Jak přišel Jan Neruda k zeleným křížkům

Malá Strana - Konec 14 století se stal dobou velkého rozmachu pražských domovních znamení. Každý dům, jehož cena přesahovala šest tisíc českých grošů - a to už byl pořádný majetek - byl signován znamením, které se nesmělo zaměnit s žádným novým znakem. V té době se ještě neužívala příjmení, a tak znamení často označovala nejen dům, ale i jeho majitele. Sousedé věděli, kdo je Jíra od Zelené žáby nebo Vítek od Bílého zvonu.

Ješitní měšťané tradičně záviděli šlechticům jejich erby i predikáty, tedy tituly. Obojí jim nahrazovalo právě domovní znamení, které si brávali s sebou i při stěhování. Přitom většinou nikdo nic nenamítal proti tomu, když se domovní merk stal skutečným domovním jménem. Nezřídka se tu snoubila čeština s němčinou. Tak například slavná rodina Rotlevů se vlastně nazývala podle svého znaku na domě U červeného lva (rot je německy červený).

V ulici U lužického semináře v Praze 1 na Malé Straně si povšimneme domu číslo 16 - U tří zelených křížků. Ty křížky tam byly už před třemi sty padesáti lety a znamenají, že dům měl kdysi nějaký vztah k nedalekému klášteru řádu maltézských rytířů. Současná podoba domu je ovšem barokní. Ze seznamu nájemníků vyplývá, že je v něm obydleno šest bytů. Do vchodu pod zelenými křížky přišel v roce 1853 mladičký student - oktaván Jan Neruda, který tam poznal svou velkou lásku Annu Holinovou. Ale nejen ji. Setkával se tu i s významnými básníky - Erbenem, Hankou a dalšími. Osud domovních znamení ho také zajímal a nedal si pokoj, dokud nezjistil jejich původní význam.

Nuže, kříž od pradávna představuje čtyři světové strany, ale také čtyři základní živly - zemi, vzduch, vodu, oheň, dále také tělo ve svislé poloze, strom života i geometrické vztahy mezi kruhem, čtvercem a jejich středem. Kříž je však také, a to především, symbolem křesťanů. To platí už hezkou řádku století, a to již od koncilu neboli církevního sněmu v Konstantinopoli roku 622. Abychom však nezapomněli - jak to dopadlo se slečnou Annou Holinovou? Té uběhlo mládí v marném čekání. Vyhlížela celá léta z oken druhého patra domu U tří zelených křížků, který mezitím změnil klientelu - vznikal tam časopis Budoucnost, posléze Dělnické listy. Ale to už je zase jiná historie...

Stojí za to projít ulici U lužického semináře celou a prohlédnout si domy na obou stranách. Další zajímavé merky objevíme na domech U zlatého kloboučku, U bílé botky, U zlaté hvězdy, U černého orla, U zlatého křížku.

Nechybějí tu ani pověsti o různých zjeveních a strašidlech. V domě, který má číslo 42, byla za krále Matyáše zbudována Stará zbrojnice. Později zde vznikla věznice a po několika dalších desetiletích jatky. O půlnoci se odtud prý line nelidský řev. Kronikáři se s poněkud morbidním humorem přeli o to, zda se jedná o duše týraných a umučených vězňů, anebo je to ozvěna ryku vražděných zvířat. Dům číslo 16 U bílé košile stojí kousek od místa, kde stával farní kostelík svatého Petra v Rybářích. Před dvěma sty dvaceti lety byl zbourán, ale s nevšední vytrvalostí tam straší před významnými církevními svátky modlící se žena. Není to strašidlo jen tak ledajaké, dokáže se modlit česky, latinsky, francouzsky a německy. Podrobnějším zkoumáním starých letopisů lze zjistit, že to byla nesmírně vzdělaná šlechtična Lora, která se jednou zapomněla se statným podkoním. Láska to byla jako trám, scházeli se v komůrce za stájí, ale jejich počínání nezůstalo bez následků.

Šlechtična dělala co mohla, rostoucí bříško maskovala kasanou sukní, dokonce na čas odjela mimo Prahu ke své matce, aby si změn v jejím pasu nevšiml prchlivý manžel, ale narozené dítě se utajit nedalo. Stalo se to právě na panství její matky, staré hraběnky, jenže v době, kdy tam neočekávaně zavítal baron, Lořin manžel. Nešťastnici v záchvatu strachu nenapadlo nic lepšího, než že své dítě zabalila do záclony a tím ho udusila. Když si uvědomila, co provedla, selhaly jí nervy, padla na kolena před svou matkou i manželem a snažila se jim vše vysvětlit. Nebylo jí to však nic platné, rozzuřený baron ji udeřil tak silně, že spadla na zrcadlo, jehož střepy jí propíchly krční tepnu. Lora vykrvácela v náručí své matky, která se snažila na barona poštvat psy. Ten byl však rychlejší a smrtelně udeřil i ji. Jaký ho stihl osud, nikdo neví, snažil se však prý o pokání. Podkoní se ke svému otcovství nepřiznal, ostatně nikdo to po něm nechtěl, ale duch Lory prosí noční chodce o odpuštění dodnes. Když však k němu někdo přistoupí blíž a vztáhne k němu ruku, duch se rozplyne. Zjevení je to tedy vcelku sympatické, protože lidem neškodí ani neubližuje.

Dům U černého orla na začátku Nerudovy ulice na Malé Straně. (2. listopadu 2000)

Jakousi expozicí domovních znaků je bezesporu Nerudova ulice, původně Ostruhová. (2. listopadu 2000)

V domě U dvou slunců v Nerudově ulici číslo 47 na Malé Straně žil v letech 1845 až 1857 proslulý básník a spisovatel Jan Neruda. (2. listopadu 2000)

Dům U černého kříže v Praze 1. (21. prosince 2000)

Dům U bílého kříže ve Všehrdově ulici na Malé Straně. (5. ledna 2001)

Domovní znamení se zpočátku řídila pravidly heraldiky. Podle zásad erbovního kumštu musely být barvy čisté, měly se zřetelně lišit a nesměly se klást na sebe. (5. ledna 2001)

Takto v současné době vypadá Dům U červeného křížku ve Všehrdově ulici. (5. ledna 2001)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video