Kanadský penzista přiblížil školákům z Krnova holokaust

Žáci krnovské základní školy se necelé dva roky zajímali o holokaust. Zjistili, že to nejsou jen fakta a čísla z učebnic. Pátrali totiž po osudech konkrétní židovské rodiny. Našli člověka, který válku přežil, jeho rodiče však nikoli. Oběti nacismu si dnes připomínají lidé po celém světě.

Čtyři žáci Základní školy Krnov, Dvořákův okruh 2, se rozhodli zmapovat příběh rodiny pana Langshura, který byl profesorem krnovského gymnázia.

"Zjistili jsme, že syn pana Langshura, Herbert Hugo, se před holokaustem zachránil a nyní žije v Kanadě. Získali jsme na něj e-mailovou adresu. Byl ochotný svěřit nám svůj příběh a poskytnout fotografie a další potřebné dokumenty," řekla iDNES.cz Hana Janáková, která na krnovské škole učila a žákům s projektem pomáhala.

Škola se tak zapojila do projektu s názvem Zmizelí sousedé - Pocta dětským obětem holokaustu. "Cílem projektu je dát dohromady lidi, kteří toho o holokaustu moc neví, s těmi, kteří holokaust zažili," vysvětlila koordinátorka projektu Židovského muzea Marta Vančurová.

. HugO langshur

Před očima žáků se tak pomalu začal odvíjet příběh nadaného chlapce, který žil před 2. světovou válkou v Krnově. Pak ale přišel rok 1938 a rodiče poslali šestnáctiletého Huga k tetě do Anglie. Tehdy ještě netušil, že své rodiče už nikdy neuvidí.

Po Mnichově opustili Krnov i Hugovi rodiče
Po studiu se stal Hugo ve Velké Británii leteckým inženýrem. Během druhé světové války pak bojoval proti nacistům v britské armádě. Po válce odletěl do Kanady.

Po Mnichovské dohodě příhraniční Krnov, tehdy už vlastně Jägerndorf, opustili i Hugovi rodiče. Odjeli k příbuzným do Olomouce, odkud byli v červenci roku 1942 transportováni do Terezína. Za několik dní po příjezdu je odvezli do vyhlazovacího tábora Baranoviči v západním Bělorusku.

. LANGSHUR VzpomínÁ

"Můj otec byl spíše přísný, ale měl jsem ho rád a ctil více než svou matku. Jednou z věcí, které mi kladl na srdce, bylo, že jako Žid se musím snažit dvakrát tolik více než ostatní a přesto počítat s tím, že dosáhnu jen průměrného postavení,"

"Nejedli jsme košer, přátelé mých rodičů také ne. Pamatuji si jeden nebo dva recepty jídel, která se u nás doma vařila. Myslím, že jsou to zcela běžná jídla české či rakouské kuchyně. Jedno z nich jsem měl v dětství hodně rád, a to těstoviny s roztopeným máslem a s mákem."

Z tisíce lidí z transportu AAy nepřežil nikdo. Mnoho let ani nebylo známo, kam nakonec transport dojel. Podle svědectví obyvatel byli Židé ještě před příjezdem do města postříleni do připravených hromadných hrobů poblíž Baranoviči.

Studenti vytvořili výstavní panel i webové stránky
Během dvou let tedy žáci zmapovali osudy rodiny Langshurů, vytvořili výstavní panel, na kterém je zaznamenáno vše, co vypátrali spolu se všemi získanými dokumenty a fotografiemi.

"Hugo dětem poskytl fotografie i dopisy, které mu rodiče poslali krátce předtím, než byli odvezeni v roce 1942 do vyhlazovacího tábora," uvedla Janáková.

Výstavní panel je umístěn ve škole a v krnovské synagoze. Stal se také součástí výstavy, které putuje po Česku i po USA.

"Jsem rád, že jsem mohl přijet, že ještě žiji a že jsem tady mohl být i se svými syny," řekl Herbert Hugo Langshur v rozhovoru pro Českou televizi při odhalení výstavního panelu.

Na konci roku 2007 vznikly o pátrání krnovských žáků i webové stránky, které najdete ZDE.

. Den obětí holokaustu

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holokaustu.

* 27. ledna 1945 osvobodila vojska sovětské Rudé armády Osvětim. Toto datum je však symbolem osvobození všech dalších nacistických koncentračních táborů, kam vstoupila vojska Spojenců v závěrečných měsících 2. světové války.

* Během projednávání návrhu na vyhlášení Mezinárodního dne obětí holokaustu zaznívaly na půdě OSN kontroverzní hlasy.

* Návrh, který byl podán Izraelem, USA, Austrálií, Kanadou a Ruskem, byl podpořen 91 členskými zeměmi, včetně několika zemí muslimských. Zástupci Egypta, Indonésie a Malajsie však prohlásili, že by měly být připomínány oběti všech genocid a že nikdo by neměl mít monopol na utrpení.

* Pro některé evropské státy se projednávání rezoluce stalo naopak příležitostí, jak vyjádřit lítost nad rolí, kterou jejich země během 2. světové války sehrály. Učinilo tak vedle Německa i Rakousko, ale také například Rumunsko.

* Rezoluce vyzývá členské státy, aby zahrnuly vyučování o holokaustu do svých národních vzdělávacích programů. Obsahuje také formulaci, která odmítá jakékoli pokusy zpochybňovat holokaust jako historický fenomén a oceňuje státy, které se snaží udržovat pietní místa, kde se tragédie holokaustu odehrála.

* Česká republika vyhlásila 27. leden významným dnem v roce 2000, od loňska byl zákonem ustanoven jako Den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
Zdroj: www.holokaust.cz

Projekt Židovského muzea v Praze s názvem Zmizelí sousedé vybízí mladé lidi k pátrání po sousedech, kteří z jejich nejbližšího okolí zmizeli převážně v období 2. světové války. Do projektu už se zapojily desítky základních i středních škol. Více informací o projektu najdete ZDE.