Jak ovlivnilo uzavření hranic dostupnost nelegálních drog?
My to přesně nevíme, zatím nikdo nedokázal udělat rychlý výzkum. Zvýšil se ale počet lidí, kteří si přišli říct o substituční léčbu. Část lidí se dostala do velké deprese, přišli o práci, a tak začali pít, užívat léky a nelegální drogy. Také se zhoršila dostupnost substancí, které jsou pro výrobu drog potřeba.
Dotklo se to také pervitinu, který se vyrábí v Česku?
K jeho výrobě je potřebný pseudoefedrin, který se vytahuje z léků na kašel nebo na chřipku (např. z Modafenu, Nurofenu či Paralenu Plus, pozn. red.). Česko má jejich prodej omezený. Výrobci se léky naučili dovážet z Polska, protože tam jejich nákup nic nereguluje. Ve chvíli, kdy zavřeli hranice, je to složitější. Lékárníci mi říkali, že je lidé začali mnohonásobně více zatěžovat tím, aby jim vydali větší množství léčiv.
Jindřich Vobořil |
Začali lidé přecházet kvůli nedostatku na jiné látky?
Bojím se situace, pokud někdo zareaguje a dostane na trh fentanyl (viz odkaz v boxu) jako náhražku za heroin. Fentanyl je mnohonásobně silnější a způsobuje mnohem častěji úmrtí. Při epidemiích bývá zvýšený výskyt úmrtí na opioidy. Množství heroinu se dá odhadnout, když víte, že v gramu je kolem deseti procent čistoty. Fentanyl je složité dávkovat.
Může současná krize prohloubit problémy závislých?
Mnohonásobně. Lidé, kteří byli schopni chodit do práce a nevěnovali se jen drogám, se teď soustředí na ně. Mnozí z nich si dokázali nadělat dluhy, mnozí přešli na jiné typy látek, ne vždy na lepší, třeba na léky. Někteří začali víc doma pít.
Stačí drobeček a člověk zemře. USA bojují se záplavou syntetických opioidů |
Objevili se nám ve službách ti, kteří abstinovali. Myslím, že lidé se budou pokoušet o sebevraždy. Vždycky, když přijde deprese, tak se projeví u nejkřehčích lidí. My víme, že velké procento uživatelů drog jsou lidé, kteří mají psychické onemocnění, třeba úzkosti nebo deprese. Lidem se jejich stav zhoršil, protože neměli přístup k lékařům a do nemocnic. Slyšel jsem, že psychiatrické nemocnice také moc nepřijímali. Dopady budeme počítat.
Očekáváte, že počet drogově závislých vzroste?
Počítám s tím. Můj odhad je, že vzroste o deset procent. Pokud budeme opakovat další plošnou karanténu, tak se to zhorší mnohonásobně víc. Otevřeli jsme v Brně kontaktní centrum pro lidi bez přístřeší, protože lidé byli kvůli zavřeným denním centrům na ulici. Místo toho, aby se sociální služby vybavili pomůckami a testy, tak je zavřeli. Mezi lidmi bez domova jsou i lidé, kteří na ulici nikdy nebyli, ale žili třeba na ubytovnách. Tito lidé se drželi někde nad vodou, ale teď jsou pod vodou. Lapají po dechu a topí se. Přijít o práci a o ubytování je rychlá cesta k závislosti.
Karanténa odřízla narkomany od drog. Bez náhražek mohou umřít, varují experti |
Jak služby pro drogově závislé fungovaly?
Vydávalo se přes okýnko. Jak substituce, tak i výměna zdravotního materiálu kvůli prevenci žloutenek a HIV. Omezoval se nějaký typ péče, třeba skupinová sezení. Individuální sezení se dělaly online. Je to dnes poměrně adekvátní náhražka, protože se spousta věcí dala dělat srovnatelně. Problém byl u těch, kteří nemají internet, ti se ke službě nedostali.
Vláda sociální služby úmyslně ignoruje
Hovořil jste také o tom, že vznikla nová skupina lidí, která začala užívat. Jak to víte?
Máme větší poptávku po našich službách. Metadonové centrum, které nabízí substituci na heroin, mělo v posledních dnech rekordní náběry nových lidí. Po každé krizi všude na světě je nárůst uživatelů drog. S tím přichází zvýšený výskyt nakažlivých chorob a kriminality, pokud to nebudeme řešit. Mají přijít spíše škrty, nárůst uživatelů jim bude úměrný. Měl jsem také hovor s vedoucími nízkoprahových center. Říkají, že rodiče dětí začali blbnout, rozpili se, padla na ně deprese kvůli ztrátě zaměstnání. To sebou nese nárůst závislostí. Je to jistota.
Jindřich Vobořil
|
Má tato situace nějaké řešení?
Myslím, že vláda úmyslně ignorovala sociální služby, ve kterých jsou nejohroženější skupiny. Sociální služby by také měly být první linií. Měly by se zvýšit prostředky, a do sociálních služeb by měla být směrována veškerá podpora a finance, abychom mohli pracovat s nově příchozími. Také by se už neměla zastavovat ekonomika ani nedělat plošné karantény, protože tím se situace zhorší.
Proč máte pocit, že vláda sociální služby ignorovala?
Nebyly ochranné prostředky. Tím to začíná. Museli jsme si sami našít desetitisíce roušek. Od první chvíle jsem říkal, že podle evropských doporučení se mají od první chvíle testovat pracovníci a uživatelé služeb. Testování jsme museli organizovat sami. Stát to vůbec nevnímal.
Nejsem si jistý, jestli v krizovém štábu seděl někdo, kdo rozumí sociálním službám. Myslím, že ne a pokud tam seděl, tak neměl hlas a nikdo ho neposlouchal. Některá centra se zavřela úplně špatně. Minulý týden (rozhovor vznikal 30. 4., pozn. red.) nám přišel přípis od ministryně práce a sociálních věcí, že nám povoluje online konzultace u nízkoprahových služeb. Co nám má povolovat nebo zakazovat online konzultace. Je to jak u blbých. Několikrát jsem všem psal. Úmyslně nás ignorují. Podpora zdravotnických pracovníků se prodává snadno. V sociálních službách je kolem 200 tisíc seniorů, do kterých nepustili vůbec nic, protože to nejsou schopni zorganizovat. Kdyby řekli, že to neumí, nějak se to zařídí. Místo toho se tváří jak hrdinové, kteří všechno vyřešili.
Vy jste se na někoho obracel?
Na začátku jsem psal ministru zdravotnictví, kolega, který je ředitel kanceláře Asociace nevládních organizací psal paní ministryni Maláčové. Osobně jsem psal Babišovi, který mi řekl, ať se obrátím na Maláčovou. Bylo to pořád dokola. A pak se řeklo, že ochranné pomůcky má řešit kraj.
