je největší památkou české kultury? Kolik lidí by si vzpomnělo na krajinu? A přece. Idylická česká krajina s vesnicemi, rybníky, udržovanými poli, loukami a lesy, s křížky na rozcestích a pečlivě komponovanými dominantami hradů, zámků a kostelních věží je obrovskou kulturní hodnotou. Málo si jí vážíme. Už jsme ji skoro zničili. Kolik ještě máme vesnic, na něž je radost se podívat? Kolik míst ještě nebylo bezohledně zničeno dopravními stavbami, dráty vysokého napětí, šedivými betonovými sily nebo plechovými prasečáky?

Kdo udržuje boží muka, kapličky a sochy ztracené v polích, když se nestaráme ani o ty velké památky, které máme denně na očích? Kdo vysazuje nové lípy, když ty staré dožijí? Občas se najdou lidé, kteří nejsou lhostejní.

Příkladem může být obnova dvou kapliček na staré poutní cestě z Prahy do františkánského kláštera v Hájku u Červeného Újezdu v okrese Praha-západ. Poutní cesta vznikla v osmnáctém století. Kdysi sloužila tisícům poutníků. Dnes je z větší části zaniklá.

Z dvaceti výklenkových kaplí, které ji lemovaly, se jich zachovalo pouze jedenáct. Část zaniklých kaplí byla zničena úmyslně, jiné nepřežily lidskou lhostejnost a ponechány svému osudu se zřítily samy. Některé docela nedávno.

Cesta začíná za Strahovem při Bělohorské třídě. Za Prahou vede kousek souběžně s dnešní karlovarskou silnicí. Kdo tudy jezdí, jistě si vybaví několik zchátralých výklenkových kaplí, které k ní patří. V Hostivici se odklání směrem na Litovice a odtud přes pole do Hájku.

Z pěti kaplí, které původně mezi Litovicemi a Hájkem stály, se dochovaly pouze dvě poslední. A právě ony se dočkaly citlivé obnovy. Předposlední - v pořadí devatenáctá - byla opravena loni, poslední, dvacátá, se právě opravuje.

Polní cesta zničená rozoráním byla znovu vytýčena a osazena jednostrannou lipovou alejí. Duší myšlenky zachránit starobylou cestu je hostivický kronikář Jiří Pergl. Brzy našel mnoho pomocných rukou mezi místními. Nejvíce pomohl restaurátor Jan Turský, který na kaplích odpracoval nespočet hodin a podstatnou měrou přispěl k výbornému výsledku.

Prostředky na pokrytí nákladů se sháněly z mnoha zdrojů. Podílely se na nich obce Hostivice a Červený Újezd, příspěvky poskytlo ministerstvo kultury a odbor regionálního rozvoje okresního úřadu Praha-západ. Těch, kteří nějakým způsobem pomohli, však bylo mnohem více.

Oprava dokončené devatenácté kaple začala vymýcením náletových dřevin a zasypáním díry po liščí noře, která ohrožovala základy. Větším problémem bylo zvětrání zdiva a jeho narušení chodbičkami mravenců a škvorů. Zdivo se muselo konzervovat a zpevnit. Pak se stavba znovu omítla. Červenobílá barevnost je výsledkem stavebně historického průzkumu. Nátěr je vápenný, a co je třeba zvlášť ocenit, natřeny jsou v souladu s původním stavem i kamenné konstrukční prvky. Malá kaple tak může sloužit jako vzor skutečně kvalifikované obnovy památky.

Po dokončení opravy dvacáté kaple bude další metou zprovoznění polní cesty. Mimo jiné by po ní mohli jezdit cyklisté. Ti nyní mohou použít pouze silnici. Lipovou alejí se jim pojede rozhodně lépe a bezpečněji. Poté je v plánu znovupostavení zřícených kaplí. A posléze se uvidí. Možná by mohlo dojít i na rekonstrukci kaplí zaniklých, aby cesta byla kompletní.

Zdařilá obnova opuštěné a zdánlivě nepotřebné památky uprostřed polí je sama o sobě velkým úspěchem. Těch úspěchů je však více. Nadějně se rýsuje nové využití. Atraktivní turistická a cyklistická stezka v bezprostředním sousedství hlavního města by jistě našla mnoho příznivců. To ovšem neznamená, že by cesta nemohla sloužit také původnímu účelu.

První pouť se již připravuje. Možná nejdůležitější je však příklad. To, že stále existují lidé, kteří nejsou lhostejní. Lidé, kteří se dokážou spolu domluvit. Lidé, kteří nečekají, až to "někdo" zařídí, ale jsou ochotni pro své okolí sami něco udělat. Ne pro peníze, ale pro radost. To je přece skvělé.


 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video